V roce 1992 jste mohli sledovat zánik Československa, naříkat na rozlitých 67 000 litrů ropy u španělského přístavu po havárii řeckého tankeru, sledovat výsledky voleb amerického prezidenta nebo jít do autosalonu automobilky Jaguar a odjet se zcela novým kusem skvělého sedanu XJ třetí série, kde jste na kožených křeslech mohli obdivovat u modelu vůbec poprvé dřevěné obložení dveří, poté debatovat o tom, jak využít oněch desetitisíce litrů ropy, nebo si připít na Billa Clintona. Ne že by tohle auto bylo tak významné jako události uvedené výše, ale má rozhodně své kouzlo.
XJ byla modelová řada zastupující třídu luxusních aut, která se držela ve výrobě od roku 1968 do roku 2019. Do roku 1992 se rozdělovala na tři série, pak si každé nové auto neslo jiné označení (X300, X350 apod.). Každá iterace modelu XJ měla aristokraticky tuhý kořínek, bohužel ta poslední zavřela dveře možná natrvalo. Dnešní modelová nabídka automobilky může na staromilce působit jen jako odraz dřívější slávy. Ono totiž mít v nabídce nepříliš výrazné sedany, elektromobil a dvě SUV není pro automobilové nadšence příliš atraktivní. Vynikající F-Type to zřejmě nezachrání, ačkoliv bychom si to asi všichni přáli. Uvidíme, kam nás budoucnost zavane.
Ale zpět do doby, kdy se označení XJ u sériového modelu objevilo poprvé. XJ bylo posledním autem, na něž dohlížel zakladatel automobilky Sir William Lyons. Designový jazyk, který Lyons tehdy nastolil, se držel vlastně až předposlední verze X358, vyráběné do roku 2009. První generace musela ve své době působit jako zjevení, disponovala krásným designem, posilovačem řízení, sofistikovanými jízdními vlastnostmi a tichým šestiválcovým motorem. Jedním z odkazů minulosti byly dvě palivové nádrže, kdy každá měla své hrdlo.
Vidlicový dvanáctiválec naskočil do výroby v roce 1972, druhá série, ve výrobě od roku 1973, se mimo jiné vyznačuje karosářskou variantou kupé a z ní odvozenou závodní variantou XJ12C. Třetí série, o které je dnes řeč, naběhla na výrobní linky v březnu roku 1979. Vždy se ale jednalo spíše o rozsáhlé modernizace, o zcela nových modelech nemůže být řeč. Vedle výše zmíněných verzí byly k mání také varianty s delším rozvorem, nebo také vrcholné provedení Daimler.
Historie modelu XJ se až do nového tisíciletí dá vlastně rozdělit na dvě etapy. První etapa značí první tři série (1968 až 1992), druhá etapa pak modely XJ40, X300 a X350 (1986 - 2003). Dlužno dodat, že Jaguar XJ třetí série s šestiválcovým motorem, označovaný jako XJ6, skončil v produkci už v roce 1986 a uvolnil tak místo právě XJ40. Hodí se zmínit, že Jaguar zkonstruoval XJ40 s nosníky přesně na svůj motor V6, zuby nehty se tak držel od Roveru, který do auta chtěl v rámci snižování nákladů nacpat svou V8.
Takže se píše rok 1992 a vy můžete koupit XJ12 III jako nové auto. Proč byste to měli dělat, když všude okolo byla modernější auta? No, vlastně právě proto. Jaguar XJ do poslední chvíle nabízel takřka původní techniku a dával na odiv své klasické křivky. Ty byly pro třetí sérii jen lehce doladěné studiem Pininfarina. Nebylo to poprvé, co se toto studio o XJ zajímalo, zadejte si do internetového prohlížeče 1978 Jaguar XJ Spider by Pininfarina, poté mi určitě poděkujete.
XJ III poznáte podle pryžových nárazníků s chromovou lištou, dvojka se spoléhala pouze na chrom. Mřížka chladiče má pak jen vertikální žebrování, přední boční okna jsou celistvá a zadní svítilny větší, do trojúhelníku. Jaguar XJ má velmi signifikantní výraz, již z dálky je rozpoznatelný odrazem z chladiče a čtyřmi svítilnami. Jeho design není primárně dělaný jako vášnivý, nemá vás dostat do kolen. Máte cítit noblesnost a grácii podobnou vozům Rolls-Royce a Bentley, nicméně jaguar působí svým postojem a proporcemi sportovnějším dojmem.
Vypadá jako správné únikové auto z bankovní loupeže, nebo z dnešní uspěchané doby. Ostatně vozy této značky jsou zpopularizované jako auta padouchů takovým způsobem, že to sama automobilka přijala jako součást své image. Dominantním prvkem XJ V12 je samozřejmě motor. Historie této jednotky sahá do roku 1971, od roku 1981 byla k mání jeho upravená verze od švýcarského automobilového závodníka Michaela Maye.
