TEST Lada Vesta SW Cross: Mnohem lepší, než by měla být!

Kapitoly článku:

• Úvod, dojem, interiér
• Motor, jízda, závěr
• Kompletní fotogalerie

K vozům Lada mám vřelý citový vztah. Naše stará 2107 se světlým interiérem byla prvním autem, které jsem řídil, naučila mě zvládat přetáčivost a položila základy mé lásky k řízení. Mechanicky to byl držák, plechy však kvůli chabé antikorozní ochraně trpěly a blatníky nám shnily hned dvakrát. Když pak šla jednoho dne „za odvoz“ z domu, chtěli jsme u značky vydržet, jenže začátkem tohoto tisíciletí připadal v úvahu snad jen model 2112, a sami uznáte, že bylo nakonec lepší poohlédnout se jinde.

Pod plnou kontrolou aliance Renault-Nissan se Lada zvedá z popela a dělá nejen na pohled docela zajímavé vozy. Sám jsem se o tom přesvědčil v rámci loňského testu Vesty sedan, která sice měla nějaké mouchy, ale v zásadě šlo o fajn auto. Nezapomínejme ani na SUV X-Ray, jenže to nemá pro provozování v Česku homologaci a její individuální provedení by cenu vyhnalo k téměř půl milionu korun. Za auto se základem v Dacii je to ekonomický nesmysl.

Lada chystá smršť novinek. Těšte se na další „scout“ i facelift Nivy

Milan Lažanský

Lada

Dost by pomohlo, kdyby v Česku bylo fungující oficiální zastoupení, jenže to dělá, jako by Lady prakticky neexistovaly. Je to otřepané, nicméně stále pravdivé tvrzení, které však nahrává malým dovozcům. Právě díky nim, konkrétně firmě Remodaid Auto z Vyškova, jsem měl loni poprvé možnost vyzkoušet zmíněnou Vestu sedan, a protože už k nám sympaťáci dovážejí i Vestu SW (kombi) a SW Cross, zvednul jsem telefon a domluvil testování „krosky“.

Trumfne i některá SUV

Možná sami uznáte, že Lady posledních dvaceti let byly tak nějak beztvaré, byť například Kalina II už z některých úhlů vypadala docela k světu. V porovnání s ní však Vesta, která se od roku 2015 vyrábí v Iževsku, působí nesrovnatelně moderněji, nebojím se dokonce napsat atraktivněji. Je plná hran, tvar blyštivých lišt na předním nárazníku se promítá i do prolisů blatníků, designéři si dokonce u kombi pohráli i s tvarem zadních sloupků, kterým se u jiných značek říká plovoucí.

Kombi se prodává ve standardním provedení se světlou výškou 178 milimetrů a trochu uhlazenějším vzhledem, nebo jako zkoušené SW Cross, které je odpovědí na rostoucí oblibu crossoverů. Nečekejte pohon všech kol, teréňák s „krosky“ nikdy nebude, byť tak může vzhledem k exteriérovým doplňkům, a zejména větší světlé výšce, působit.

Nejnižší bod podvozku leží 205 milimetrů od vozovky, což je více než u řady SUV se čtyřkolkou. Díky masivnějším nárazníkům a plastovým lemům blatníků je vůz o 14 mm delší a 21 mm širší než výchozí provedení, a protože má v základu sedmnáctipalcová litá kola (SW má o palec menší), už z výroby navíc obutých do pneumatik Pirelli, vypadá atraktivněji.

Lada Vesta Cross už je také jako sedan. Navoněné crossovery strčí do kapsy

Jan Mička

Lada

Připouštím, že oranžový lak karoserie, ve kterém se Vesta Cross prezentovala na prvních oficiálních snímcích, je asi lepší volba, dokonce i zkoušená šedivka však budila docela rozruch. Znalci se za ní otáčeli a nezřídka pokyvovali hlavou, ostatní se zájmem chodili okolo a zkoumali, co jsem si to zase přivezl domů. Tohle se mi kolikrát nestane s auty za miliony, natož pak s vlastně relativně obyčejným oplastovaným kombíkem za 350 tisíc.

Z fotek úplně nevyniknou detaily spojené s kvalitou výroby. Jednotlivé díly karoserie jsou dobře a přesně sesazeny, osobně jsem si nevšimnul většího rozdílu v šířce spár nebo třeba ani lajdácky upevněného těsnění, jak je to občas vidět u některých Dacií. Dveře se otevírají lehce a do velkého úhlu, stejně snadno a bez většího úsilí znova zapadnou do svých zámků. Fajn, možná jsem příliš úzkostlivý, ruské auto tady ale máme jednou za čas, proto chci zmínit co nejvíce detailů.

