Když se řekne tažné vozidlo, asi vás jako první nenapadne osmiválcový kabriolet. Jenže v Americe roku 1963 se prostě přemýšlelo jinak.
Pontiac Catalina není ničím vyloženě extra zajímavý, kromě toho, že bych jeden chtěl mít okamžitě v garáži. Je to další z řady burácejících korábů, které symbolizují americký styl života. Bruce Springsteen, McChicken a Pontiac Catalina. Ideální neděle.
Pontiac Catalina, o kterém si dnes něco řekneme, měl ale docela zajímavý život. Bílý kus z roku 1963 totiž sloužil ve vesmírném programu NASA, konkrétně v projektu M2-F1. O co přesně šlo? Nejde tak úplně raketoplán, ale o potenciální součást Mezinárodní vesmírné stanice ISS, kde měl sloužit jako záchranný modul.
Jedná se o takzvané vztlakové těleso. Vypadá jako návratový modul kosmických lodí. Tyto letadla či kluzáky měly mít za úkol dopravit astronauty v případě zdravotních potíží co nejrychleji na zem. Z M2-F1 se postupem času stal projekt X-38, který ovšem v roce 2002 skončil kvůli nedostatku financí.
Kluzák neměl motor, a aby se mohl dostat do vzduchu, potřeboval roztáhnout. A tady už přichází na řadu Catalina, která perfektně splňovala požadavky. Měla čtyři místa pro techniky, stahovací střechu, aby bylo vidět na všechny strany a osmiválcový motor, aby nebyl nedostatek výkonu.
Motor o obsahu 6,9 litru byl ten samý, který se v témže voze používal při závodech Daytona 500. Síla se na kola přenášela skrze 4stupňovou automatickou převodovku Roto. Lehce upraveno bylo i odpružení a vůz dostal pořádná kola pro pohyb mimo silnice. Za předními sedadly byla nainstalována ochranná klec, zadní byla zase otočena proti směru jízdy, aby pracovníci NASA viděli na kluzák. Catalina sloužila pro všechny testovací lety, které probíhaly v průběhu tří let.