Možná jste se už těšili na jaro, možná jste už dokonce sundali zimní pneumatiky. Jenže ejhle, napadl sníh. Ideální příležitost k ohlédnutí se zpět do historie, aneb s čím se v osmdesátých letech uklízely silnice?
O technickou podporu se v osmdesátých letech pochopitelně ve velké míře staraly ruské stroje, přičemž tím zřejmě nejrozšířenějším (používaným především ve městech) a zároveň také nejmenším byl vůz nesoucí označení PR-130. Jde o zimní úpravu postavenou na základech automobilu ZIL 130. Celkem tento drobeček měří na délku 5675 mm, široký je 2170 mm a vysoký 2240 mm. Maximum, se kterým si dokázal poradit, byla vrstva sněhu 40 cm.
Jeden z nějběžnějších a zároveň nejmenších byl vůz PR-130 (foto: postimage.org , veneraud.ee)
Dalším ruským strojem používaným v osmdesátých letech k odklízení sněhu byl UP-66, který vycházel z automobilu GAZ-66. O pohon se staral zážehový osmiválec s maximálním výkonem 130 koní. Základní GAZ byl velmi odolným automobilem konstruovaným pro teploty od -40 do +50 °C. UP-66 se ovšem od něj lišil v jedné podstatné záležitosti, a sice jeho motor byl přesunut nad zadní nápravu. Vůz sloužil především jako sněhový nakladač.
Sněhový nakladač UP-66 vycházel z modelu GAZ-66. Na rozdíl od něj měl motor nad zadní nápravou (foto: kaufner.webz.cz)
DE-210 už byl trochu jiný kalibr. Tento speciál vycházel z modelu ZIL-131. Délka přesahuje 8,5 m, přičemž šířka záběru má hodnotu 2,56 m. Maximum, se kterým si DE-210 dokázalo poradit, je 1,3 m.
DE-210 si dokázal poradit s vrstvou sněhu do výšky 1,3 m (foto: motodemont.com)
Jedním z nejtěžších kalibrů osmdesátých let byl speciál D-902 vycházející z Uralu-375. Tento exemplář sloužil především na odklízení letištních ploch. Pohon měl na starost dvanáctiválcový diesel o výkonu 400 koní, přičemž samozřejmě byly poháněny všechny tři nápravy. Tato mašina si dokázala poradit s vrstvou sněhu 1,5 m. Tam, kde projela, zůstal pruh široký 2,81 m a odklízecí zařízení dokázalo odhodit sníh až do vzdálenosti 64 metrů. Mimochodem o jeho pohon se staral samostatný naftový agregát. Celkově zvládl D-902 odklidit 1200 tun sněhu za hodinu. Později se objevila zlepšená verze schopná odklidit ještě o 500 tun sněhu více.
Odklízení sněhu na letišti měl na starost vůz D-902. Za hodinu uklidil až 1200 tun, fréza dokázala odhodit sníh až do vzdálenosti 64 metrů (foto: luftfahrtmuseum-rothenburg.de)