Pokud jste rádi středem pozornosti, milujete bloumání krajinou bez určeného cíle a neplánujete tripy delší než 200 km, mohla by vás tahle fajnová Guzzi zajímat. Ohromuje svým charakterem a její motor vás nadchne stejně jako italský smysl pro detail.
Kapitoly článku:
Vytlačit ji z garáže je docela fuška, ale jakmile se vám to povede a postavíte ji na stojan, pokaždé na ní budete moct nechat oči. Je dlouhá a nízká, s širokými řidítky a dvojicí válců vyčuhujících výstražně do stran. Laciné chromování konkurenčních modelů u Audace střídá matná černá barva, kterou oživuje řada červených vkusných detailů. Ať už jde o hlavy válců nebo brzdové třmeny od Bremba. A opravdovou třešničkou na dortu jsou díly z uhlíkového kompozitu. Přední blatník i boční panely nádrže jsou totiž karbonové a stylingu Audace Carbon dodávají potřebný punc. Na tuhle motorku se budete chtít snad víc koukat, než na ní jezdit. Kavárny bez zahrádky, ze kterých na svou mašinu neuvidíte, vás rázem přestanou zajímat. A upřímně řečeno, ani na fotkách styl Audace nevynikne tak, jako naživo.
Nečekaný sportovec
O pohon modelu Audace Carbon se stará starý známý podélně uložený dvouválec Moto Guzzi „Quattrovalvole“ s rozvody SOHC a čtyřmi ventily na válec, který disponuje objemem 1380 kubických centimetrů, výkonem 96 koní a především medvědím krouťákem 120 Nm. Právě ten je tím, o co se zde hraje. Probuďte motor k životu (studené starty testovaného exempláře nebyly tou nejsilnější zbraní, ale napodruhé či napotřetí se vždy zadařilo) a přivítá vás poklidné pobrukování s vibracemi třesoucími řídítky v rychlém tempu ze strany na stranu. Jakmile ale zvýšíte otáčky, vibrace jsou ty tam a k řidiči usazenému v relativně pohodlné pozici s rukama roztaženýma na široká řídítka promluví příval až nečekaně kontrolované síly.
Nenechte se mýlit, kontrolované neznamená malé či nevýrazné.
Motor je opravdu kamarádský, příjemně pružný s plynulým nástupem, ale pořád je to velkoobjemový dvouválec a jeho největší devizou je kromě úctyhodného krouťáku nadání k mohutnému zatahování od nejnižších otáček. Ba co víc, dvouválcové véčko s úhlem sevření válců do 90° v podání Audace mohutně zatahuje už od dvou a půl tisíce otáček a lineárně táhne až k samotnému vrcholu někde u sedmi tisíc.
Motor báječně letí za plynem napříč celým otáčkovým spektrem a motorka zrychluje... a zrychluje... a zrychluje, až už by vás z ní sfoukl vítr. Pocitově lze jen těžko soudit, kdy jeho výkon či krouťák graduje, protože je všude (z technických tabulek je to pak ale zřejmé). A to mě na něm bavilo nejvíc. Podle nálady si tak můžete vybrat, jestli se necháte chlácholit vlnou točivého momentu a budete si to brblat v nízkých otáčkách, nebo pofrčíte na vlně výkonu ve vyšších patrech.
Audace po otočení vaším pravým zápěstím vyrazí hbitě vždy kupředu a často je tak skoro jedno, jakou rychlost máte právě zařazenou. Mimochodem, jednotlivé kvalty do sebe zapadají velmi snadno a rychle. Práce s řadící pákou je bezproblémová, stejně jako nalezení neutrálu. Aktuálně zařazenou rychlost si lze navíc vždy zkontrolovat na sdruženém digitálním ukazateli.
