Nová generace Chevroletu Corvette s interním označením C8 s velkou pravděpodobností dostane až čtyři různé pohonné jednotky, hliníkové šasi a osmistupňovou dvouspojkovou převodovku. Motor uprostřed už ale kdysi byl.
Zatímco současná Corvette C7 byla pouhou evolucí svých předchůdců, C8 má všechno změnit. Především tedy koncepci, protože nejrychlejší produkční Chevrolet už nebude mít motor vpředu, ale jeho pohonná jednotka se přestěhuje před zadní nápravu, zatímco bude pořád roztáčet kola zadní nápravy.
Abychom dali novinku do historického kontextu, měli bychom říci, že motor uprostřed byl zvažován už u současné generace, kvůli nákladům si však auto podrželo osvědčenou platformu. To ale není všechno. První Corvette s motorem uprostřed byl koncept nazvaný Aerovette, jehož vývoj odstartoval ve druhé polovině šedesátých let pod kódovým označením Project 882, respektive XP-882.
Vůz postavený pod vedením geniálního konstruktéra Zory Arkuse-Duntova tehdy dostal vidlicový osmiválec uložený napříč, nicméně generální ředitel John DeLorean (pozdější majitel stejnojmenné značky) projekt zastavil, protože ho považoval za neperspektivní a drahý. Názor změnil až poté, co se dozvěděl, že Ford chce v dealerské síti Lincolnu prodávat DeTomaso Pantera.
Stroj dostal nové označení XP-895, jeho základy byly vyrobeny z hliníku, takže celý vážil jen 1180 kg, a ještě lepší bylo, že GM použilo dvě dvourotorové pohonné jednotky z Chevroletu Vega. Corvette tedy mohla mít uprostřed uložený čtyřrotorový Wankel s výkonem 422 koní už v polovině 70. let, jenže vývoj auta zasáhla ropná krize.
V roce 1976 byl Wankel nahrazen vidlicovým osmiválcem o objemu 6,6 litru, studie dostala uvedené jméno Aerovette a dokonce byla schválena její výroba. Produkce se měla rozjet v roce 1980, změnilo se ale vedení firmy, do rozhodnutí zasáhlo účetní oddělení a projekt Aerovette byl nakonec uložen k ledu.
Pojďme ale zpátky do současnosti, protože C8 má k Aerovette blíže, než by se mohlo zdát. Detailní technické informace k novince prozatím nemáme, podle nepotvrzených zpráv by ale i nová Corvette měla dostat hliníkový rám, který kvůli další úspoře hmotnosti doplní karbonové a laminátové vnější panely a další součástky vyrobené z hořčíku. Hmotnost auta přesto nemá být muší. Podle kolegů z magazínu Car and Driver by se měla pohybovat kolem 3500 liber, tedy asi 1587 kg.
Pokud jde o pohonné jednotky, čeká se, že základem bude přepracovaný osmiválec LT1 o objemu 6,2 litru. Jeho současná verze má 450 koní, po modernizaci se očekává nárůst někam k hranici 500 koní. V8 má být spojena výlučně s osmistupňovou dvouspojkovou převodovkou a navzdory nárůstu hmotnosti má nabídnout výrazně lepší dynamiku než současná výchozí C7.
Krátce po uvedení auta se očekává prezentace C8 s atmosférickým osmiválcem s plochou klikovou hřídelí, objemem 5,5 litru a maximálním výkonem překonávajícím hranici 600 koní. Kromě extra síly se proslýchá, že by motor měl být schopen točit až 9000 ot./min.
Jak možná tušíte, dnes by tato hodnota oslnila jen málo lidí, takže GM pracuje na verzi s dvojicí turbodmychadel, rozvodem DOHC a výkonem přes 800 koní. To je už docela slušná porce, jenže nejostřejší Vette má údajně dostat i elektromotor s výkonem 200 koní, který bude pohánět kola přední nápravy. Výsledek asi nemusíme zvlášť zdůrazňovat, znamenalo by to celkový výkon přes 1000 koní.