Luxusní německé kabriolety se dovážely do celého světa s šesti i osmiválcovými motory. Ale věděli jste, že se pod kapotu dostal i wankel?
Koncem šedesátých let začal Mercedes-Benz připravovat nástupce populárního kabrioletu třídy SL řady W 113, tedy legendární Pagody. Ta byla velmi žádaným zbožím, velké úspěchy slavila na americkém trhu. Nový model tedy musel stát za to – a jak se ukázalo v následujících letech, automobilka postavila doslova nadčasový vůz.
Po technické stránce volně vycházel z Mercedesů W 114 a W 115. Všechna kola byla nezávisle zavěšena, vpředu jste našli příčné lichoběžníkové polonápravy, vzadu pak trojúhelníková ramena, stabilizovaná wattovým přímovodem. Podvozek byl tvořen podlahovým rámem, na němž byla navařena karoserie. Díky oceli o různé tloušťce vůz disponoval funkčními deformačními zónami, v případě převrácení posádku chránily vyztužené A sloupky. Rozvor měřil 2460 mm (později o 6 mm více), celková délka činila 4390 až 4580 mm.
Do prodeje šel nejprve SL 350 s osmiválcem M 116 o objemu 3499 cm3 a s výkonem 147 kW, zrychlení na 100 km/h zabralo přibližně 9 sekund a maximální rychlost činila 210 km/h. Vůz byl představen v dubnu roku 1971, v září pak následovalo kupé SLC na stejné technice. V nabídce ho v roce 1972 doplnila verze 450 SL s motorem M 117, objemem 4520 cm3 a výkonem 165 kW. V roce 1974 pak přibyla šestiválcová verze 280 SL s motorem řady M110 o objemu 2746 cm3 a s výkonem 136 kW.
První facelift dostalo R 107 v roce 1980. Verzi 350 SL nahradila 380 SL s motorem zvětšeným na 3818 cm3 s výkonem 160 kW, nicméně již v roce následujícím měl motor 3839 cm3 a 150 kW. Větší osmiválec se nafoukl na pětilitrový objem a jeho výkon narostl na 177, respektive 170 kW - jeho označení bylo 500 SL. Toto provedení mimochodem dostalo víko kufru z lehké slitiny a plastový zadní spoiler z výkonné verze sesterského kupé SLC. Všechny verze pak získaly interiér dle vzoru soudobé řady W 126, lehčí kapoty a přední spoiler.
K dalšímu vylepšení došlo v roce 1985. Vnějšek doznal drobných změn, vozy dostaly upravené přední zavěšení a také 15“ kola. Šestiválcový model zvětšil objem na 2963 cm3 a dostal označení 300 SL, čímž tímto historickým odkazem na přeslavný model řady W 198 udělal radost fandům značky. Motor disponoval výkonem 138 kW, s katalyzátorem pak 132 kW. V nabídce se nově objevuje značení 420 SL, určené pro osmiválec s objemem 4,2 litru o výkonu 160, respektive 150 kW. 500 SL pokračuje s pětilitrovým objemem a 180 kW, s katalyzátorem se 164 kW. Vrcholem z hlediska zdvihového objemu se nově stala verze 560 SL s motorem M 117.967 - měla 5547 cm3 a výkon 170 kW. Byla však určena pouze pro americký, australský a japonský trh.
Za zmínku stojí speciální verze R 107, kterou vlastnil Felix Wankel. Jak možná tušíte, pod kapotou tohoto stříbrného exempláře pracoval rotační motor se čtyřmi rotory, z nichž každý měl objem 600 cm3. Výkon činil 235 kW a maximem točivého momentu bylo 380 Nm. S čtyřstupňovou manuální převodovkou vůz zrychloval na 100 km/h za 6,9 sekundy a rozjet se uměl až na 240 km/h. Zajímavé je, že ve srovnání s tříapůllitrem M 116 byl tento rotační motor o 60 kg lehčí, vážil jen 180 kilogramů.
Vznikl také testovací prototyp 450 SL spalující metanol, jezdil v roce 1974 a byl reakcí na ropnou krizi z konce roku 1973. Výroba R 107 skončila v srpnu roku 1989. Vyráběl se osmnáct let a je tak druhým nejdéle vyráběným Mercedesem po třídě G. V továrně v Sindelfingenu vzniklo 237.287 kusů, přičemž nejrozšířenější verzí byla 450 SL z let 1971 až 1980 s 66.298 exempláři. Nástupcem se stala řada R 129, v tuzemsku známá jako „Žehlička.“