Komu by tohle všechno nestačilo, umožňuje mu dokonce Audace přepínat mezi trojicí palivových map. Nachystány jsou stylově režimy Veloce, Turismo a Pioggia, chcete-li módy pro sport, cestování či déšť. Přepínat je lze netradičně tlačítkem startéru, ale využívat je příliš nebudete. Na začátek zvolíte nejsportovnější Veloce a u něho navždy zůstanete. To vám garantuji. Snad jen obezřetnější povahy v případě deště zvolí příslušný režim s vlažnějšími reakcemi, na druhou stranu, od vyštípání z nejprekérnějších situací je tu systém kontroly trakce zvaný MGTC (Moto Guzzi Traction Control). Ten bdí nad vaším bezpečím v hraničních situacích, nejde vypnout a při drtivé většině akcí o něm ani nevíte. Až kdyby pilot vymyslel opravdovou koninu ze sekce nejhloupějších, elektronika by se ještě měla pokusit zkáze zamezit.
Zpevněte svaly
Jak už jsem se zmínil o pár řádek výše, Audace nabízí až nečekaně pohodlný posez. Přiznávám bez mučení, pohodlí jako ve vaší pohovce doma před televizí to není, ale u konkurence to bývá leckdy výrazně horší. Na výrazné předsazení nohou jsem si chvíli zvykal, kombinace mírného předklonu a natažených, doširoka roztažených rukou společně s usazením na pohodlné, nízko uložené sedadlo, mi ale přišla pohodlná.
Oceňuji i to, že u Moto Guzzi vsadili na klasické stupačky namísto odkládacích ploch známých z jiných cruiserů. Audace to přispívá ke sportovnějšímu pojetí, ke kterému po celou dobu svoji filozofií v rámci možností třídy táhne. Člověk tak má i díky zvolené poloze dokonalou kontrolu nad celým motocyklem, což se při jeho hmotnosti i výkonu nadmíru hodí.
Jízdní vlastnosti určuje samotná váha celého stroje společně s navrženou geometrií. Dlouhý rozvor, položená přední vidlice a širokánská zadní pneumatika dávají jasně najevo, že tohle nebude žádná snadná přehazovačka z vinglu do vinglu, ale světe div se, Audace parádně poslouchá a pokud pochopíte, co chce a potřebuje, velmi rychle oceníte i benevoletní volnost jejího náklonu. Stačí jen lehký pokyn do řidítek, správně přenášet váhu a hlásiče náklonu budou brzy zažívat peklo na zemi. Motorka je až nečekaně zábavná, zadní dva tlumiče s oddělenými nádobkami se stlačeným plynem odvádějí velmi dobrou práci i na nerovných silnicích a brzdy od Bremba (samozřejmě, že s ABS) brzdí na jedničku a všech těch více jak 300 kg provozní hmotnosti zvládají levou zadní.
To jen vy musíte snášet veškerou nepřízeň počasí, při absenci štítku rozrážet veškerý vzduch, nohy si nechat opalovat horkem linoucím se z do stran trčících hlav válců a pravidelně alespoň maličko měnit polohu trupu. Protože jakkoliv se základní pozice jeví jako pohodlná, brzo začnou zejména vaše záda vyžadovat poposednutí či alespoň protažení.
Vy to vše ale budete snášet strašně rádi a vlastně se na to budete vždy těšit. Protože Audace je opravdu zábavný stroj a navíc víte, že až z motorky slezete, zase od ní nebudete chtít odtrhnout zrak. Budete chtít nalézat a oceňovat všechny ty sexy detaily a pýřit se obdivnými pohledy okolí.
Jenže každá sranda něco stojí. V případě Moto Guzzi Audace bude dražší běžný provoz a ani její cena není nejnižší, byť v porovnání s podobně ušlechtilou konkurencí například v podání Harleye Davidsona stále ucházející. V průběhu testu si Guzzi každých 100 km řekla v průměru o více než sedm litrů. Pravda je, že při ryze poklidné jízdě je možné jezdit pod šest litrů, ale vy se budete chtít opájet silou a charakterem motoru. A pak naskočí i čísla o dost vyšší. Základní cena Moto Guzzi Audace Carbon je 449 990 Kč.
Na fotogalerii testovaného stroje se podívejte zde:
