V dalším díle osvěty se experti zaměřují na správné osvětlení vozidla a zásady, které mnozí řidiči nedodržují.
Pravděpodobnost, že nehoda za tmy bude smrtelná, je více než dvakrát vyšší než za dne. Experti z Platformy Vize 0 se nejen s ohledem na sníženou viditelnost s příchodem podzimu a zimy dívají na statistiky nehod a nutnost řádného stavu osvětlení vozidel. Základní zásada pohybu v silničním provozu stále platí: Vidět a být viděn.
V roce 2019 připadlo obecně na 1000 dopravních nehod vyšetřovaných Policií ČR 5,1 oběti. Zatímco za dne za nezhoršené viditelnosti to bylo 4,8 a při viditelnosti zhoršené deštěm či mlhou 6,2 oběti, v noci v místech bez veřejného osvětlení za nezhoršené viditelnosti to bylo už 8,2 a za zhoršené viditelnosti dokonce 10,6 oběti.
V nastupujícím temném období roku mívají problémy nejednou řidiči automobilů vybavených světly pro denní svícení. Každé jedoucí motorové vozidlo musí mít rozsvícena obrysová a potkávací světla. To platí za nesnížené i snížené viditelnosti. Za nesnížené viditelnosti mohou být tato vozidla osvětlena tzv. světly pro denní svícení.
Zde je ale třeba připomenout, že světla pro denní svícení se mohou používat opravdu jen za dne za nezhoršené viditelnosti. Jejich technické parametry jsou jiné než u světel potkávacích, slouží totiž jen ke zvýraznění přední části jedoucího vozidla, nikoliv k osvětlení vozovky a případných překážek na ní. Nemohou tedy být použita např. za svítání, soumraku, deště, mlhy či při jízdě v tunelu. Nizozemská výzkumná instituce SWOV uvádí, že řádné osvětlení vozidla za dne snižuje pravděpodobnost střetů o 8-15 %, počty těžce zraněných o 20 a usmrcených dokonce až o 25 %.
Pokud se jedná o světla dálková, mohou je řidiči používat v případě, že vozovka není dostatečně a souvisle osvětlena, dále pokud nemůže být oslněn řidič před ním jedoucího či protijedoucího vozidla a ani jiný účastník silničního provozu, případně strojvedoucí vlaku nebo řidič plavidla. K odvrácení hrozícího nebezpečí může řidič dávat znamení krátkým přerušovaným rozsvícením dálkového světla či přepínáním potkávacích a dálkových světel.
Vždy platí, že řidič může jet jen takovou rychlostí jízdy, aby byl schopen zastavit na vzdálenost, na kterou má rozhled. Jak vyplývá z údajů Ústavu soudního inženýrství VUT v Brně, po přepnutí z dálkových světel na potkávací by rychlost jízdy neměla přesahovat 50 km/h. Jedině tak má šofér šanci včas zareagovat na chodce v černém oblečení či neoznačenou tmavou překážku. A to ještě za podmínky, že se plně věnuje řízení a jeho vozidlo má plně funkční a řádně očištěné světlomety.
Na dohledovou vzdálenost mají ovšem vliv i další faktory. Například znečištěné čelní sklo nebo špatně seřízené světlomety (ty mohou na druhou stranu zvýšit riziko oslnění protijedoucích řidičů). V závislosti na zatížení vozidla je třeba nastavit i správný sklon světlometů. Úprava se provádí ovladačem umístěným v blízkosti volantu, případně je u některých typů světlometů a vozidel tento úkon již zcela automatický.
Nejednou pak dojde i na vlečení nepojízdného auta. Vlečné vozidlo musí svítit i za nesnížené viditelnosti potkávacími světly. Světla pro denní svícení tedy nepostačí. Vlečené vozidlo musí být povinně osvětleno jen za snížené viditelnosti, a to buď obrysovými, nebo potkávacími světly. Při jejich poruše je třeba zajistit jeho osvětlení na straně ke středu vozovky vpředu bílým neoslňujícím světlem a vzadu alespoň jedním červeným světlem. Tato světla musí být samozřejmě dobře viditelná, a aby splnila svůj účel, nesmějí být umístěna dále než 40 cm od bočního obrysu vozidla.
Na závěr je dobré připomenout, že i na dálnici platí, že řidič může jet jen takovou rychlostí, aby stačil bezpečně zastavit na vzdálenost, na kterou má rozhled. V noci, za mlhy, hustého deště, prostě kdykoliv. „Opatrnost je namístě i v noci. Třetina obětí dálničních nehod přichází na evropských dálnicích o život za tmy. To je o tři procenta více než na ostatních pozemních komunikacích,“ uzavírá Roman Budský z Platformy Vize 0.