Dokud jsme s novým Fiatem 500X nevyjeli mimo město, mnoho našich sympatií nezískal. Není to u městského crossoveru trochu paradox?
Kapitoly článku:
Cesty Fiatu a Suzuki v segmentu malých crossoverů se definitivně rozešly. Zatímco v Japonsku připravili místo SX4 novou Vitaru, Fiat postavil model 500X coby nástupce Sedici. Japonský crossover jsme si podrobně představili nedávno, tentokrát došlo na jeho bývalého italského sourozence, který dnes představuje přímou konkurenci.
Fiat 500X sdílí techniku s Jeepem Renegade a spolu s ním se také vyrábí na jedné lince. Na pohled se oba automobily od sebe dost liší, ale společný a robustně vypadající základ jejich příbuzenský vztah nezapře. Třeba už tímto se nový Fiat od zmiňované Vitary velmi liší, protože ta rozhodně jako robustní auto nepůsobí.
Italská novinka je v daném segmentu zajímavá ještě dalšími vlastnostmi. Může to být čtyřkolka, což není úplně běžné, můžete si pořídit i verzi Cross zaměřenou ve větší míře na terén a hlavně se můžete spolehnout na zadní víceprvkovou nápravu a teoreticky tedy na nadprůměrné jízdní vlastnosti. Uvidíme, jaká bude praxe.
Nástupce Sedici sdílí techniku s Jeepem Renegade a design s Fiatem 500. To je takhle na první pohled celkem slibná kombinace
Žádná velká sláva
Náš testovací týden by se dal rozdělit do dvou částí, kdy ta první nevyzní pro 500X moc lichotivě, ale ta druhá je naopak velmi pozitivní. Abychom měli to špatné za sebou, začneme tím, čím mě tento Fiat neoslovil. A to je zpracování.
Ano, vím že mají novinářská auta těžký život, že jim každý dává, co se do nich vejde (i nevejde), ale asi by se nemělo stávat, že ta úplně první věc, která vás po tom úplně prvním nastartování a prvních metrech jízdy zaujme, jsou pazvuky v interiéru. Ty nás provázely u 500X od samého začátku až do konce a na svědomí je měla střešní okna.
Časem jsem dospěl k závěru, že důvodem zřejmě nebudou špatná okna jako taková, ale relativně snadno se kroutící karoserie. Stačí si zkusit parkovat na obrubník a už uvnitř slyšíte, jak to kolem vás skřípe. Tohle je věc, kterou bych u tak robustně vypadajícího auta postaveného na Jeepu nečekal.
První věc, kterou nás sympatický Fiat počastoval po pár metrech jízdy? Skřípající střešní okna, hodiny, které nelze nastavit, špatně fungující ovladač jízdních režimů. Škoda...
Brzy se ukázala další problematická věc, otočný volič jízdních režimů, který při otočení vydával zvuky, jako kdyby do něj někdo nasypal písek. Ale třeba ho některá z předchozích redakcí pokropila nápojem. A konečně „drobnost“ číslo tři, digitální hodiny. Nastavíte je na aktuální čas, vypnete motor, za dvě hodiny k autu přijdete a zjistíte, že ukazují stejný čas, jako když jste odešli. Zkrátka i hodiny se vypnou s motorem. Údajně je potřeba nahrát nový software, který by tuto záhadnou „závadu“ měl vyřešit.
Jednoduše řečeno, ujedete s testovaným Fiatem prvních deset kilometrů a už máte před očima několik negativních věcí, to rozhodně není dobrý začátek, ale ještě to není to nejhorší, čeho si člověk hned po krátké jízdě všimne. Tím nejhorším je nastavení podvozku.
Výborný design
Robustní interiér
Možnost navždy vypnout start/stop
Úsporný diesel
Jízdní vlastnosti na okreskách
Přehnaně tvrdý podvozek
Zpracování některých částí interiéru
Málo místa pro hlavu vpředu i vzadu
Aerodynamický hluk
6 /10