První návrhy na vznik "dálnice" byly veřejnosti prezentovány v roce 1935. Veřejnost nápad přijala pozitivně. Vláda se k němu ale postavila odmítavě. Foto: archiv Muzea silnice

První návrhy na vznik "dálnice" byly veřejnosti prezentovány v roce 1935. Veřejnost nápad přijala pozitivně. Vláda se k němu ale postavila odmítavě. | Foto: archiv Muzea silnice

V roce 1937 oživil myšlenku stavby československé autostrády Jan Antonín Baťa vydáním obsáhlé publikace „Budujme stát pro 40 miliónů lidí”. Nechal tehdy vypracovat projekt části magistrály, která by spojovala Moravu se Slovenskem. Foto: archiv Muzea silnice

V roce 1937 oživil myšlenku stavby československé autostrády Jan Antonín Baťa vydáním obsáhlé publikace „Budujme stát pro 40 miliónů lidí”. Nechal tehdy vypracovat projekt části magistrály, která by spojovala Moravu se Slovenskem. | Foto: archiv Muzea silnice

Do nadějných plánů však zasáhla v září 1938 Mnichovská dohoda a následující události, kdy bylo nutno urychleně vyřešit i dopravní otázky. První návrh byl předložen o měsíc později. Foto: archiv Muzea silnice

Do nadějných plánů však zasáhla v září 1938 Mnichovská dohoda a následující události, kdy bylo nutno urychleně vyřešit i dopravní otázky. První návrh byl předložen o měsíc později. | Foto: archiv Muzea silnice

Stavět se začalo na konci dubna 1939, a to u Bernartic a mezi Chodovem a Průhonicemi. Foto: archiv Muzea silnice

Stavět se začalo na konci dubna 1939, a to u Bernartic a mezi Chodovem a Průhonicemi. | Foto: archiv Muzea silnice

Do konce srpna bylo mezi Prahou a Humpolcem rozestavěno nebo zadáno ke stavbě 11 stavebních dílů o celkové délce 57 km. Foto: archiv Muzea silnice

Do konce srpna bylo mezi Prahou a Humpolcem rozestavěno nebo zadáno ke stavbě 11 stavebních dílů o celkové délce 57 km. | Foto: archiv Muzea silnice

V roce 1940 Úřad říšského protektora dovolil vyhlásit výběrová řízení na stavbu dalších úseků dálnice o celkové délce 17,2 km a stavbu menších mostů. Foto: archiv Muzea silnice

V roce 1940 Úřad říšského protektora dovolil vyhlásit výběrová řízení na stavbu dalších úseků dálnice o celkové délce 17,2 km a stavbu menších mostů. | Foto: archiv Muzea silnice

Nedostávalo se pohonných hmot a oceli, problém nastal i s dodávkami cementu. Zákaz stavby přišel 1. srpna. Foto: archiv Muzea silnice

Nedostávalo se pohonných hmot a oceli, problém nastal i s dodávkami cementu. Zákaz stavby přišel 1. srpna. | Foto: archiv Muzea silnice

 Foto: archiv Muzea silnice

| Foto: archiv Muzea silnice

Práce byly v omezené míře obnoveny až po válce v roce 1946. Foto: archiv Muzea silnice

Práce byly v omezené míře obnoveny až po válce v roce 1946. | Foto: archiv Muzea silnice

O čtyři roky později došlo k definitivnímu zastavená veškerých stavebních prací. Foto: archiv Muzea silnice

O čtyři roky později došlo k definitivnímu zastavená veškerých stavebních prací. | Foto: archiv Muzea silnice

A to na celých 13 let. Rozhodnutí o znovuobnovení stavebních prací padlo v roce 1963. Foto: archiv Muzea silnice

A to na celých 13 let. Rozhodnutí o znovuobnovení stavebních prací padlo v roce 1963. | Foto: archiv Muzea silnice

Rozhodnutí o obnovení stavby dálnice Praha - Brno padlo v roce 1963. Foto: archiv Muzea silnice

Rozhodnutí o obnovení stavby dálnice Praha - Brno padlo v roce 1963. | Foto: archiv Muzea silnice

Práce začaly v roce 1967 Foto: repro auto.cz

Práce začaly v roce 1967 | Foto: repro auto.cz

První dálniční úsek mezi Prahou a Mirošovicemi se motoristům otevřel 12. července 1971. Foto: ČTK

První dálniční úsek mezi Prahou a Mirošovicemi se motoristům otevřel 12. července 1971. | Foto: ČTK

Za čtyři roky se postavil 21 kilometrů dlouhý úsek, z Prahy do Mirošovic. Foto: ČTK

Za čtyři roky se postavil 21 kilometrů dlouhý úsek, z Prahy do Mirošovic. | Foto: ČTK

Další úsek, který spojoval Prahu s Brnem a Bratislavou, zprovoznili v roce 1980. Foto: archiv Muzea silnice

Další úsek, který spojoval Prahu s Brnem a Bratislavou, zprovoznili v roce 1980. | Foto: archiv Muzea silnice

V současnosti je v provozu zhruba 352 kilometrů. FOTO: Blesk:Jiří Čada

V současnosti je v provozu zhruba 352 kilometrů. | FOTO: Blesk:Jiří Čada

Povrch je na některých úsecích rekonstruován FOTO: Blesk:Jiří Čada

Povrch je na některých úsecích rekonstruován | FOTO: Blesk:Jiří Čada

V roce 1937 oživil myšlenku stavby československé autostrády Jan Antonín Baťa vydáním obsáhlé publikace „Budujme stát pro 40 miliónů lidí”. Nechal tehdy vypracovat projekt části magistrály, která by spojovala Moravu se Slovenskem. Foto: archiv Muzea silnice
Do nadějných plánů však zasáhla v září 1938 Mnichovská dohoda a následující události, kdy bylo nutno urychleně vyřešit i dopravní otázky. První návrh byl předložen o měsíc později. Foto: archiv Muzea silnice
Stavět se začalo na konci dubna 1939, a to u Bernartic a mezi Chodovem a Průhonicemi. Foto: archiv Muzea silnice
Do konce srpna bylo mezi Prahou a Humpolcem rozestavěno nebo zadáno ke stavbě 11 stavebních dílů o celkové délce 57 km. Foto: archiv Muzea silnice
18
Fotogalerie

Galerie: Jak se stavěla dálnice D1. Výstavba začala již před 80 lety

Dálnice D1 v posledních letech prochází rozsáhlou a nákladnou rekonstrukcí. Dnes se ale vrátíme na samotný začátek – do třicátých let minulého století.

Dálnice D1 je nejstarší a také nejdelší silnicí v Česku. Poprvé s myšlenkou na propojení západní a východní části země přišli za první republiky, na konci 30. let obnovil tuto vizi známý zlínský průmyslník Jan Antonín Baťa a stavět se začalo v roce 1939. Po dálnici z Prahy až do Bratislavy se ale motoristé projeli až v 80. letech.

Na průběh stavby se můžete podívat v přiložené komentované galerii. Historii dálnice připomíná právě probíhající výstava v Muzeu silnic na Šumpersku.


Článek vyšel na serveru E15.cz >>>

Doporučujeme

Články odjinud