Test Suzuki SX4 1,6i GLX: stále ve formě

Kapitoly článku:

• Třetí do party, Nejdostupnější „čtyřkolka“ na trhu, Osvědčená bezpečnost a spolehlivost
• Decentní facelift, Nabídka verzí, Testovaný vůz, Výbava a ceny
• Na první pohled, Uvnitř, Praktický zavazadelník
• Za volantem, Na silnici, A vystupujeme
• Stručné technické údaje, Naměřené hodnoty
• Kompletní fotogalerie

---

Třetí do party

Modelová řada SX4 doplnila nabídku evropských dealerství automobilky Suzuki na sklonku roku 2005, aby se spolu se staršími typy Grand Vitara a Swift stala jejím třetím pilířem. Jak je známo, při vývoji modelu SX4 spojilo Suzuki své síly s koncernem Fiat, který jej nabízí pod označením Sedici. Obě značkové verze se pro evropské trhy vyrábějí především v Maďarsku. Většinu samotného vývoje zajistilo přímo Suzuki, Italové přispěli stylizací ze studia Giorgetta Giugiara a implementací svého vznětového čtyřválce 1,9 JTD, dodávaného pro SX4 jako 1,9 DDiS (po faceliftu 2,0 DDiS).

Konstrukce karoserie i podvozku byla vyšlechtěna z menšího modelu Suzuki Swift, což přispělo k dosažení velmi dobrých a jistých jízdních vlastností. Kvalitní odladění všech komponent v běžném provozu dává snadno zapomenout na veskrze konvenční techniku se vzpěrami McPherson vpředu a vlečenými rameny spojenými torzně poddajnou příčkou vzadu. Od počátku produkce bylo Suzuki SX4 vybavováno zážehovými motory 1,5i/73 kW a 1,6i/79 kW a již zmíněným dieselem common-rail od Fiatu, kromě základní patnáctistovky bylo možno tyto jednotky alternativně kombinovat s připojitelným pohonem všech kol.

  

Nejdostupnější „čtyřkolka“ na trhu

A byl to právě příplatkový pohon 4X4, který významným způsobem přispěl k enormní popularitě modelu SX4 také na českém trhu, kde patří k vůbec nejprodávanějším, a zároveň cenově nejdostupnějším „čtyřkolkám“ (do této hry však vstupuje také třeba Dacia Duster). Předností všech vozů SX4 je vyšší světlá výška i samotná stavba karoserie zlepšující parametry aktivní i pasivní bezpečnosti. Příplatková soustava i-AWD sama o sobě váží 60 kg a principem svého fungování se kupodivu dosti liší od tehdejší „čtyřkolky“ používané ve Swiftech. Místo viskózní spojky najdeme před diferenciálem zadní nápravy spojku elektromagnetickou. Mechanizmus se ovládá třípolohovým kolébkovým přepínačem umístěným za řadicí pákou. Pozice „2WD“ je jasná, „Auto“ aktivuje automatické připojování zadního diferenciálu v případě prokluzu předních kol a „Lock“ elektromagnetickou spojku „uzavře“ s tím, že v závislosti na aktuálních provozních podmínkách na kola zadní nápravy posílá od 10 do 50 % dostupného výkonu.

Naším novým redakčním testem však prošlo Suzuki SX4 s nejvyšší výbavou, motorem 1,6i  a pohonem pouze předních kol, které si kromě dodatečné trakce na zadní nápravě zachovává prakticky všechny přednosti „čtyřkolky“ včetně ochranného plastování karoserie a větší světlosti a přidává navíc výhodnější pořizovací cenu a nepatrně nižší spotřebu paliva. Jde o vůz z řady po faceliftu nabízené v současnosti na našem trhu. Zájemce o zkušenosti se „čtyřkolkou“ odkazujeme na náš dřívější test předfaceliftového provedení SX4 1,9 DDiS 4X4.

Osvědčená bezpečnost a spolehlivost

Institut Euro NCAP podrobil model Suzuki SX4 nárazovým testům hned v roce 2006 a tehdejší novinka zde získala čtyři hvězdičky z pěti. Zatímco při simulaci čelního střetu bylo naměřeno větší zatížení hrudníku řidiče ze strany bezpečnostních pásů, boční náraz znamenal pro Suzuki SX4 zisk plného počtu bodů. Tvarování předního nárazníku a většiny kapoty navíc porotci hodnotili jako znamenité v případě střetu s chodcem.

  

Vzhledem k tomu, že Suzuki SX4 již naše silnice brázdí nějakých pět let, lze s odstupem času hovořit také i o jeho spolehlivosti. Za zmínku jistě stojí, že v nejnovější statistice spolehlivosti z dílen německé zkušebny TUV se Suzuki SX4 v kategorii aut starých dva až tři roky probojovalo až na osmou příčku, o niž se dělí s modelem Ford Fusion. Podle zkušeností autorizovaných servisů Suzuki, kam většina vozů v rámci záruky zatím ještě stále jezdí, i samotných motoristů je Suzuki SX4 robustním, jednoduchým a bezproblémovým automobilem. Jak už to však bývá, jisté potíže byly zaznamenány u vozů s poměrně komplikovaným vznětovým motorem, které jsou navíc o plných 150 kg těžší než srovnatelné čtyřkolky s motorem 1,6i. I tuto skutečnost je třeba brát při výběru nového či zánovního automobilu v potaz...