Technika kopřivnické automobilky neposloužila pouze k výrobě pohodlných limuzín nebo dnešních náklaďáků. Zavzpomínali jsme i na střely, které uměly jezdit rychlostí před 300 km/h.
Přestože má asi většina z nás kopřivnickou Tatru zafixovanou z minulosti jako automobilku zaměřenou na komfortní limuzíny či dnes výhradně nákladní auta, v její historii najdeme i pár vozů, které se těmto směrům dosti vyhýbají. Málokdo si totiž vzpomene na hrstku modelů, které měly v krvi více než cokoliv jiného adrenalin a rychlost.
Za některá auta byla zodpovědná sama automobilka, u některých zase najdete alespoň částečnou spojitost se značkou díky použití její techniky. Upravujeme si pravidla? Jasně. Hned první vybraný kousek s tatrováckými vnitřnostmi ale nelze ignorovat…
Tatra Grafit (1986)
Známý český supersport Tatra Grafit nebyl původně vytvořen kopřivnickou automobilkou, ale má ho na svědomí konstruktér Ivan Labaška ze Světlé ze Semil. Pro stavbu vozu použil podvozek i motor z Tatry 613 a základem byl trubkový rám, na který umístil vlastnoručně navrženou laminátovou karoserií (později upravenou z karbonu).
Na všech kolech byly kotoučové brzdy, tlumiče zajistila firma HP Sporting a tatrovácký osmiválec o objemu 3,5 litru produkoval 164 koní (121 kW). Což nebylo zrovna moc na auto, které stále vážilo 1,5 tuny. Do klubu supersportů bychom mohli Grafit zařadit až poté, co majitel nasadil mnohem výkonnější osmiválec o objemu 4,5 litru původně z Tatry 700 GT (viz níže).
Výkon 415 koní (294 kW) a točivý moment 490 N.m už dokázal Grafit rozjet až na 325 km/h. Teoreticky se občas mluví dokonce o 341 km/h díky novější pětistupňové převodovce.
MTX Tatra V8 (1991)
Další čistě supersportovně vypadající vůz byl vytvořen kooperací Tatry a firmy Metalex, která už měla na svědomí své vlastní formule a další různé přestavby automobilů. MTX Tatra V8 se zrodilo v roce 1991 z přání závodníka Cyrila Svobody a jeho vize unikátního safety caru, který by brázdil československé okruhy.
Motor zde pocházel v modifikovaném stavu z Tatry 623. První dva prototypy měly dokonce rozdílné varianty této motorizace. V nejsilnější podobě šlo o 3,9litrový vzduchem chlazený osmiválec o výkonu 305 koní (224 kW) a točivém momentu 365 N.m.
Oficiální naměřenou maximální rychlostí bylo velice slušných 265 km/h. Kromě toho ještě drží oficiální rekord za nejvyšší dosaženou rychlost při ujetí letmého kilometrů, k čemuž se pojí osud další extra rychlé Tatry Ecorra Sport V8 (viz níže).
Původní plán nasadit auto do závodů jako safety car, ani následná výroba několika stovek kusů pro nadšené zájemce, ale nedopadly dobře. V Kopřivnici o projekt nakonec neměli zájem a sám Metalex by produkci bez finančních ztrát nezvládl. Hořkou tečkou byl požár, který zničil veškerou dokumentaci a techniku k výrobě. Vznikly tak všeho všudy tři prototypy. Dodnes jsou ve sbírkách soukromých majitelů.
Tatra 700 GT (1996)
Důkazem, že i česká automobilka dokázala v 90. letech vyrobit auto takzvaně na zakázku, je právě Tatra 700 GT. Jakmile se v roce 1996 rozjela výroba nového modelu limuzíny T700, jistý soukromník se obrátil na Tatru s prosbou o její sportovní verzi.
A inženýři se vrhli do úkolu opravdu po hlavě. Ostřejší T700 se rozhodli postavit na základě okruhové Tatry 613 GTH. Z nové sedmistovky vlastně nakonec zůstal jen exteriér a to navíc v dosti upravené podobě. V mnoha ohledech došlo na snižování hmotnosti. Model dostal okna z plexiskla, zmizela klimatizace, přídavné topení a mnoho dalších komfortních prvků v čele s náhradou pohodlných sedaček za lehké skořepiny.
GT bylo o 360 kg lehčí než klasická sedmistovka, hmotnost čítala 1480 kg. Dozadu byl namontován unikátní 4,4litrový vzduchem chlazený osmiválec se dvěma svíčkami na válec, výkonem 415 koní (305 kW) a točivým momentem 490 N.m. Staré informace udávají zrychlení vozu na 100 km/h za 5 vteřin a maximální rychlost až 316 km/h. Doopravdy však tyto hodnoty nikdy nebyly testováním potvrzeny.
V následujících letech se majitel rozhodl jedinečnou Tatrovku prodat, načež v rukách nového vlastníka došlo k nehodě. Po incidentu bylo GT upraveno na kupé, díky čemuž je na většině dochovaných fotek pouze dvoudveřové.
Tatra Ecorra Sport V8 (1997)
Jak nejlépe oslavit stoleté výročí založení automobilky? Přece velice speciálním autem, jehož jediným cílem bude překonání domácího rekordu v maximální dosažené rychlosti na letmý kilometr. Právě proto se v roce 1997 zrodila Tatra Ecorra Sport V8.
Roli vysokorychlostní Tatrovky si vysloužil model T700, jehož karoserii upravila renovační firma Ecorra. Jako motorizaci pak kopřivnická značka použila opět 4,4litrový vzduchem chlazený osmiválec. Motor měl podobnou specifikaci jako v Tatře 700 GT s výkonem cca 415 koní (305 kW). Po konečných úpravách vážilo auto jen 1280 kg.
Než ale vůbec došlo k první jízdě o překonání rekordu, titul nejrychlejšího českého auta vyfoukla této Tatrovce další Tatra, a to navíc s nečistým rodokmenem. MTX Tatra V8 totiž měsíc předtím dosáhlo na letmém kilometru s přehledem rychlosti 210 km/h, což na překonání hodnoty starého rekordu z 50. let bohatě stačilo. Ecorra sice při své jízdě dosáhla mnohem vyšší rychlosti 275 km/h, ale kvůli absurdním podmínkám ze strany automobilové federace prý nemohly být rekordní knihy přepisovány více než jednou ročně.
Dnes byste Ecorru možná již nepoznali. Jistý čas si pobyla v kopřivnickém muzeu a následně putovala na závodní okruhy. Pro tuto disciplínu ji postupně upravovali bratři Hajduškové. V této specifikaci už byla schopná rychlosti 320 km/h, měla novou šestistupňovou sekvenční převodovku, širší upravenou karoserii s mnoha aerodynamickými prvky a v posledních stádiích nový černý lak.