Bouřky z horka a přívalové deště jsou v posledních dnech velice časté. Rozhodně tedy stojí za to připomenout si pár pravidel, jak se nejlépe chovat na silnici.
Tropická vedra se i u nás často střídají se silným deštěm a bouřkami. V jednu chvíli jedete po rozpálené silnici s klimatizací na plný výkon a v momentě už jedete doslova po řece. Proměnlivé počasí k létu prostě patří, Richard Gladman z institutu IAN Roadsmart proto radí, jak si v kritických chvílích, které nás mohou nejen v létě potkat, poradit.
Jízda za silného deště
Tady mají platit pravidla zdrženlivého řidiče. Vzdálenost od vozidla před vámi by se měla navýšit o další dvě vteřiny, tedy celkem čtyři. Pozor si máme dát na automatická světla, která se ne vždy v dešti rozsvítí. Je proto lepší se toho chopit manuálně. Čisté přední sklo a jasný výhled je pak samozřejmostí.
Jak zvládnout aquaplaning?
S tím se setkal snad každá z nás. Voda, která stojí na silnici a nikam neodtéká, může auto v mžiku proměnit v nekontrolovatelný kus plechu. Může za to množství vody, které se dostane mezi vozovku a pneumatiku. Tak velké množství, že už jej dezén nestačí efektivně odvádět. Řízení vám v rukou najednou „změkne“ a vůz se stává vlivem menší přilnavosti pneumatik velice špatně ovladatelný.
Co radí v tomto případě expert? Pomalu odstavte plyn (u vozů s manuálem vyšlápněte spojku), pevně uchopte volant a nedělejte žádné zbrklé pohyby. Za žádnou cenu prudce nebrzděte a udržujte kola v přímém směru.
Ideální je samozřejmě dělat všechno pro to, aby k aquaplaningu nedošlo. Tedy nejezdit zbytečně do hlubokých kaluží či sledovat stopy aut před vámi i vaše vlastní ve zpětném zrcátku (čím lépe jsou vidět, tím je jízda v mokru bezpečnější). Buďte také ohleduplní k ostatním. Pokud už není možné se hlubokým kalužím vyhnout a v protisměru jede další vozidlo, zvolněte. Přívalová vlna vody „hozená" na čelní sklo totiž není nic příjemného a v prvních momentech si s ní neporadí ani stěrače.
Co když jsou povodně?
Pokud se nacházíte v povodňové oblasti a není žádná jiná cesta, než skrze vodu, neměli byste se pouštět do hloubky větší než 16 centimetrů. Samozřejmě ale záleží na schopnostech vašeho auta. Pokud místo průjezdu znáte, hloubku snadno odhadnete.
Zjistěte si také, jak vlastně povodeň vznikla. Pokud se například vylil potok, což je ta nejčastější možnosti, jde o tu lepší variantu. Pokud ale příčinu neznáte, raději se zatopené oblasti vyhněte. Stojící voda totiž může být způsobena i havárií vodovodu, který roztrhal silnici. Nepokoušejte se projet ani když voda naznačuje směr proudu, snadno vás to semele.
Máte svůj způsob jak se vypořádat s krizovkou? Dáváte panu Gladmanovi za pravdu? Neváhejte se podělit o ostatními čtenáři.