Závěrečným dílem si připomeneme všechny nebezpečné úseky českých komunikací a podíváme se na záludná místa trochu obecněji.
Která místa a proč patří k nebezpečným?
Silnice I. třídy
Rovné a přehledné úseky silnic první třídy – komunikace první třídy jsou z převážné většiny využívány tranzitní dopravou, jelikož zejména v Česku suplují chybějící dálniční síť. A právě na těchto silnicích dochází k nejčastějším úmrtím při dopravních nehodách. Na silnicích první třídy zahynulo během letošních prvních pěti měsíců na 151 účastníků dopravního provozu. Toto číslo je odstrašující samo o sobě. Pokud ho však porovnáme s počty zemřelých na dálnicích, je ještě horší. Na dálnicích totiž během stejného období zahynulo jen 7 osob. Po přepočtení na ujeté kilometry a hustotu dálniční sítě nám vyjdou dálniční tahy 4x bezpečnější.
Nejvíce nehod se stává na přímých rovných úsecích, které se jeví řidičům jako bezpečné a proto neváhají a přišlápnou plynový pedál k podlaze. Dochází k častému předjíždění a často tento manévr končí srážkou s protijedoucím vozem či výletem mimo silnici. Díky vysokým dosahovaným rychlostem jsou následky často tragické – viz. tab. č.1.
Příklad 1: 1/11 silnice spojující Poděbrady a Hradec Králové, úsek Lovčice – Chlumec nad Cidlinou, nebo úsek okolo obce Obědovice či úsek před HK.
Příklad 2: 1/35 silnice spojující Hradec Králové s Olomoucí
Horizont (výškový zlom): Velkým a nečekaným problémem mohou být horizonty kterých není na našich silnicích zrovna málo. Velmi často se silnice první a druhé třídy doslova „horizontálně vlní“ a mapují okolní terén. Tím vznikají prohlubně ve kterých se dokáže protijedoucímu automobilu schovat i dodávka nebo nákladní vůz. V těchto místech je často vyznačen zákaz předjíždění (značkou, nebo podélnou plnou čárou), přesto zde řidiči zákaz nedodržují, což vede opět ke tragédiím. Na komunikacích nižší třídy dochází k nečekané ztrátě silnice díky výškovému zlomu. Na těchto často neoznačených místech stačí nesprávná reakce řidiče, nebo náhlá překážka v prohlubní nivelety a následuje kritická situace.
S tímto souvisí i tvorba optických klamů, zejména v noci, kdy řidič často neví kam jet.
Příklad: Silnic plných horizontů je bezpočet, jmenujme alespoň silnici mezi Lovosicemi a Teplicemi
Táhlé zatáčky na silnicích první třídy patří k nebezpečným, jelikož v nich je často dovoleno předjíždět. Bývá v nich dostatečný rozhled za předpokladu dodržení rychlostních limitů ostatními účastníky, přsto situace nebývá vždy řidičem předjíždějícího vozu vyhodnocena správně.
Křižovatky po celé České republice se postupně přebudovávají nebezpečné křižovatky v kruhové objezdy (pokud to však dovoluje intenzita dopravy a technické propozice daného místa). Velmi nebezpečné je křížení rychlostní silnice s komunikací nižší třídy a naopak velké křižovatky na kterých se kříží dvě dopravní tepny a příjezd k nim je otevřený, bez viditelných překážek (při rychlém a daleko dopředu otevřeném výhledu na křížení silnic se špatně odhaduje rychlost projíždějících vozidel po hlavní a tak dochází k bočním střetům). Na některých místech není výjimkou ani dlouhá doba přejíždění rozlehlého křížení silnic napříč, nebo nejasná dráha projíždějících vozidel, což zvyšuje riziko srážky.
Dopravní značení je mnohdy řidiči podceňováno, protože je velmi často nastaveno zcela nelogicky. Je nutné značení upravit tak, aby vždy dávalo smysl a jeho význam byl všude stejný. Po celé republice se nachází nemalé množství dopravních značek snižující rychlost, svádějící dopravdu do jednoho pruhu apod., které již nemají opodstatnění (buď zde byly zapomenuty, nebo již nejsou aktuální). Díky těmto „zapomenutým“ značkám řidiči často nerespektují ani značení, které má opodstatnění. V záplavě nesmyslů lze těžko rozpoznat to správné.
