Desítky více či méně významných novinek, spousty lidí a příjemných překvapení i zklamání. Taková je letošní Ženeva.
Kapitoly článku:
Dneškem se brány ženevského výstaviště Palexpo otevřely nejširší veřejnosti, aby zájemcům umožnily nahlédnout do světa nejnovějšího vývoje na poli osobních automobilů. Světové premiéry na 83. mezinárodním autosalonu již byly představeny během dvou novinářských dnů, ovšem je jich tolik, že nám, ve stavu novinářském, bude trvat ještě několik dnů, než se s nimi důstojně vypořádáme.
A proč že jich je tolik? Je to jednoduché, hospodářská krize zemí civilizovaného světa v posledních několika letech přispěla k ukončení kariéry většiny věhlasných autosalonů. Například v Evropě tak zůstaly jen jarní Ženeva a podzimní bienále střídajících se autosalonů ve Frankfurtu a Paříži.
S ohledem na klesající poptávku přitom boj o zákazníka překračuje všechny dosud známé hranice. Automobilky v kvantech chrlí novinky, jimiž se pokoušejí ucpat i tu nejmenší mezeru na trhu. „Modelů“ je tak čím dále tím více, ovšem automobilových konstrukcí paradoxně čím dále tím méně. Některé automobilky navíc vysloveně lžou o „nových generacích“, přičemž jde zpravidla jen o upravená světla a nárazníky.
Dostáváme se do fáze virtuální reality. Automobilky ve snaze maximálním způsobem racionalizovat svoji výrobu radikálně (a celkem logicky) omezují počet podlahových plošin, motorů a dalších skupin, přičemž marketingová oddělení se stále agresivnějším způsobem pokouší vzbudit v očích veřejnosti dojem, že se vlastně portfolio dostupných modelů a verzí rozrůstá.
Je to všechno jenom hra, do níž vstupují také vlivy legislativní. Jistě, moderní spalovací motory v posledních letech učinily znamenité pokroky v oblasti efektivity, ovšem nesmyslně striktní požadavky na snižování emisí CO2 z Bruselu je nutí stavět motory tak, aby vyhověly předepsaným limitům v úzkém spektru režimů laboratorních podmínek. A jaká je praxe? Stručně řečeno: motory jsou stále komplikovanější, ty slabší i přes optimistické informace z tabulek technických údajů nejedou a ty silnější sice někdy jedou, ale vykazují extrémní rozptyly reálných hodnot spotřeb paliva.
Ale zpět do Ženevy. Fenoménem současného vývoje na evropském trhu jsou vozy nižší třídy. To znamená segment B (Clio, Fiesta, atd.), který nyní patří k nejlépe prosperujícím, neboť střízlivě uvažující motoristé opouštějí v době ekonomické nejistoty vyšší sféry a uchylují se právě tam. Za zmínku stojí také pokračující ofenzíva tzv. crossoverů, kterých letos v Ženevě vidíme ohromnou spoustu. Zmiňme třeba Opel Adam Rocks nebo dvojčata Italdesign Parcour kupé a roadster: auta diametrálně odlišná, přesto má jít o SUV. Je tak docela možné, že nástupce dnes nového LaFerrari bude mít za pár let zvýšenou světlost a bakelit kolem blatníků…
Následuje výběr modelů, jež považujeme za nejvýznamnější novinky letošního autosalonu v Ženevě, rozdělené do kategorií. Jak bylo řečeno výše, významných premiér jsou letos v Ženevě desítky, a pokud v našem výběru neobjevíte svého favorita, zmiňte jej alespoň v komentářích.