Jste při pohledu na zasněžené silnice rozmrzelí? Insignia 4x4 to vidí jinak. Máme pro vás zimní test čtyřkolky s motorem 2,0 CDTI.
Kapitoly článku:
Pár slov na úvod:
Vážení čtenáři,
stalo se u nás již téměř tradicí nabídnout vám o Vánocích, pakliže byly alespoň trochu bílé, test některého z vozů s pohonem všech kol. Pro tento rok jsme pro vás připravili recenzi takto vybaveného Opelu Insignia kombi CDTI, který je atraktivní novinkou pro následující modelový rok.
Pakliže jste tedy pod stromeček nedostali nové auto (a to bude zřejmě případ většiny z nás...), můžete třeba i nad tímto testem přemýšlet, jaký vůz si v novém roce budete muset pořídit sami.
Jménem celé redakce vám přeji klidné prožití vánočních svátků a zbytku letošního roku, pokusíme se vám i během něj nabídnout dostatek zajímavého čtení.
Pavel Janda
šéfredaktor AutoRevue.cz
Nástupce Opelu Vectra na sebe poutal v době svého představení velkou pozornost. V roce 2008 se Opel potácel v existenčních problémech a Insignia se měla stát jeho zachráncem. Právě proto na ni byli všichni tolik zvědavi a právě proto její uvádění na trh doprovázela tak rozsáhlá reklamní kampaň. Příběh jménem Insignia nakonec dostal skoro až pohádkový konec. Vůz se dočkal titulu Car Of The Year 2009 a nasměroval celou automobilku k snad lepším zítřkům.
Dnes už můžeme definitivně říci, že Opel nabral správný směr a jeho prodeje se pomalu začínají zvedat také v České republice. Stále sice mluvíme o místech na konci „startovního pole”, nicméně určitý posun vpřed je podle představitelů automobilky patrný.
Kvality Insignie jsme pro vás ověřovali již několikrát - mohli jste si u nás přečíst test verze 2,0 CDTI liftback a také test kombíku Sports Tourer 1,6 Turbo. Nyní jsme si ji do redakce pozvali znovu a to ve verzi kombi s motorem 2,0 CDTI. Jenže krom toho přibylo na víku zvazadelníku logo 4x4. Pravda, je malé, ale dost podstatné - jak tedy funguje novinka pro následující rok: pohon všech kol spojený s naftovou jednotkou?
Rodinný fešák
Přítomnost pohonu všech kol na pohled nepoznáte. Auto se tváří jako každá jiná Insignia a jediným poznávacím znamení je malinkatá plaketa CDTI 4x4 na zádi. Tím ovšem nechci říci, že je Insignia nezajímavý vůz. Už základní verze dostaly velmi dynamický design „brnkající“ na city sportovně založeným řidičům. Kromě charakteristik jako „sportovní” nebo „elegantní” je namístě uvést, že se jedná o na pohled robustní automobil, což nejvíce vynikne při pohledu z boku. Na zádi dali designéři Insignii do vínku úzký pás oken kontrastující s masivním pontonem karoserie. Vše doplňují rozměrná, v našem případě osmnáctipalcová kola. Za příplatek 34 000 Kč lze dostat až dvacetipalcové ráfky.
Naše konkrétní Insignia Sports Tourer budila všude, kde se objevila, až nečekanou pozornost. Kromě základních rysů automobilu a výrazné červené barvy za to mohl paket OPC Line. Obdobně jako například S Line od Audi nebo M paket z dílny BMW vám Opel dává možnost přiblížit alespoň vzhledem svůj rodinný vůz k těm nejvýkonnějším z nabídky. Pokud se spokojíte pouze s vylepšením karoserie, bude vás to stát 27 000 Kč. Za tuto částku dostanete přední a zadní nárazník s rozšířeným spodním lemem, prahové lišty v barvě karoserie a decentní spoiler nad zadním oknem.
Není to sice malá částka, jestli vám ale záleží na vzhledu, pak mohu OPC Line doporučit. Dvojnásob to platí pro případ, že sáhnete po výbavě Sport, která má ještě k tomu sníženou světlou výšku. Výsledkem této kombinace je jeden z nejhezčích rodinných kombíků na trhu.
Sportovní kombi i uvnitř
Sportovní akcent najdeme také v interiéru. Zde hraje výbava Sport velmi důležitou roli. V podstatě obsahuje veškeré prvky OPC Line pro interiér, pro všechny ostatní výbavové stupně platí, že si interiérový paket musí zákazník dokoupit zvlášť za dalších 16 200 Kč. Hlavním přínosem ovšem je ovládání rádia na volantu a kovové pedály. Na rozdíl od exteriéru bych tyto prvky za tak dobrou koupi již neoznačil.