May od roku 1961 odstartoval ve třech velkých cenách, ale nikdy se nijak výrazně neumístil. Své uplatnění tak našel až v automobilovém inženýrství. Motor označovaný HE, jako High Efficiency, aplikoval technologii vyvinutou závodníkem již v roce 1976. Jaguar byl tedy první, kdo tuto technologii dovedl až do sériové produkce, a těmto motorům se říkalo May Fireball. Trik spočíval ve zpracovávání velmi chudé směsi, kdy se dosáhlo vysoké tepelné účinnosti za současného snížení emisí.
Omezila se tvorba oxidu uhelnatého, zminimalizovala se tvorba oxidu dusíku a písty pracovaly v nízkých teplotách. Bylo samozřejmě zapotřebí vysokého kompresního poměru (až 12,5:1) a pořádných svíček. Motory May Fireball mají speciálně uzpůsobenou spalovací komoru – když píst dosáhne horní úvratě během komprese, dochází v komoře k rychlému vířivému pohybu. U HE verze motoru muselo být upraveno také vstřikování paliva Lucas.
Motor dosahoval v 5500 otáčkách za minutu výkonu 217 kW (295 koní) a v 3250 otáčkách 432 N.m točivého momentu. Motor poháněl výhradně zadní kola přes třístupňovou automatickou převodovku GM Turbo Hydramatic. 1920 kg vážícímu vozu to stačilo k akceleraci z 0 na 100 km/h za 7,7 sekundy a dosažení maximální rychlosti 234 km/h. Jsou to skutečně dobré výkony, nicméně na konci produkčního života už překonané.
Třeba sedmičkové BMW generace E32 mělo svůj dvanáctiválec od roku 1987, produkoval 300 koní, uměl mnichovskou limuzínu roztáhnout až na 250 km/h a zrychlil s ní na stovku za 7,4 sekundy. Zasloužil by si ale jaguar posměšky? Vůbec ne! Justin Timberlake přece také nedržel Micka Jaggera v kravatě, aby už vyklidil světová pódia. XJ se nemělo za co stydět ani podvozkově. Má lichoběžníkovou přední nápravu s dodatečným stabilizátorem a zadní zavěšení je víceprvkové, navíc doplněné o samosvorný diferenciál.
Brzdy jsou kotoučové s posilovačem, vpředu odvětrávané. Dávkování brzdného účinku je solidní, s téměř dvě tuny vážícím autem nemají při běžných situacích problém. Jízda v XJ V12 odsýpá jako jazz, hřebenové řízení s posilovačem vám dovolí auto si ladně vodit po silnici a jízdní komfort je taktéž na vynikající úrovni. Ano, Rolls-Royce Silver Shadow nebo některé soudobé citroëny byly v tomto ohledu samozřejmě dál. Jaguar je ale rafinovanější, řízení má přesné a karoserie se v ostřejších zatáčkách výrazně nenaklání.
Motor má elán, ale není zběsilý, převodovka zase řadí sametově a pohotově. Řídit tohle auto vás bude jednoduše bavit. Dokonce bych se nebál tvrdit, že klidně i každý den. Jaguar XJ III V12 je krásným příkladem toho, že když něco funguje, není třeba to měnit. Automobilka zároveň kula železo, dokud bylo žhavé, ale nepřehnala to. Třetí série s motorem V12 žila tak dlouho, aby i nový rolls-royce vypadal v autosalonu jako ústupek době. Právě proto byla ke konci produkčního cyklu tak uznávaná. Tento konkrétní kus má za 36 let najeto lehce přes 160 000 kilometrů. Chcete ho? Zrovna je na prodej za 375 000 Kč, v případě zájmu můžete kontaktovat naši redakci, rádi vám předáme kontakt.
| Jaguar XJ III V12: Základní technická data |
| Motor |
Vidlicový dvanáctiválec SOHC, elektronické vstřikování Lucas |
| Zdvihový objem [ccm] |
5343 |
| Největší výkon [kW/min-1] |
217/5500 |
| Točivý moment [N.m/min-1] |
432/3250 |
| Převodovka |
třístupňová automatická GM Hydramatic |
| Pohon |
zadních kol |
| Délka x šírka x výška [mm] |
4959 x 1770 x 1372 |
| Rozvor [mm] |
2865 |
| Objem nádrže [l] |
91 |
| Maximální rychlost [km/h] |
234 |
| Zrychlení z 0 na 100 km/h [s] |
7,7 |
| Brzdy |
Kotoučové, vpředu odvětrávané |
Článek vyšel v Auto Tipu Klassik 09/2022. Časopis si můžete koupit na ikiosek.cz.