Stojí již na prahu věku historického vozidla, přesto si jej z vlastní zkušenosti pamatuje i řada našich čtenářů…
Kapitoly článku:
Prostor pro všechny
Fiat Croma byl pětidveřovým liftbackem, který byl pod interním označením Tipo 154 vyvíjen v rámci známého společného projektu automobilek Fiat a Saab. Jeho výsledkem se stala velmi zdařilá čtyřčata Saab 9000 (1983), Lancia Thema (1984), Fiat Croma (1985) a Alfa Romeo 164 (1987). Vozům byla společná většina mechanických dílů podvozku a základní skelet karosérie, přičemž nabídka pohonných jednotek se lišila, nejblíže k sobě měly motory Fiatu a Lancie.
Fiat Croma znamenala průlom nejen pro koncern Fiat
Je to v dějinách vývoje evropských automobilů projekt celkem raritní (kořeny má už ve vývoji modelu Lancia Delta/Saab 600): zatímco spolupráce automobilek na malých, levných vozech je dodnes celkem běžná, kooperace na přípravě vlajkových lodí je i s odstupem času nevídaná. Jednalo se o čtyř a pětidvéřové sedany, pouze Lancia se nabízela i jako kombi, jež se vyrábělo u Pininfariny v továrně Borgo San Paolo (vzniklo celkem pouze 21 074 kombíků).
Motory byly ve všech případech uloženy vpředu napříč a v osmdesátých letech to v Evropě byly jedny z nejkomfortnějších a nejporsotrnějších vozů vyšší střední třídy. Saab se vyznačoval robustní tuhou zadní nápravou namísto víceprvkových závěsů vozů italské produkce a samozřejmě vlastními motory, a to včetně vyhlášených přeplňovaných zážehových čtyřválců. Saab 9000 se z této rodiny vyráběl nejdéle, přesněji řečeno až do nástupu modelu 9-5 v roce 1997. Ale zpět k nejlevnější podobě této čtveřice.
Fiat Croma v provedení pro Velkou Británii (1986)
Model Fiat Croma byl na rozdíl od svých vesměs exkluzivně směrovaných sourozenců koncipován spíše jako prostorný rodinný a manažerský vůz dostupný za zajímavou cenu. Třeba boční dveře včetně klik byly prakticky shodné s Themou i Saabem 9000, Croma však byla o 85 mm kratší než Thema a o plných 240 mm kratší než Saab. Typ Fiat Croma se stal následníkem modelů Fiat 132 a Argenta s klasickým uspořádáním pohonné soustavy a byl vůbec prvním velkým osobním Fiatem s motorem vpředu napříč a pohonem předních kol.
Nadčasový design
Liftback Fiat Croma měl přísně účelově, přesto nepřehlédnutelným způsobem střižený kabát z dílen karosářského mága Giorgetta Giugiara (podobně jako Saab 9000), jenž se mimochodem podepsal také pod ztvárnění druhé generace Fiatu Croma z roku 2005. Původní Croma vynikala velmi slušným koeficientem odporu vzduchu Cd = 0,32. V konfrontaci svých vnějších rozměrů a požadavků na pasivní bezpečnost vůz vynikal mimořádně prostorným interiérem, v němž se usadila pětičlenná posádka s takovým pohodlím, jakého se jí dnes nedostane ani v BMW 7…
Croma byla dlouhá 4,5 m, ovšem podobně dlouhý moderní vůz by jí mohl nabídku vnitřního prostoru závidět...
Řada Fiat Croma byla k dispozici s širokou škálou pohonných jednotek, jež vesměs patřily k tomu vůbec nejmodernějšímu, co tehdy významný italský automobilový průmysl nabízel. Základem, jenž se ale neprodával na všech trzích, byla osmiventilová šestnáctistovka s výkonem 83 koní (61 kW), která měla jako vůbec jediný zážehový motor pro Cromu pouze jeden vačkový hřídel (rozvody SOHC).
Za zmínku ale stojí spíše progresivně řešený karburátorový čtyřválec 2,0 l DOHC CHT (Controlled High Turbulence) s výkonem 90 koní (66 kW) a později 101 koní (84 kW) s proměnnou délkou sacího traktu, který nabízel nižší spotřebu při nízkém a středním zatížení.
Fiat Croma modelového roku 1989
Prodejům ale v záložce zážehových motorů jednoznačně dominovaly osmiventilové vstřikové dvoulitry 2,0 i.e. s rozvody DOHC a výkonem 113 až 120 koní (83 až 88 kW). Provedení téhož agregátu s šestnáctiventilovou hlavou dávalo 137 koní (101 kW) a turbodmychadlem přeplňované verze (ovšem dodávané výhradně s osmiventilovými hlavami DOHC) dosahovaly výkonu 150 až 155 koní (110 - 114 kW). Prestižní verzí ale byla Croma V6 s vidlicovým šestiválcem Alfa Romeo o objemu 2,5 l a výkonu 160 koní (118 kW).
Fiat Croma Turbo i.e. a její bohatě vybavená palubní deska
Na našich silnicích ale většina vozů Fiat Croma jezdila (a jezdí) s vznětovými motory. V tuto chvíli je třeba zdůraznit, že to byla právě Croma, jež se stala v roce 1986 prvním sériovým osobním automobilem na světě, jenž disponoval vznětovým motorem s přímým vstřikováním. Šlo o agregát Turbo D i.d. SOHC 1 929 ccm s výkonem 94 koní (69 kW), který svojí konstrukcí s předstihem předešel koncern VW Group a jeho filiálky, přičemž můžeme jen věřit tomu, že formule „1,9 TDI“, proslavená o mnoho let později právě Volkswagenem, byla v konečném důsledku jen shodou okolností…