Interiér okořeněný výbavou Sport je na rodinné zaměření automobilu sportovní až dost. První řada sedadel nabízí nadstandardní boční vedení, navíc jsou sedadla hodně tuhá. Líbila se mi možnost prodloužit si sedák, díky tomu lze dosáhnout ideální opory stehen i pro vyšší postavy. Nechybí elektrické nastavování v osmi různých směrech a následné uložení do paměti. Pro extrémisty jsou v nabídce také na rodinné kombi snad až zbytečná sportovní Recara (+ 86 400 Kč).
Obecně je nabídka příplatkových voleb Opelu dost bohatá na to, aby si v ní měl najít to pravé každý zákazník. Jestliže se vám nebude zamlouvat výrazné boční vedení sedadel a raději byste něco normálního, můžete sáhnout po nižší verzi Edition nebo naopak je k dispozici maximálně luxusní provedení Cosmo. Mimochodem další novinkou roku 2011 je kromě pohonu všech kol pro naftovou jednotku také prémiová kůže Indian Summer. Ta je ale určena pouze pro výbavu Cosmo a ještě k tomu za nemalý příplatek 122 000 Kč.
Materiály v interiéru působí hodnotně a díky rozsáhlému použití kůže je výsledek téměř luxusní také u námi zkoušené výbavy Sport. Zvláštní vlastností Insignie je pocit bezpečí, který dává posádce. Uvnitř jste obklopeni spoustou materiálu. To je vpředu zdůrazněno obloukem táhnoucím se od dveří až pod přední okno (něco podobného použil také Jaguar), na cestující vzadu čekají malá okénka s omezeným výhledem.
Nejen prostorové rezervy
Vzhledem k vnějším rozměrům (délka 4 908 mm) není především na zadních sedadlech zdaleka tolik prostoru, jak jsem čekal. Hlavně v oblasti kolen by jej mohlo být více. To samé platí o zavazadelníku. Oproti očekávání a relativně velké tabulkové hodnotě 540 litrů není realita zdaleka tak slavná. Hodně uberou masivní páté dveře. Takhle robustní provedení nenajdete u žádného jiného výrobce, za příplatek 15 000 Kč mohou být dokonce ovládány elektricky. Protože se vyklápí i se zadními svítilnami, jsou uvnitř umístěny ještě další koncová světla.
Jestli si ale myslíte, že sem naložíte bez problémů kdejakou krabici, tak vás budu muset zklamat. Bohužel prostor zavazadelníku není příliš vysoký. Uchycení obrovských dveří zkrátka musí odpovídat rozměrům a hlavně váze dveří, nemalou část pak uberou široké podběhy. Otvor má sice pravidelné tvary, ale stěhovavé povahy bude omezovat. Sklopením zadních opěradel pak dostanete zcela rovnou plochu. Podíváme-li se na délku zavazadelníku, určitě by se nikdo nezlobil, kdyby tento úkon bylo možné učinit pomocí páček umístěných po stranách například ve stylu systému Easy Flat od Toyoty.
Další výhrady směřují na středový panel. Ten je pokryt velkým množstvím nevýrazných tlačítek vyžadujících vaši zvýšenou pozornost. Navigace by snesla kvalitnější grafiku, vyzdvihnout ovšem musím fakt, že tenhle Opel komunikuje v češtině. Trochu nečekaná negativa ukázalo poněkud specifické, téměř až arktické počasí panující po dobu testu - ventilátor obsluhující přední okno není dostatečně výkonný. Navíc, pokud aktivujete režim odmlžení čelního skla, nepracuje na maximum. Abyste ho k tomu přinutili, musíte manuálně nastavit směr ventilace a nejvyšší možný výkon.
Druhým specifikem, kterého jsem si všiml už před rokem, kdy jsem se setkal s Insignií poprvé, jsou neustále namrzající přední stěrače. Víc než u kteréhokoliv automobilu tady budete řešit nedostatečně setřenou čelní plochu. Ve vánici vám tak nezbude nic jiného, než zastavit, vystoupit, ručně očistit a pokračovat dále. Na druhou stranu, teplo vyhřátého vozu je někdy snad až příliš uklidňující a malá rozcvička v mrazu vám alespoň trochu rozproudí krev...