V Ladě od našeho minulého setkání zapracovali i na uživatelské přívětivosti, takže už lze kufr otevřít nejenom od řidiče, ale také tlačítkem u registrační značky a víčko nádrže je uzamykatelné. Vlastně jediný „tuning“ daného kusu se týká předních stíračů. Výrobce standardně dodává klasická, dnes již předpotopní „ramínka“, ty ale dovozce, prý z čistě estetických důvodů, nahradil modernějšími plochými stírači.

Vše o automobilových stěračích. Domácí výměny gumiček se bát nemusíte

Milan Lažanský

Technika

To mi nesmrdí

Když jsem do zkoušené Vesty SW Cross usedal poprvé, ani by mě nenapadlo, že mám tu čest s levnější ze dvou nabízených verzí. Zvenku mě mátla 17palcová kola, uvnitř zase čalounění sedadel kombinující látku a koženku, elektrické ovládání bočních oken a vnějších zpětných zrcátek, vyhřívaná sedadla či rádio s USB připojením. Tohle u nás v základu fakt nebývá zvykem.

Za volant, jehož věnec designem slušně maskuje, že je plastový, zaplujete snadno, široký rozsah podélného a výškového nastavení vám umožní rychle si najít požadovanou polohu k řízení a máte vystaráno. Vůči podlaze sedíte nízko, což mně osobně vyhovuje, navíc jsem se nemusel uchylovat ke kompromisům nebo si vybírat, zda řídit na „dlouhé nohy“ či „dlouhé ruce“. Tužší výplně sedadel ničemu nevadí a líbí se mi o boční vedení oparadel. Kdyby ovšem bylo výraznější i v případě sedáku, nezlobil bych se.

Lada se vrací na striktní Kubu. Vozy dostanou taxislužby a autopůjčovny

Jakub Havlíček

Byznys

Přístrojovka s jednoduchým rádiem a velkými ovladači klimatizace je zdařile ergonomicky navržena a vyrobena z tvrdých plastů, a navzdory tomu, že sedím v levném ruském autě, nenacházím viditelné výrobní přešlapy. No, snad až na jeden – tlačítka stahování oken na dveřích řidiče nepatří k nejhezčím, chybí automatické dojezdy a přepínač mezi nastavením levého a pravého zrcátka vypadá podobně jako posuvník mezi polohami ON a OFF u dětských aut na dálkové ovládání.

Obecně ale interiér budí velice pozitivní dojem. Ačkoliv je Vesta často srovnávána s Dacií Logan, až na pár detailů by mohlo jít o konkurenta Rapidu Spaceback nebo Fiatu Tipo. Ostatně, podobně jako v Tipu je tady i místa, a to hlavně v loktech a nad hlavou.

Sednu-li si „sám za sebe“ (měřím 190 cm), zbude mi před koleny sedm a nad hlavou tři centimetry místa. Sedáky zadní lavice jsou navíc ukotveny příjemně vysoko (360 mm od podlahy) a slušně podepírají stehna, obecně však doporučuji opatrnost při vystupování. Nejednou se mi stalo, že jsem zapomněl na větší světlou výšku a šlápnul do „prázdna“.

Osobně nepatřím k těm, kteří by zavrhovali sedany pro horší přístup k zavazadlům, kombi je ale přece jenom tou praktičtější verzí Lady Vesta. Základní objem 480 litrů je shodný se sedanem, trochu překvapující je schod mezi hranou kufru a ložnou plochou, ale spíše v kladném smyslu. Při parkování čumákem do hodně strmého kopce se na vás alespoň nevysype obsah tašek.

Ložná plocha je přehledná a po stranách nechybí odkládací prostory na drobnosti. Povinnou výbavu schováte do vylisovaných schránek pod podlážkou, nebo schránky i mezipodlahu necháte v garáži a mezi základní plochou a nataženou roletou naměříte téměř 60 svislých centimetrů. Anebo všechno necháte tak, jak je, a po sklopení zadních opěradel alespoň nevznikne další schod.

Lada udává, že pak dostanete objem 825 litrů, to mi ale přijde docela málo. Vždyť Logan MCV, který má naprosto stejný rozvor 2635 mm a s přimhouřením oka sedí i další rozměry karoserie, nabídne o 248 litrů více.