Dirk van Braeckel, belgický designér, se velkou měrou zasloužil o to, že Škoda se v Evropě i jinde stala respektovanou automobilovou značkou a stál u zrodu fenoménu octavia

Z dochovaných designových návrhů vyplývá, že od samého počátku se počítali s variantou RS

V době, kdy byl ve vedení oddělení designu mladoboleslavské Škody, přišla na svět také první generace fabie.

Její tvary se ale zrodily v hlavě jeho brazilského spolupracovníka Raula Pireze

Van Braeckel rovněž spoluutvářel třetí modelovou řadu Škody - vlajkovou loď superb.

Ze Škody pak odešel ke značce Bentley.

Thomas Ingenlath se poprvé prezentoval u druhé generace octavie. Auto působilo sice méně sportovně než první generace, ale lidé ji přijímali velmi dobře.

Nádherné tvary měla studie Škoda Tudor. Ta se ale bohužel do výroby nedostala.

Množství designérských nápadů se uplatnilo při navrhování konceptu budoucího rodinného MPV roomster.

Například se přemýšlelo o posuvných dveřích ve druhé řadě, díky čemuž by se do interiéru snadno umístila dvojice kol.

Během vývoje však bylo nutno udělat mnoho kompromisů, a tak nakonec vzniklo poměrně malé auto s designem, který nebyl přijímán jednoznačně kladně.

Při vývoji druhé generace fabie se šetřilo. Byla použita většina techniky z první generace, ale úkolem bylo zvětšit vnitřní prostor. Fabia II tak zejména při pohledu zezadu působí jako příliš vysoká a úzká.

Thomas Ingenlath nakonec, pod dalších letech působení v designu Volkswagenu, skončil v roli šéfdesignéra švédsko-čínského Volva. A nutno podotknout, že tam se mu práce velmi daří.

Jens Manske byl v pořadí třetím vládcem škodováckého oddělení. Poprvé se širší veřejnosti představil během prezentace studie malého kupé joyster.

I když vzhled byl zajímavý a v interiéru se objevila řada pozoruhodných nápadů, sériová výroba se nikdy nerozběhla.

Zatímco první generace superbu byl vlastně jen tak trochu přepracovaný passat, superb II už Škody vyvíjela jako svébytný model. Kvůli instalaci složitého mechanismu dvojitého otevírání zadní části vozu (Twindoor) a nutnosti zachování odpovídajícího prostoru pro hlavy zadních cestujících, však záď auta nepůsobila úplně harmonickým dojmem.

Dalším Manskeho úkolem bylo přetvoření tohoto

a tohoto konceptu terénního vozu Yeti

do sériového automobilu. Manske ve Škodě skončil na počátku roku 2008 a dosud působí v designových dílnách koncernu Volkswagen.

Slovenský designér Jozef Kabaň (předtím například stvořil tehdejší nejrychlejší vůz světa Bugatti Veyron)své základní myšlenky o budoucích škodovkách přetavil do svého prvního konceptu Vision D. Změnilo se logo i jeho umístění, tvar masky chladiče, mlhovky začaly tvořit protiváhu hlavním světlometům a vyladily se proporce mezi plechovou a prosklenou částí karosérie.

Prvním sériovým vozem vzniklým za jeho působení ve Škodě byl nový model rapid. Jeho úkolem bylo převzít štafetu po octavii tour

Naopak octavia již se měla posunout k vyšších cenových sfér. To, že se Jozef Kabaň mimo jiné inspiruje kubismem, je znát i z této skici.

Octavia III získala ostřejší rysy

Tak trochu neplánovaně nakonec vznikl i rapid spaceback. Záď je opravdu povedená.

Ještě větší posun směrem k modernímu pojetí designu byl znát v případě třetí generace fabie.

To, že se i taková osobnost, jakou je Jozef Kabaň musí občas podvolit, dosvědčuje i nutnost opuštění myšlenky dalšího páru světel na přídi původního yettiho.

Senzací na autosalonu v Ženevě v roce 2014 byla prezentace konceptu Vision C.

Velkou část designových řešení pak převzal sériový superb, který je nyní opravdovým hitem.

Další Kabaňova studie - tentokrát Vision S ukazovala, jak se přistupuje k tématu nových SUV

Z těchto myšlenek vychází jak kodiaq

tak i Karoq.

Velký rozruch vzbudilo dílo Jozefa Kabaně ještě na přelomu loňského a letošního roku, když se ukázala faceliftovaná octavia s rozdělenými světlomety.

Přestože tato osobnost již Škodu na jaře opustila (míří do BMW), řada vozů, jejichž design schvaloval, se teprve dostane do výroby. Například první elektromobil nebo octavia IV.