Neil Worth z úřadu pro bezpečnost na silnicích sestavil řadu často kladených otázek a odpovědí týkajících se jízdy v dešti, sněhu, mlze a na černém ledu. Projekt sice pochází z Británie, uvedené přírodní jevy se však vyskytují i u nás a právě v zimním období se s nimi budeme často setkávat. Kolaps na D1 je důkazem. Malé opakování neuškodí.
Déšť
Existují jednoduché tipy, jak se vyhnout problémům na mokré silnici? Snížit rychlost a zvětšit rozestup od vpředu jedoucího vozu. Pro zastavení je potřeba větší vzdálenost, proto více předvídejte. Sviťte potkávacími světly a vyvarujte se mlhovým světlům za předpokladu, že není snížena viditelnost. Tu silniční zákon definuje takto:
„Snížená viditelnost je situace, kdy účastníci provozu na pozemních komunikacích dostatečně zřetelně nerozeznají jiná vozidla, osoby, zvířata nebo předměty na pozemní komunikaci, například od soumraku do svítání, za mlhy, sněžení, hustého deště nebo v tunelu.“
Jaká je maximální hloubka vody, kterou lze bezpečně projet?
Jízda skrz hlubokou vodu může být nebezpečná. I hloubka pouhých patnáct centimetrů již dosáhne na spodek většiny aut. Při této a větší hloubce již můžete ztratit kontrolu nad autem, nebo mu ublížit. Voda se může dostat do sání a problém je na světě.
A pak je tady i riziko aquaplaningu. Pokud k němu dojde, je nutné nezmatkovat, uvolnit pedál plynu, sešlápnout spojku (u vozů s manuálem), udržovat směr jízdy a nebrzdit. V opačném případě by mohlo dojít k nečekané změně směru jízdy. A jak aquaplaning poznat? Jednoduše máte pocit, jako by se vůz nadnesl a řízení změkne v rukou. Je to dáno velkým množstvím vody, které se dostane mezi plášť a vozovku.
Pokračování 2 / 4
Sníh
Jaká rychlost je při jízdě na sněhu bezpečná?
Praxe ukázala, že rychlost samotná není až takový problém. Ten představuje způsob, jakým dochází k jejímu snížení v rizikových situacích, průjezdech zatáček či zastavování na křižovatkách. Na zasněžené silnici je brzdná dráha mnohem delší než na suchu. Vyvarujte se rizikům a předvídejte, kdy budete muset brzdit a kdy přidávát plyn.
Jaké nouzové vybavení si přibalit pro zimní období?
Vezměte si termosku s horkým nápojem, nějaké občerstvení, ideálně s vyšším podílem cukru kvůli energii, přikrývku či spacák pro případ, že někde uvíznete. Pokud budete muset auto odstavit a pokračovat pěšky, je dobré mít teplé oblečení, reflexní vestu a zimní boty.
Pokračování 3 / 4
Černý led
Co je to černý led?
Černý led je čirý a bezbarvý led, který je pro řidiče na silnici téměř neviditelný. Patří k nejnebezpečnějším jevům, se kterými se můžete na silnicích setkat!
Jak zjistit, že jedeme po černém ledu?
Řízení půjde najednou zlehka a neuvidíte za sebou stopy od kol. Od pneumatik také nepůjde téměř žádný hluk. Zůstaňte v klidu a nechte auto černý led překonat. Pomalu pusťte nohu z plynu, nedupejte na brzdu a jen zlehka otáčejte volantem. Doporučení jsou podobná jako v případě aquaplaningu.
Kdy a na jakých místech se černý led nejčastěji vyskytuje?
Nejčastěji se objevuje při úsvitu nebo pozdě v noci, kdy bývají teploty nejnižší. Často se objevuje ve stínech stromů, kam nedosvítí slunce. Může se také objevit na mostech, které zamrzají rychleji než běžné vozovky.
Pokračování 4 / 4
Mlha
Co je to mlha?
Mlha je útvar, který se skládá se z malých vodních kapiček a ledových krystalků. Pro řidiče je nebezpečná, protože výrazně snižuje jeho viditelnost. Pro jízdu v mlze se používají mlhová světla, tady už jde jednoznačně o sníženou viditelnost.
Brát mlhovky vpředu jedoucího auta či bílé čáry na silnici jako záchytné body?
Ne. Je velmi nebezpečné řídit se pouze mlhovými světly u auta před vámi. Většinou musíte být velmi blízko a pak nebudete mít v případě nouze místo pro bezpečné zastavení. Zvětšit rozestup od vozidel vpředu je nezbytné. Ohraničení silnice je dobré sledovat, abyste se nedostali do protijedoucího pruhu nebo nesjeli ze silnice.