Škoda si v rámci 125letého výročí připomíná klíčové osobnosti vzniku automobilky. V případě Ludvíka Kalmy však nelze kromě vyzdvižení jeho důležité role opomenout i jeho tragický odchod.
Letošní rok je pro Škodu Auto mimo jiné důležitým výročím. Automobilka oslavuje 125 let od založení značky Laurin & Klement, ze které později dnešní mladoboleslavská Škodovka vznikla. A když už dochází na zmínku o moderním osudu Škody a jejím původu, nemůže být zapomenuta ani klíčová osobnost Škody, která vedla prvotní transformaci značky do dnešní podoby.
Když se v roce 1991 Škoda stala čtvrtou značkou pod křídly koncernu Volkswagen, předsedou představenstva automobilky se stal Ludvík Kalma, dříve působící jako vedoucí podniku Motor Jikov. Kalmu dnes můžete označit za jednu z ústředních postav celkového přerodu Škody po její privatizaci a následujících kroků vstříc úspěchům na evropském trhu.
Hlavním stavebním kamenem Kalmovy cesty za úspěchem byla tehdy nová Octavia. Návrat známého jména z minulosti, ovšem v moderním pojetí, které se později v této novodobé generaci stane v ČR nepochybným kultem. Prostě ideální způsob, jak potvrdit zcela nové směřování české značky.
Nelze si přitom Kalmu představit jako jednoho z dalších vedoucích, kteří na vývoj nového auta pouze dohlíží. Na tvorbě Octavia se prý aktivně podílel a měl silný zájem vytvořit auto, na které bude pyšný a Škodu opravdu posune mílovými kroky dopředu. Vždyť i pozdější ředitel Škody Vratislav Kulhánek uvedl, že úspěch Octavie byl zásluhou především Kalmy a jeho vedení.
A pyšný na výsledek svých inženýrů a designérů Kalma opravdu byl. Samozřejmě tak zbrusu novou Octavii začal hned v roce 1996 používat jako služební vozidlo, a to pochopitelně v nejvyšší výbavě SLX s motorem 1.8 20V. Bohužel atmosféru svého úspěšného počínání s novým modelem v prodeji si ale Kalma dlouho neužil. Právě nehoda v nové Octavii se mu totiž stala osudnou.
Dne 24. listopadu 1996 během jízdy mezi rodnými Českými Budějovicemi a Mladou Boleslaví dochází ve večerních hodinách k tragické nehodě, při které Kalma naráží do boku tahače převážejícího klády a na místě umírá. Řidič tahače dle výpovědi uvízl v křižovatce, jelikož mu selhaly brzdy a zatarasil tak hlavní silnici, po které šéf Škody nejel zrovna pomalu. Ke všemu, do vraku Octavie po chvíli naráží zezadu Peugeot 405, který Kalma nedlouho před tím předjel.
Kalma sice cestoval po úseku, který dobře znal, tmou však projížděl rychlostí 160 km/h (nutno dodat tehdy legálně s výjimkou, měl na autě registrační značku s písmenem F pro předprodukční vozidla). Dle výpovědi řidiče Peugeotu 405 pak nebyl tahač křížící cestu vůbec vidět. Před místem nebyl výstražný trojúhelník, ani se jeho šofér nepokoušel ostatní auta o situaci varovat.
Velmi rychle po publikaci tragické nehody se začaly ozývat spekulace, zda se tímto způsobem nechtěl někdo Kalmy zbavit. Některé okolnosti konspiračním teoriím přímo nahrávaly. Tak například, v osudnou neděli neměl tahač na silnici vůbec být, jelikož do 22. hodiny měly kamiony zákaz jízdy. Soudní znalec pak dostal možnost prověřit brzdový systém kamionu až 16 hodin po nehodě, navíc v garážích dopravce, jelikož souprava byla z místa ihned odvlečena.
V německém týdeníku Der Spiegel se psalo o vraždě na objednávku „automafie“, jelikož měl mít Kalma informace o úplatcích během stavby lakovny v Mladé Boleslavi a další možné kompromitující informace. Každopádně ani po speciálním vyšetřování případu na popud ministra vnitra Jana Rumla se žádné důkazy usvědčující tyto teorie nenašly.
Ať už tomu bylo jakkoliv, Kalmu na místě předsedy představenstva nahradil zmíněný Vratislav Kulhánek. Ten pokračoval v rozehraném plánu dostat Škodu mezi respektované evropské značky, což se ostatně nejen popularitou Octavie podařilo. Posmrtně pak byla Kalmovi v roce 2014 udělena medaile za Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské.
Letos by „otci moderní Octavie“ bylo 79 let. Můžeme se pouze domnívat, co by dnes řekl na její nejnovější čtvrtou generaci a kultovní status té první.