V současné době nabízí automobilka Škoda všechny své větší modely rovněž s pohonem všech čtyř kol. Ovšem historie využití této koncepce v Mladé Boleslavi sahá až do třicátých let minulého století.
V novodobé historii automobilky Škoda, tedy od okamžiku jejího začlenění do koncernu Volkswagen, se stala prvním automobilem s aplikovaným pohonem všech kol Octavia combi I v roce 1999.
Jenže, jak nyní připomíná sama značka, první pokusy s nasazením systému 4x4 se odehrály již ve třicátých letech minulého století. Kupodivu, nejdříve se zamýšlelo jeho nasazení v autobusech. Vzniklo několik prototypů třínápravových autobusů, které měly poháněny obě dvě zadní nápravy. Do sériové výroby se ale nakonec nedostaly.
O pohon 4x4 logicky stála armáda. Generální štáb Československé armády tehdy poptával automobil určený pro přepravu vyšších důstojníků. Škoda se do výběrového řízení přihlásila s modelem 903, který technicky vycházel z osobního auta Škoda 650.
O pohon se staral třílitrový šestiválec s výkonem 45 kW. I tentokrát se jednalo o třínápravový vůz, který měl poháněné obě zadní. Maximální rychlost dosahovala až sta kilometrů v hodině, stoupavost 45 procent a spotřeba se pohybovala kolem 25 litrů benzinu na sto kilometrů. Škoda však výběrové řízení nevyhrála, a tak se tehdy auto nevyrábělo.
Zájem o něj ovšem projevili za okupace Němci. Proto v letech 1939-42 vzniklo celkem 42 kusů ve dvou verzích - jedna byla s otevřenou šestimístnou kabinou se čtyřmi dveřmi a sklápěcí střechou, druhá střechu neměla vůbec a podélné lavice umožňovaly přepravu celkem osmi lidí.
Válečná mašinérie vyžadovala i další auta s pohonem 4x4. Tehdy vznikl i vojenský Superb 3000 ve verzi 4x4 s typovým označením 956. Měl i německé kódové jméno - KFz. 15.
Pro vojáky i zemědělce
Po skončení druhé světové války se se svými potřebami opět přihlásila Československá lidová armáda. Jelikož v té době si ale výrobci automobilů nemohli sami rozhodovat o tom, co budou vyrábět, nýbrž dostávali projekty přidělené od státních orgánů a institucí, smontovali tudíž v letech 1952-66 skoro 6500 nákladního vozu Tatra 805. V dalších letech pak zase toto auto vyráběli v plzeňské Škodovce - neboli závodů Vladimíra Iljiče Lenina.
Zajímavostí se v padesátých letech stal pokus o obojživelný vůz. Dostal jméno Jarmila a vlastně šlo o automobil postavený na zkráceném podvozku Tatra 805. Vzadu byl lodní šroub, který umožňoval plavbu rychlostí 10 kilometrů v hodině, na souši se Jarmila pohybovala maximálně rychlostí 85 kilometrů v hodině. Ve výzbroji byl i lehký kulomet.
Na počátku 50. let byl vyvinut i lehký terénní automobil s označením 973. Měl vypínatelný pohon předních kol. Zvládl stoupání až 58 procent a probrodilo vodu hlubokou 60 centimetrů. Při porovnávacích zkouškách s ostatními vozidly ve výzbroji s vojsky Varšavské smlouvy tato Škoda prokázala nejlepší schopnosti. Přesto ale armády nakonec dostaly sovětský GAZ-69.
Archivář společnosti Škoda Auto Lukáš Nachtmann přiznává, že to zřejmě bylo i kvůli tomu, že v Mladé Boleslavi nebyla vzhledem k požadavkům armád dostatečná výrobní kapacita. Kvůli tomu pak Škoda přestala své úsilí směřovat k vojenskému využití a naopak se přeorientovala na zemědělský sektor.
To už začínala 60. léta. Ve spolupráci s ČZ Strakonice tak byly zkonstruovány typy 998 (Agromobil) a 990. I v tomto případě ale zůstalo pouze u prototypů, stejně jako v roce 1970 v případě Škody 1203. U této dodávky se totiž v rámci její modernizace uvažovalo o hospodářské verzi s pohonem na všechna čtyři kola.
A tak se nakonec sériová výroba vozu s pohonem 4x4 v Mladé Boleslavi rozeběhla až v roce 1999, kdy automobilka začala nabízet s tímto pohonem Octavii combi. Dnes je portfolio čtyřkolek mnohem širší. Začíná Octavií, přes Superb se dostává k SUV Karoq a Kodiaq.
Rytmus doby nicméně velí trochu jiný směr, než na jaký jsme byli dosud zvyklí. Lidé požadují vozy s off-roadovým vzhledem, obejdou se však i bez čtyřkolky...
Na historické vozy Škoda s pohonem všech kol se můžete podívat v následující fotogalerii:
