Kapitoly článku:
Tím naznačil, že čeští zákazníci asi nebudou mít tak snadné se k novému McLarenu dostat. „Máme půlroční čekací lhůty,“ dodal.
Pokud bude chtít český zákazník nový MP4-12C, bude se muset vydat do Vídně. Zde je oficiální zastoupení značky, jedno ze sedmatřiceti doposud otevřených na světě. O země střední Evropy (Česko, Slovensko, Maďarsko) se tu stará rakouská firma Denzel.
A bude si muset připravit 242 250 eur (přibližně 6,1 milionu korun).
Nový silný vyzyvatel
Společnost McLaren Automotive s novým supersportem MP4-12C uspěla. Během roku prodala 1000 vozů. Úspěšně se stylizuje do role globálního hráče, prodává již u 35 pečlivě vybraných prodejců v 18 zemích světa. Od Toronta po Tokio, jak píše ve svých propagačních materiálech.
„Máme dlouhou tradici ve stavbě sportovních vozů. Sportovních aut, která přebírají to nejlepší z vozů F1. Jsou kvalitní, výkonná, komfortní, spolehlivá,“ řekl při představení McLarenu MP4-12C Ron Dennis, dříve nadaný konstruktér, dnes výkonný předseda společnosti McLaren Automotive.
Tradiční barva McLarenů - oranžová.
„Před třiceti lety, kdy začala nová moderní éra značky, jsme zaměstnávali 50 lidí. Dnes 1500,“ dodal při otevření nového závodu a začátku nové éry McLarenu.
Britská závodní stáj, kterou založil Novozélanďan Bruce McLaren, se snažila proměnit v automobilku několikrát, podařilo se to až nyní.
Stal se malý zázrak – psali na ostrovech, kde automobilový průmysl v posledních letech spíše skomíral, když britský ministerský předseda David Cameron loni otevíral nový závod.
McLaren do něj a do vývoje nového vozu od roku 2005 investoval 800 milionů liber. Jeho roční produkce by měla dosáhnout 4000 vozů. Nyní se v něm denně vyrábí sedm až osm McLarenů MP4-12C.
„Náš první rok byl velmi úspěšný,“ komentoval výsledky Greg Levine, marketingový a prodejní ředitel firmy. Ale odpovědi na další dotaz týkající se budoucnosti se vyhnul. „Vzhledem k nestálosti ekonomik, automobilového trhu, si jen málokdo umí představit, co se bude dít v roce 2013.“
Věří však v úspěch, stejně jako všichni v McLarenu. V roce 2015 již chtějí mít 70 prodejen po celém světě (nyní plánují otevřít osm v Číně) a třináct modelů. SUV ale mezi nimi určitě nebude.
McLaren je ale zatím ve světě relativně neznámý. Přiznal to i Levine. „Když dnes mluvíte s kluky na hřišti třeba v Mnichově a zeptáte se jich, které sportovní auto by si koupili, až budou starší, vyjmenují všechny naše soupeře, ale o nás se nezmíní. Věřím, že za deset patnáct let to bude zcela jinak.“
I přes úspěchy, které McLaren dosáhl v minulosti ve F1, Indy Car, Le Mans a Can-Am, tak pořád nemá takové jméno jako jeho hlavní italští protivníci – Ferrari a Lamborghini.
Oranžová raketa
Změnit by to měl právě model McLaren MC4-12C, vlastně „převlečené“ závodní auto s velmi dobrou spotřebu pouhých 11,7 litrů na sto kilometrů. (Je ale jasné, že při rychlejším tempu může být klidně dvojnásobná, v tu chvíli se jistě bude hodit nádrž na 120 litrů.)
Navazuje na odkaz zatím posledního supervozu McLarenu, silničního třímístného F1. Je dílem inženýrů značky, veškerý vývoj proběhl v jejich režii. Výrobu jen některých komponent svěřili externím dodavatelům. Osmiválec s výkonem nově 625 koní (původně 600) tak vyvinul McLaren, ale vyrábí jej renomovaná motorářská firma Ricardo.
MP4-12C je extrémně lehký, subtilně vyhlížející sportovní vůz. Jeho míry jsou 4508 mm (délka), 1995 mm (šířka), 1145 mm (výška), 2670 mm (rozvor). Váží pouhých 1301 kilogramů.
Má totiž rám z uhlíkových kompozitů, z tohoto materiálu jsou vyrobeny také všechny povrchové karosářské díly. Výztuhy vpředu a vzadu jsou z hliníků. Díky tomu je McLaren lehčí než Ferrari 458 Italia či Lamborghini Gallardo LP560-4.
Dva cestující sedí v karbonovém monokoku, vaničce o hmotnosti pouhých 75 kilogramů. Kdyby byla vyrobena z hliníku, vážila by dvakrát tolik.
„McLaren má s využitím karbonu velké zkušenosti. V roce 1980 postavili jeho inženýři první karbonové šasi v F1. Od té doby jiné než karbonové formule nestaví,“ řekl při pražské prezentaci Michael Röck. „Ta vanička je vyrobena jako jeden kus.“
Druhý do party. Nový spider se dostane k zákazníkům na podzim. Údajně si ho objednal již i jeden zákazník z Česka.
Před zadní nápravou je usazený vidlicový osmiválec s objemem 3,8 l, mocně ho dopují dvě dmychadla. Vůz zrychluje „z nuly na sto“ za 3,3 sekundy (s pneumatikami Corsa za 3,1 s), „z nuly na dvě stě“ za 8,9 s (s pneumatikami Corsa za 8,8 s) a dosahuje maximální rychlosti 330 km/h.
„Motor je tak nízký, že jeho nejvyšší bod je níž než vrchol pneumatik,“ zmínil další zajímavost Michael Röck. „A má v základu překvapivě konvenční ocelové kotouče. Jsou totiž lehčí než brzdová soustava s uhlíkovo-keramickými brzdami. Je to nejlépe brzdící auto své kategorie. Vzadu má křídlo fungující při brzdění jako aerodynamická brzda.“
Při brzdění se totiž sklopí pod úhlem 69 stupňů a vůz je tak schopen zastavit z rychlosti 100 km/h na třiceti metrech a z rychlosti 200 km/h na 123 metrech. Při jízdě se zase naklopí o 32 stupňů a zvýší tak přítlak na zadní nápravě.
Unikátní je i systém hydraulického odpružení s centrálním zásobníkem a hydraulickým válcem na každém kole. Podle Michaela Röcka „to auto miluje zatáčky, téměř se v nich nenaklání“. Lze měnit tuhost odpružení pro normální, sportovní a závodní jízdu.
Spartánský interiér
Sebral jsem odvahu a zkusil se nasoukat před zraky přihlížejících do kabiny. Šlo to překvapivě lehce. Zásluhu na tom měly dveře otevírající se vzhůru. Hodně široký práh jsem tak zdolal vcelku snadno. „Klasické dveře použít do tohoto vozu nešly. Nebylo by kde uchytit spodní pant,“ řekl Michael Röck.
Na můj dotaz, zda se do vozu vejde golfový bag, pobaveně odpověděl: „No, s tímhle vozem se asi na golf nejezdí. Do zavazadlového prostoru se bag nevejde. Ale viděl jsem jednoho zákazníka, jak si ho složil na sedadlo spolujezdce.“
Přístrojové desce dominuje obrovský budík otáčkoměru s tachometrem.