To vše doprovodili značkou Zákaz vjezdu, na níž bylo napsáno Don´t date me (žádná schůzka). A pod tou značkou byl vůz VW Touran.
Byla to náhoda? Určitě ne. Protože už na dalším „slajdu“ prezentace bylo napsáno: Musí to být takhle? A hned za tím přišla odpověď: Ne s Kiou!
Je vidět, že VW Touran leží Kie v žaludku. Právě vůči němu, jako jednomu z hlavních soupeřů, novinku představitelé Kie vymezili. A zmínili, že v nabitém segmentu je i dalších čtrnáct protivníků, s nimiž se musí nový Carens utkat. A že právě jejich auto je jiné, do něj se moderní otcové od rodin nemusejí stydět usednout.
Jenže v čem je lepší?
Rozhodně zaujme designem. V reálu vypadá vůz opravdu dobře, rozhodně ne jako stěhovací krabice na boty, jak vozy MPV v minulosti ve své valné většině vyhlížely. I ty od Kie, ke kterým se představitelé značky stále hrdě hlásí. „Nový Carens vychází z předností svého předchůdce, také je to rodinné, přívětivé, praktické auto,“ řekl v jednom rozhovoru Hyoung-Keun Lee, šéf Kia Motors Corporation.
Elegantní Carens čtvrté generace se v mondénním přístavu v Monte Carlo neztrácel. S jeho předchůdcem bych sem asi nezajel... styděl bych se.
Rukopis německého designéra Petera Schreyera, který se na vizáži Carense podílel, je nezaměnitelný. Vůz působí dynamicky, elegantně. Přitom je praktický, univerzální. Ve svých útrobách nabízí místo pro pět (respektive sedm) cestujících i nesčíslně možností, kam uložit zavazadla a drobné předměty.
Malý „vydyzajnovaný“ skoro autobusek, tak na mne Carens působil. Nechyběl samozřejmě „tygří nos“ na přední části vozu, připomínka cee´du, dnes poznávací znamení vozů značky Kia. Mistrné bylo řešení předních LED světel i mlhovek. Při pohledu z boku mne pak zaujala nízká linie střechy.
Nová generace Carensu má delší rozvor o 50 mm oproti svému předchůdci, jinak ale konstruktéři všude ubrali: na délku je kratší o 20 mm, užší o 15 mm a nižší o 40 mm.
Co to udělalo s prostorem uvnitř? Paradoxně nabyl. V novém voze je místa více. Je to dáno lepším uspořádáním přední části a samozřejmě zmiňovaným delším rozvorem.
Silná stránka? Variabilita.
Druhá řada sedadel má tři identická sedadla, lze s nimi samostatně manipulovat, posunovat je, sklápět. Třetí řada má dvě sedadla, obě lze ukrýt do podlahy, když je třeba. Vznikne pak rovná podlaha. Se všemi sedadly bylo možné velmi snadno manipulovat. Žádná dřina. V třetí řadě si ale dospělého člověka představit neumím.
Zavazadlový prostor lze upravit k „obrazu svému“, nabízí se tu neskutečné množství kombinací, pokud začnete jednotlivá sedadla sklápět. I při obsazení sedmi lidmi nabízí Carens zavazadlový prostor o objemu 100 litrů. S pěti cestujícími 536 litrů a při obsazení jen předních sedadel 1700 litrů. Do auta se vejdou i předměty dlouhé 2150 milimetrů. Zajímavou vychytávkou je roletka ukrytá pod podlahou kufru.
Jízdní vlastnosti mne překvapily. Vůz se zcela novým podvozkem se ovládal velmi snadno, na můj vkus možná až moc. Jezdili jsme hlavně v okolí Monte Carla a zdejší silnice vám nedovolí se příliš rozjet. Přesto se dalo něco vysledovat. To auto je pohodlné. Nevím, jestli je to nejkomfortnější MPV na trhu, ale rozhodně patří ke špičce.
Testované auto mělo osmnáctipalcové příplatkové ráfky. Tak je to ostatně pokaždé. Každá značka představuje na podobných akcích své vozy ve vrcholné výbavě. V základní výbavě však budou šestnáctipalcové.
Když už jsem zmínil inspiraci cee´dem u designu, podobné je to i s podvozkem. Také ten z něj vychází. Vzadu má však na rozdíl od něj jednoduchou nápravu tvořenou torzní příčkou. Řízení bylo přesné, opět na můj vkus až moc jemné.
Co mi ale při jízdě vadilo, a to dost, byl výhled dopředu přes levý A sloupek. Velká zrcátka se ve městě osvědčila, při rychlejší jízdě však docela hučela.
V nabídce jsou nyní pouze tři motory, což vidím jako slabinu. Dva benzinové (1,6 l – 135 k, 2,0 l - 166 k) a jeden dieselový ve dvou výkonových verzích (1,7 l – 117 k a 134 k). Největší poptávka bude zřejmě po slabším dieselu, benzinový dvoulitr je podle mne jen na ozdobu. Nevím kdo a proč by si měl vůz s tímto motorem kupovat.
Slabina? Omezená nabídka motorizací.
Měl jsem možnost vyzkoušet pouze silnější variantu dieselové sedmnáctistovky. Ujel jsem s vozem několik desítek kilometrů za hustého provozu a vesměs ulicemi Nice a Monte Carla či po pobřežní silnici. Tedy nic moc.
Co jsem zjistil? 134 koní pod kapotou plně postačovalo, byť se na můj vkus motor „probouzel“ přeci jen poněkud pozdě, až od 1800 otáček. V horách nad Monte Carlem, v prudkých stoupáních a úzkých vracečkách jsem musel nejednou přeřadit až na jedničku. Když už motor obrazně řečeno procitl, táhl spolehlivě do nějakých 4200 otáček.
Co se týká spotřeby, ta moje se ustálila na 7,1 litrech, podle výrobce je o dva litry nižší – 5,1 litrů. No nevím, co k tomu říci, to asi ty kopce nad Monte Carlem. Vůz měl nádrž na 58 litrů.
Šestistupňová manuální převodovka bude k dostání se všemi motorizacemi, šestistupňová automatická pouze s benzinovým dvoulitrem a silnější dieselovou sedmnáctistovkou.
Co se týká soupeřů, už jsem zmínil VW Tourana, ale je tu třeba i povedená Zafira od Opelu. Oba zmiňované modely, ale i mnohé další jsou velmi úspěšné u Evropanů, kteří hledají velký rodinný vůz. Carens se svým novým vzhledem a všemi vylepšeními se mezi nimi podle mého neztratí.
A Kia jeho dobré výsledky potřebuje. Loni se její tržní podíl v Evropě opět zvýšil, na 2,7 procenta. Značka roste nepřetržitě od roku 2008. Loni prodala na starém kontinentu 338 000 vozů a chce více, do roku 2015 hodlá prodeje navýšit na 420 000 aut.
Zatím je známa jen jedna cena, byť neoficiální. Na českém trhu se Carens s benzinovým motorem 1,6 l a šestistupňovou převodovkou prý dostane lehce pod hranici 400 000 korun. Za to bude k dostání auto s klimatizací, šesti airbagy, rádiem, ESP.
Foto autor a Kia