Nedostatečné značení upozorňující na ostrou zatáčku či jinou změnu komunikace může být příčinou nebezpečné situace. Často vídáme mnoho dopravních značek, které upozorňují na sebemenší zatáčku a chybějící či nedostatečné značení např. pravoúhlé zatáčky může uvést řidiče do kritické situace. I zde je nutné odstranit nehomogenitu značení, aby stejné značky měly na všech místech obdobný význam a vážnost.
Připojovací pruhy na dálnicích většinou bývají dlouhé a lze během jízdy po nich nabrat dostatečnou rychlost pro bezpečné připojení do pravého jízdního pruhu. Někde jsou ale stále nájezdy řešeny bez jakéhokoli průběžného napojení a takové řidič může z dálky jen těžko rozpoznat. Bylo by záhodno na všech potřebných místech doplnit adekvátně dlouhé připojovací pruhy a správně je značit.
Příklad 1: chybějící připojovací pruh, D1 Rohlenka
Příklad 2: krátký připojovací pruh, R8, Čakovice
Vyjeté koleje nejsou na našich silnicích ničím neobvyklým. Přesto patří k velmi rizikovým faktorům. Při dešti jimi teče velké množství vody, což vede k nebezpečným situacím i za relativně nízkých rychlostí. Silničáři by měli dbát na to, aby byly vyjeté koleje včas opravovány nebo přinejmenším alespoň striktně značeny, za deště představují jeden z nejzáludnějších neduhů silnic.
Příklad: rychlostní silnice I/35
Změna povrchu – náhlá změna povrchu např. z asfaltu na dlažební kostky může být nebezpečná zejména při dešti, kdy dochází ke snížením adhezním vlastnostem samotného povrchu.
Který den je na silnicích bezpečně?
Žádný den není na silnicích bezpečněji. Za sledované období se v každém pracovním dnu stalo téměř stejně dopravních nehod. Pouze u dvou (víkendových) dnů byl zaznamenám téměř 50% pokles, což souvisí s intenzitou dopravy.
Kde se jezdí nejlépe?
Za prvních pět letošních měsíců se nejméně nehod událo na území Jihočeského kraje, kde došlo k 5 686 dopravním nehodám. Následuje kraj Západočeský spolu s Východočeským a Severočeským. Naopak „lídrem“ v počtu nehod je hlavní město Praha, kde ovšem zemřelo hned po Jihočeském kraji nejméně osob. K nejhorším patří kraj Středočeský, kde je počet nehod vysoký a samotná závažnost nehod patří k nejvyšším. Intezinta dopravy je zde ovšem extrémně vysoká a většina silnic vedoucích do Prahy trvale přetížená.
Orientační znázornění míst (dílů) na mapě ČR:
Přehled všech vydaných dílů
Nebezpečná místa: Hlavní město Praha (11.díl)
Nebezpečná místa: Dálnice D2 a D5 (10.díl)
Nebezpečná místa: Kde si dát pozor na dálnici D1? (9.díl)
Nebezpečná místa: Komunikace I/7 v roce 2005 silnicí smrti (8.díl)
Nebezpečná místa: Rychlostní I/35, silnice smrti (7.díl)
Nebezpečná místa: Lovosice a D8(6.díl)
Nebezpečná místa: Severní okraj Prahy (5.díl)
Nebezpečná místa: Zdiby u Prahy (4.díl)
Nebezpečná místa: Miličín, Benešovsko (3.díl)
Nebezpečná místa: Sobotka, Mladá Boleslav (2.díl)
Nebezpečná místa: Lovčice, Hradec Králové (1.díl)
Všem čtenářům přejeme mnoho pohodových a bezpečných kilometrů nejen na našich komunikacích. Věříme, že náš seriál upozorňující na nebezpečná místa byl alespoň trochu užitečný.