Renault Sport si s novým Méganem vyhrál docela jinak než u předchozích generací. Kvůli tomu jej ale ještě netřeba zatracovat.
Kapitoly článku:
Agresivní, přitom elegantní design
Skvělá sedadla
Točivý, silný a úsporný motor
Zvuk standardního výfuku
Kombinace komfortu a jistoty podvozku
Předvídavě přetáčivé chování
Trakce na mokru
Převodovka by mohla být ještě přesnější
K dosažení absolutního limitu si musíte déle budovat důvěru
9 /10
Minulé dvě generace Méganu R.S. se nesmazatelně zapsaly do srdcí fanatických vyznavačů pečlivě odladěných hot-hatchů, velké části novinářské obce nevyjímaje. Byly dravé, přesné, charakterní a nejen v nejvyšších verzích také dost nekompromisní.
V rámci rychlých Méganů se vždy držela zvyklost odstupňování výbav dle použití. Základní Sport byl myšlen hlavně jako okresková zbraň, s Cup až po Trophy či Trophy R se splašený Mégane blížil okruhům, aby třeba v Zeleném pekle přímo zářil. Nyní tu k prvnímu testu máme třetí generaci. A začínáme hezky odspodu. Právě základní verzí s manuální převodovkou.
Potud bych vstupní kartu od vozu dřímal s nekonečným očekáváním, jenže všichni jsme chtě nechtě ovlivňováni veřejným míněním, které k aktuálnímu Méganu R.S. není úplně smířlivé. Benzinové hlavy se totiž bojí, že na perfektního předchůdce novinka nedokáže navázat. Proč? Do značné míry za to může aktuální Clio R.S., které se posunulo směrem ke každodenní použitelnosti.
Verzi RS 18 založenou na Trophy však kolega Miro Mihálik nedávno v našem minitestu pochválil a i já jsem se při testu základní verze po faceliftu ohradil proti všeobecnému "hejtu", který aktuální Clio laděné v Dieppe schytává. Proto navzdory tomu, že je nový Mégane R.S. poprvé pětidveřový, nabízí dvouspojkovou převodovkou, zatáčí zadními koly a působí rafinovaněji, k autu přicházím s čistou hlavou. Tak zvědavý už jsem dlouho nebyl!
Naštvaný tak akorát
Při návrhu designu rychlého hatchbacku se lze velice snadno nechat unést. Dopadnete pak třeba jako Honda se současným Civicem Type R, s ospoilerovaným bláznem s červeným proužky na kolech. Nebo se můžete držet zpátky a běžný hatchback jen vyšperkovat, třeba jako u Peugeotu 308 GTi či Golfu GTI.
Mégane R.S. stál vždy někde uprostřed, a tato generace není výjimkou. Okamžitě si všimnete značného rozšíření blatníků. Vepředu zaujme již typická lišta na předním nárazníku od modernizovaného Clia R.S. dědí Mégane také šachovnici z LED. I zde mají funkci parkovacích, mlhových a přisvětlovacích světlometů a vypadají skvěle. Škoda jen, že nesvítí na denní režim, ale kvůli zavedenému "C" v hlavních světlometech se to dá pochopit.
Pětidveřová verze z principu není tak zajímavá jako dva třídveřoví předchůdci. Zmíněné rozšíření, odlišný přikrčený postoj či středová koncovka výfuku ale ze standardního auta udělají o dost dravější stroj. Líbí se mi už klasický Mégane a za výhru designérů považuji, že se jim povedlo znásobit atraktivitu standardní karoserie, namísto toho, aby z hot-hatche "čouhal" obyčejný základ.
Celkově je R.S. vpředu o 60 milimetrů širší, vzadu přibylo 45 milimetrů a světlá výška klesla o pět milimetrů. Kvituji funkční detaily typu otvoru na předním blatníku či výrazného difuzoru vzadu. Spolu s 308 GTi je tohle pro mě nejhezčí auto v segmentu. Působí vyváženě, elegantně, hodnotně a přitom dostatečně naštvaně.
Alcantarové hody
Uvnitř se toho jako u většiny poladěných hatchbacků příliš nemění. Nová jsou sedadla. Ta mají výrazné vedení, abyste v zatáčkách cítili oporu, ale dostatečně měkké na to, aby každodenní nastupování nebylo bolestivé. I na pohled navíc vypadají krásně, i když za to dost možná může Alcantara, kterou jako materiál v autech osobně zbožňuji.
Za příplatek může být i na volantu, což interiéru dodává další kousky z atmosféry motorsportu. Celková pozice za volantem je v pořádku. Mohlo by se sedět níž, ale jako na stoličce si tady rozhodně nepřipadáte. Navíc lze volant seřídit v podstatě ideálně, takže váš cit nic v tomto směru neotupuje.
Nový Mégane R.S. si se změnou karoserie pochopitelně polepšil co se praktičnosti týče. Standardní Mégane sice nepatří mezi třídní přeborníky co se prostoru pro zadní cestující týče, avšak s párem zadních dveří navíc můžete poprvé ostrý Mégane brát jako plnohodnotné auto pro malou rodinu.
Testovaný kus byl vybaven menším z dvojice dostupných infotainmentů R-Link. Od většího, vertikálně umístěného, se liší tím, že má mechanické ovládání klimatizace. To je ergonomicky jednodušší, já bych ale přeci jen připlatil za větší systém, už jen kvůli tomu, že můžete zobrazit více informací na větší ploše. To se hodí nejen díky přehlednější mapě navigace, ale také kvůli podrobné závodní telemetrii, kterou lze připlatit a sledovat snad všechno, co o autě poví senzory a jindy si to nechávají jen pro šeptačku řídící jednotce.