Malou Corsu v úsporné eko-verzi jsme v naší redakci už jednou měli. Letos před Vánocemi se nám ovšem dostala do rukou tak trochu náhodou znovu. No nevadí, opakování je přece matka moudrosti...
Kapitoly článku:
Už dopředu mi bylo naprosto jasné, že první v diskuzi pod tímto článkem položená otázka by se nesla v duchu „proč testujete znovu stejné auto“. Otázka to je samozřejmě na místě a také já sám jsem se pozastavoval nad nabídkou vyzkoušet Corsu ecoFlex, když jsem s ní jezdil už více než před rokem. Test bílé Corsy nenajdete pouze na našem serveru, ale také ve všech jiných magazínech. Údajně se ale někde vyskytla chyba, neb v případě toho bílého exempláře neměl motor výkon 70 kW, ale šlo o slabší variantu.
Věřit takovému vysvětlení samozřejmě můžeme, ale také nemusíme. Ono je trochu podezřelé, že by došlo v tolika testech ke stejné chybě, nicméně na druhou stranu to vyloučeno není. Svou roli mohly hrát špatné informace a jejich stejný zdroj, nebo úplně prosté „nahlížení ke konkurenci“, kdy v prvním případě se někdo spletl a ostatní už na něj pouze navázali.
První test, ve kterém najdete kompletní hodnocení designu, interiéru, jeho zpracování a tak dále.
Ale to nechme stranou (ostatně i já jsem testoval bílý ecoFlex v domnění, že mám pod kapotou 95 koní). S úspornou Corsou jsem zkrátka nedávno strávil další klasický testovací týden a v tomto případě měl motor opravdu (podle technického průkazu) maximální výkon 70 kW.
Ten má to a ten zas tohle
Vzhledem k tomu, že nejde o žádnou zásadní novinku, vezmu to stručněji. EcoFlex z dílny Opelu je pouze dalším příspěvkem do kategorie rádoby ekologických automobilů, kterých v nedávné minulosti vzniklo až nezdravě hodně. Je to prosté, finanční krize, úspora nákladů, nízké emise podporované některými státy, móda hybridních automobilů… Tohle všechno vedlo automobilky, které neměly ve své nabídce klasický hybrid k vytvoření nějaké té náhražky. Jeden má zelenou eko-řadu, jiný má zase třeba modrou eko-řadu. Opel vsadil na ecoFlex.
Úpravy a odlišnosti od běžných modelů jsou v podstatě pokaždé stejné. Konkrétní model má nižší hmotnost, upravenou aerodynamiku, pneumatiky s nízkým valivým odporem a v případě, že konkrétní výrobce alespoň trochu sáhne do techniky, se dočkáme sníženého podvozku a předělané převodovky, respektive stálého převodu. V některých případech je velmi zábavné porovnávat oficiální sliby s tím, co skutečně za své peníze dostanete. Snížená hmotnost se zakládá především na absenci rezervy, upravená aerodynamika zase na odstranění několika lišt a nasazení poklic na ocelová kola.
Abych se vrátil k tématu naší Corsy, ta dostala jak upravenou převodovku, tak nižší podvozek, nemá rezervu a pár novinek bychom našli také v oblasti aerodynamiky. Jenže moment, zamysleme se. Corsa je přeci městský vůz, tudíž se dá předpokládat, že se ve většině případů bude pohybovat v natolik malých rychlostech, kde se jiná aerodynamika a především nižší podvozek nemají šanci výrazně projevit.
Ekologická Corsa se liší na pohled od běžných verzí je minimálně. Malý štítek na víku zavazadelníku je jediným rozpoznávacím znamením.
Z podobného důvodu mi taktéž připadá trochu zbytečná „natažená převodovka“. Ve výsledku pak nakonec zjistíme, že ten opravdu největší vliv na konečnou spotřebu budou mít pneumatiky s nízkým valivým odporem. Jenže ty byly v našem případě nahrazeny klasickými „zimáky“.
Na závěr poněkud delšího úvodu ještě doplňme, že nic z toho nedostanete zadarmo. Pro výkonnější jedna-trojku CDTI byl nastaven příplatek za EcoFlex ve výši přijatelných 7500 Kč (mimochodem před rokem se připlácely dva tisíce. Ale je přece ta krize…). Základní otázka samozřejmě zní, za jak dlouho se tyto finance vrátí. Dá se logicky předpokládat, že se tak stane vcelku brzy. Zajímavější je ovšem porovnání s podobně výkonnou benzinovou jedna-čtyřkou, za kterou si Opel účtuje podstatně méně.
