Jezdit dvoustovkou po veřejné komunikaci je čirý nesmysl. Někteří tak ale i nadále činí.
Nedodržování bezpečné vzdálenosti, překračování maximální povolené rychlosti či kličkování v hustém provozu. Tyto a další hrubé přestupky spáchané za volantem mají často na svědomí agresivní řidiči. Ať už jde o stres, pospíchání, ukazování nadřazenosti nebo dělání naschválů ostatním účastníkům silničního provozu, mohou být následky takového chování fatální.
Jeden příklad za všechny se stal i před pěti lety v Praze, když řidič silného SUV Porsche Cayenne havaroval v rychlosti 200 km/h. Náraz do pouliční lampy vymrštil motor 150 metrů od vozidla. Záběry z nehody nyní využila nezisková organizace Záchranný kruh v rámci kampaně Ty to zvládneš.
Informuje o tom, že agresivita za volantem způsobuje až 40 % smrtelných dopravních nehod. Dlouhodobá statistika také uvádí, že v letech 2006 až 2016 přišlo vlivem agresivního řízení na našich silnicích o život 2983 lidí. Nutno podotknout, že toto číslo není ve světě ojedinělé a podobné statistiky se objevují i v dalších vyspělých státech.
Roman Budský, předseda expertní rady platformy VIZE 0 zdůrazňuje, že agresivní chování nemusí být jen ve vrozené dispozici jedince, ale i vlivem vnějších faktorů. „Dle průzkumu provedeného EOS Gallup Europe se jedná o bezdůvodné zabrání dvou parkovacích míst, včasné neztlumení dálkových světel, vjetí do ucpané křižovatky a následné zablokování provozu, předjetí řady čekajících řidičů a agresivní natlačení se do jejího čela, odbočování z levého jízdního pruhu na poslední chvíli a změna pruhů bez použití ukazatele směru“, okomentoval možné příčiny téměř poloviny smrtelných nehod.
Nedbalé chování za volantem může způsobit řetězovou reakci i na ostatní řidiče. O důležitosti preventivního chování za volantem hovoří i Lukáš Hutta, výkonný manažer Asociace Záchranný kruh. „Každý z nás by měl být v silničním provozu vzorem pro ostatní. Za volant je třeba usedat bez negativních emocí a také předem pečlivě naplánovat svoji trasu s ohledem na možný výskyt dopravních omezení, způsobujících časové zdržení. Pokud však k němu dojde, nezbývá než se obrnit trpělivostí, protože dojet pozdě je stále lepší než už nikdy nedojet“.