První generace Toyoty Yaris byla dlouhou dobu považována za etalon spolehlivosti a nízkých celkových nákladů. Druhá generace se rozhodně stydět nemusí, nicméně věhlasu té první nedosahuje.

Yaris druhé generace nemá přímo slabá místa, ovšem je záhodno se vyhnout robotickému manuálu MMT, který nejen hrubě řadí, ale navíc značně vůz okrádá o dynamické schopnosti. Při přeřazování škube autem, v automatickém režimu trvá změna rychlosti dlouho. Prostě klasický "robot" tehdejší doby.

Toyota Yaris druhé generace má slušně zpracovaný interiér se s dobrým dílenským zpracováním i výběrem materiálů. Automobil působí proti první generaci vyspěleji a nabídne více prostoru pro posádku.

Že Korejci malá auta umí, se ví už dávno,ale že jsou ke všemu velmi spolehlivá, dokazují výsledky Warranty Direct. V naší osmičce se nachází hned tři.

Kia Picanto se může pochlubit velmi úsporným provozem, ve městě přitom zážehové motory 1,0 a 1,1 litru vykazují také velice dobré dynamické schopnosti. Tříválcový turbodiesel 1,1 CRDi s výkonem 55 kW si s Picantem poradí už skutečně slušně, ale na trhu se s ním setkáte jen zcela výjimečně. Zážehové motory vykazují vysokou spolehlivost, což je u ojetých vozů ceněná vlastnost.

Interiér je podobně jako v případě Hyundai i10 hodně slabý a nepotěší ani mizerné odhlučnění. To platí také pro podvozek. Většina verzí nabízí pouze čtyřmístný interiér, pětimístných vozidel najdete na trhu jen málo.

Jeden z větších nezdarů automobilky Ford má podobu druhé generace modelu Ka, který už nebyl svébytným modelem, ale jakýmsi joint-venture s Fiatem, který Fordu prodal techniku "pětistovky". Ford druhé generaci vetkl daleko lepší jízdní vlastnosti, než měl Fiat 500 a lepší řízení. No, velkou díru do světa s ním neudělal...

Co se spolehlivosti týče, tak Ford italského bratra vyloženě deklasuje. Zatímco Ka se nachází na 6. místě, Fiat 500 až na konci třetí desítky. Napadá nás, jestli to ale nebude spíše tím, že poměr prodaných (a tedy potenciálně porouchaných) je u Fiatu mnohonásobně vyšší…

Ani jediný díl palubní desky Fordu Ka není shodný s Fiatem 500, přesto základní rysy odpovídají.

Malý automobil pro nenáročnou klientelu pojmenovaný Kalos, vstoupil na trh v roce 2002 ještě pod značkou Daewoo. V té době se nabízel pouze s osmiventilovým motorem 1,4. Pětidveřový hatchback o rok později doplnil sedan a nabídku rozšířily dva zážehové šestnáctiventilové motory o objemu 1,2 a 1,4 litru.

Kalos vyniká vnitřním prostorem, ovšem zavazadelník bůhvíjak velkorysý není. Hatchback totiž disponuje nákladovým prostorem o objemu pouhých 220 litrů. Své nedostatky, a že jich má, vynahrazuje celkovou robustností. Inu jak se říká, co v autě není, nemůže se pokazit...

Interiér Kalosu je na dnešní poměry spíše podprůměrný. Vládnou zde tvrdé plasty nevalného zpracování. Není divu že i velmi slušné ojetiny stojí opravdu jen pár korun.

Citroën C1 se vyrábí na stejné lince s Peugeotem 107 a Toyotou Aygo. Je zajímavé, že Citroen, který si velmi slušně vede v žebříčku MPV vozů, své dva sourozence podle Warranty Direct překonává. Peugeot je na 9. místě, Aygo dokonce až na 15. místě.

Tříválcový motor o objemu jeden litr byl několikrát po sobě oceněn jako jeden z nejúspornějších zážehových motorů vůbec. Co se spolehlivosti týče, patří tento motor k nadstandardně spolehlivým, vytknout by se snad dala jen vyšší hlučnost pronikající do kabiny vozu.

Interiér kolínských trojčat asi nemůže být jednodušší, nabízí jen to nejdůležitější. Připlácet se muselo i za takové věci, jakými byl otáčkoměr.

Hyundai i10 nahradil v roce 2007 model Atos. Tento původně pro indický trh koncipovaný automobil nabídl oproti předchůdci nejen výrazně lepší kvalitu zpracování, ale také líbivý design. Po deseti letech první generace i10 prokázala také nadprůměrnou spolehlivost.

Hyundai vždy uměl nabídnout netradiční vznětové motory pro svá malá auto. Tříválcový vznětový agregát o objemu 1,1 litru nebývá zrovna častým jevem, ale jeho průměrná spotřeba pod 4 litry je jednoduše ohromující.

Hyundai zpočátku k i10 přistupoval jako k jednoduchému městskému vozu, u něhož není nutné nabízet zbytečně velké množství komfortních prvků. Časem se však od tohoto přístupu odklonil a z low-costové i10 se stal plnohodnotný automobil evropského měřítka.

NA druhém místě se objevuje další japonský automobil, který i přes své nesporné kvality se na naších silnicích objevuje spíše výjimečně. Velkou měrou k malému rozšíření Hondy Jazz přispěl také fat, že do nástupu třetí generace v roce 2014 nebyl v nabídce vznětový motor, na který si Evropané tolik potrpí.

Honda Jazz možná není přeborníkem v prodejích, ovšem v oblasti vnitřního prostoru nemá konkurenci. V této kategorii jen stěží najdete jiný model, který by dokázal Jazz překonat.

V době kdy se dvojkový Jazz prodával, byl na našem, trhu dražší o pár desítek tisíc korun, než o třídu větší auta, jako Focus, Golf, nebo Auris. Co na tom, že nabízel nadprůměrnou výbavu a opravdu výtečně dimenzovaný interiér.

Ze šesti hlavních kategorií jsou právě malé vozy jedinou, kterou opanovala automobilka Toyota. Model IQ byl navržen v evropské designovém centru v Nice, ale výrazněji se prosadit nedokázal. Skončil v roce 2016 bez náhrady.

Toto mrštné městské vozidlo se nabízelo se dvěma zážehovými motory a jedním vznětovým. Tříválcový litr 1KR-FE je téměř shodný s tím, co se montoval do kolínských trojčat. K oběma zážehovým motorům se volitelně nabízel variátor CVT.

Toyota IQ nebyla levným vozem, ovšem její interiér nabízel ve srovnání s konkurencí vysoký nadprůměr. I přes miniaturní rozměry bylo IQ schopno pojmout tři dospělé a jedno dítě.