Fiat Tipo Kombi nabídne zavazadlový prostor 550 litrů, výbavu bez zbytečností a na výběr sedm typů agregátu, včetně jednoho spalujícího LPG.
Pomalu už zapomínáme na to, kdy se v České republice uváděl do prodeje zcela nový model s klasickým typem karosérie. Mnohem obvyklejší jsou prezentace nových SUV nebo crossoverů.
Fiat se s novodobým tipem vrací do segmentu nižší střední třídy a zákazníkům nabízí tři karosářské verze. Nyní tedy i tu českému publiku nejmilejší- což je kombi. Dokonce i název je jednoznačný. Nejde o žádný "break, caravan, sportstourer, sportwagon nebo sporttourer, za jménem automobilky a modelu následuje označení Kombi.
I když designéři Fiatu už jistě dokázali namalovat i hezčí vozy, než je současné tipo, přesto lze tvary vozu bez problémů akceptovat. To platí i o interiéru, kde ovšem dojem kazí levné materiály i viditelné rezervy ve zpracování. Musíme to konstatovat po prvním praktickém seznámení s vozem, při kterém jsme během tuzemské jízdní novinářské prezentace měli možnost absolvovat s automobilem několik desítek kilometrů po silnicích druhých a třetích tříd na Kladensku.
A to jsme měli k dispozici vrcholnou výbavu s nejdražším motorem, kterým je turbodiesel 1,6 Multijet.
Nicméně, převážná většina záležitostí spojená s vozem na nás udělala dobrý dojem. Například prostornost. Hodnota objemu zavazadlového prostoru není sice ohromující, nicméně čtyřčlenné rodině cestující na víkendy nebo na letní dovolenou určitě postačí.
Kufr je navíc docela domyšlený. Má dvojitou podlahu, přičemž horní podlážka se dá jednoduše zaaertovat v šikmé poloze, aby byl snadný přístup do prostoru pod ní. Líbila se nám také možnost odjistit krycí roletu ze svého úchytu pouze na jedné straně. Díky tomu člověku stačí k tomuto úkonu jedna ruka, a ne dvě, což vyžaduje řešení většiny konkurentů.
Fiat sice tvrdí, že vzadu je prostor pro tři dospělé lidi, my bychom raději jednoho ubrali. Nicméně, v praxi jsme odzkoušeli, že dva lidé s výškou nad sto osmdesát centimetrů se za sebe pohodlně usadí.
Vpředu jsou slušně dimenzované sedáky i opěradla, boční vedení ale není nic moc. Jenže, od tohoto vozu se nějaké sportování moc neočekává. Je to prostě rodinný přepravník. Naladění podvozku vyhoví rozbitým tuzemským silnicím. Výtluky, kterých jsme na silnicích po letošní zimě zaznamenali opravdu nemalé množství, auto v rozumné cestovní rychlosti přejíždí plavně a bez rušivých zvuků od podvozku.
Rovněž motor je na úroveň třídy velmi dobře odhlučněný. Výhrady jsme ovšem měli k výhledu z vozu. Pohled šikmo ven ovlivňují dosti skloněné a poměrně široké sloupky čelního skla.
Motor byl spojený se šestistupňovou manuální převodovkou. Páka ve svých drahách mírně zadrhávala, řazení bychom tedy hodnotili školní známkou 2-.
Velmi příjemná byla spotřeba. Po zhruba třiceti kilometrech se číslo na palubním počítači ustálilo na hodnotě 5,5 litru. Jezdili jsme přitom v poměrně členitém terénu s množstvím zastavení na křižovatkách.
Tato verze ve vrcholné výbavě Lounge přijde na nejméně 477 900 Kč, nicméně ani základní verze není bez šance na úspěch. S pětadevadesátikoňovou benzinovou čtrnáctistovkou vyjde v akční ceně na 329 900 Kč. V ceně je přitom, podle našeho názoru, vše podstatné. Tedy: centrální zamykání s dálkovým ovládáním, výškově nastavitelné sedadlo řidiče, vyhřívaná vnější zpětná zrcátka s dálkovým ovládáním, elektricky ovládaná přední i zadní okna, manuální klimatizace a rádio.
Stupně výbavy jsou tři, motorů na výběr sedm.
Na snímky vozů pořízené během deštivého dne při prvním svezení i oficiální fotogalerii tipa kombi se podívejte zde:
