Osmiválcem se dá vylepšit všechno – i poplašná siréna. Chrysler Air Raid Siren měla varovat před jaderným útokem, světový rekord v hlučnosti drží dodnes.
Věříme, že mezi čtenáři Autorevue.cz je mnoho nadšenců do techniky, tak vám dnes představíme jednu zajímavost: Varovnou sirénu, poháněnou automobilovým motorem – a ne ledajakým. Historie sirén se začala psát koncem 18. století, tu první vynalezl britský fyzik John Robinson a fungovala díky proudu vzduchu, tlačenému skrze rychle rotující kotouč s rovnoměrně rozmístěnými otvory po jeho okraji. Vynález byl postupně zdokonalován, koncem 60. let 19. století jej profesor Joseph Henry vybavil parním pohonem pro použití v majácích, kde varoval před mlhou.
Rozmach sirén přišel koncem 30. let, kdy byly rozmisťovány ve Velké Británii kvůli varování před leteckými údery. Poprvé tam zazněly již 3. září roku 1939 – tehdy ještě šlo o falešný poplach, ale poté byly kvůli útokům Luftwaffe využívány velmi intenzivně. Varovný systém měli i Američané, jeho součástí byla také siréna Chrysler-Bell Victory, vyvinutá ve spolupráci automobilky a společnosti Bell Labs. Šlo o předchůdce našeho rekordmana. Byla poháněna řadovým osmiválcem o zdvihovém objemu 5,3 litru a s výkonem 104 kW (142 k), který poháněl dvoustupňový kompresor. Ten hnal vzduch rychlostí až 603 km/h do mechanismu a dále do šesti trubek, z nichž šel zvuk o frekvenci 440 Hz. Výsledkem bylo 137 decibelů, naměřených ve vzdálenosti třiceti metrů.
Jak hlásala dobová reklama (najdete ji v galerii, výstřižek je z magazínu Popular Mechanics z roku 1944), tento stroj s přezdívkou „Big Joe“ uměl rozhánět mlhu. Jde o princip, který navrhl americký chemik Victor Kuhn LaMer v roce 1943 a prý skutečně fungoval – sirény měly být rozmístěny podél ranveje ve vzdálenosti zhruba 30 metrů od sebe, částice vody ve vzduchu se vlivem hluku spojovaly a padaly na zem ve formě dešťových kapek. Otázkou je, zda se tak skutečně stávalo, například mimo zkoušky. Hluk mnoha sirén by musel být nesnesitelný pro okolí letiště, navíc šlo o první generaci stroje, který vyžadoval manuální startování člověkem. Ale z fyzikálního hlediska to údajně možné bylo, stejně jako fakt, že se papír umístěný před trubkami vznítil díky vibracím.
V roce 1952 se začíná vyrábět vylepšená verze sirény, tentokrát s třístupňovým kompresorem, vyvinutým Chryslerem a společností American Blower Corporation. Vzduch byl hnán rychlostí 640 km/h díky tehdy zcela novému motoru Chrysler FirePower s hemisférickými spalovacími komorami. Ano, byla to první verze slavného motoru Hemi o objemu 5,4 litru s výkonem 134 kW (182 k). Siréna tlačila 74 krychlových metrů za sekundu, ve vzdálenosti třiceti metrů měl zvuk o frekvenci 460 Hz hodnotu 138 decibelů. A to je dodnes rekordní hodnota, zapsaná v Guinessově knize.
V provozu běžel spalovací motor tempem 3200 otáček za minutu, kvůli pokrytí co největší plochy se stroj také otáčel tempem dvou otáček za minutu. Oproti první generaci bylo kromě o chlup větší hlasitosti výhodou startování na dálku přes telefonní linku, což se vzhledem k umístění na výškových budovách velmi hodilo. Sirény v průběhu času postupně chátraly, některé byly rozebírány a motory z nich prý také končily v hot-rodech. Dnes je udržují v provozu nadšenci.
Walter Chrysler založil společnost v roce 1925 reorganizací Maxwell Motor Company (1904). V roce 1998 uzavřel partnerství s Daimlerem, dnes silně spolupracuje s italským Fiatem.
Chrysler je nejmenší ze tří velkých amerických automobilek (vedle Fordu a General Motors). Od roku 2021 patří do skupiny Stellantis.
Chrysler 300 • Chrysler Voyager