Asi nejznámějším vesmírným vozidlem je sériová Tesla Roadster, kterou její majitel Elon Musk nedávno poslal do vesmíru jako náklad své rakety Falcon Heavy. Mimo naši planetu ovšem neujela ani metr - na rozdíl od jiných.
Za hranicemi Země se už nechází docela dost pojízdných objektů, na některých z nich se dokonce projeli lidé. Celkově najetá vzdálenost se pomalu blíží 300 kilometrům a v relativně blízké budoucnosti by měly valem přibývat další. Úplně první pozemské vozidlo vyjelo na povrch Měsíce už v listopadu 1970, brzy tedy budeme slavit padesát let od tohoto okamžiku.
Ruský Lunochod 1 (o tři roky později ho následoval Lunochod 2) vážil asi 750 kilogramů, měl osm kol a šel řídit dálkově ze Země. Na povrchu našeho satelitu pracoval necelý rok, pořídil přes 20.000 fotografi í a provedl asi 25 analýz. Zdrojem energie pro pohyb (lunochod dohromady ujel přes 10 km) byly fotovoltaické panely.
Následně převzali režii Američané a poslali nahoru stroje Sojourner, Opportunity, Curiosity nebo Spirit. První jmenovaný rover vážil pouhých jedenáct kilogramů, z toho přístroje představovaly jen 1,4. Na druhém pólu pak stály džípy astronautů programu Apollo.
Nyní se ale v dílnách NASA pracuje na modelu, který by měl vše dosavadní strčit do kapsy. Novinka nazvaná Perseverance míří na Mars a poveze sedm výzkumných modulů. Komentovaný přenos můžete sledovat na Mall.tv i prostřednictvím videa níže.
Vozítko Perseverance: Fakta a zajímavosti
- Hmotnost 1025 kilogramů, hmotnost vědecké výbavy 59 kilogramů
- Rozměry 3 x 2,7 x 2,2 metru
- Má devět vrtáků 19 kamer, 43 pouzder na vzorky, 2 mikrofony
- Pohon: radioizotopový termoelektrický generátor využívající plutonium
- Výkon 110 Wattů
- Dva lithium-iontové akumulátory
- Pohon by měl se zásobami plutonia vydržet 687 dnů, tedy jeden marsovský rok
Kosmické střípky
- Všechna vesmírná vozítka atd. se před startem sterilizují, aby do kosmu nezavlekla pozemské choroby
- Žádné z vozítek se na Zemi nevrátilo, všechna zůstala na Marsu nebo Měsíci
- Yutu znamená v čínštině nefritový králík
- Lunochod 1 překonal svoji plánovanou životnost skoro čtyřikrát, na povrchu Měsíce fungoval 321 dnů
- Lunochod číslo 2 je jako jediné marsovské nebo měsíční vozítko v rukou soukromé osoby, bylo totiž ruským programem prodáno
- Lunochod 2 vážil 840 kilogramů a měl rozměry 170 x 160 x 135 cm, každé z osmi kol mělo vlastní motor, odpružení a brzdu. Rychlosti byly dvě: 1 km/h a 2 km/h
- Ve vesmíru se také provizorně opravovalo: při misi Apollo 17 vzali Eugene Cernan a Harrison Schmitt desky od letové dokumentace a páskou je připevnili k blatníku svého lunárního roveru. Kryt se totiž poškodil a extrémně ostrý měsíční prach začal při jízdě dopadat na skafandry kosmounatů
- Lunar Roving Vehicle mise Apollo 16 se na povrchu Měsíce rozjelo tak, že kola odskakovala od povrchu, a dokonce se povedly také lehké smyky
- Už s prvním roverem Apolla 15 pomáhala automobilka, byl to General Motors: motor v každém ze čtyř 32palcových kol měl výkon 0,25 koně, zavazadelník nabídl objem 130 litrů
- Energii pro elektromotory, zařízení a nástroje, robotické rameno, počítač s pamětí 2 GB nebo rádio zajišťoval u vozítka Curiosity plutoniový termogenerátor o výkonu 110 wattů spolupracující s lithium-iontovými akumulátory. Vydržet měl jeden marsovský rok, tedy 687 pozemských dnů. Vozítko musí vydržet až 90stupňové marsovské mrazy, v terénu si poradí až s 65centimetrovými překážkami...
Článek vyšel v aktuálním čísle časopisu Auto Tip. Můžete si ho objednat na ikiosek.cz.