Do třetice a naposledy zavzpomínáme na dějiny slavné švédské automobilky Saab, jejíž dny jsou možná již definitivně sečteny.
Kapitoly článku:
Minulou neděli jsme se ve druhém pokračování našeho malého seriálu o historii automobilky Saab se dostali takřka do současnosti. Přesto se do Trollhattanu ještě jednou vrátíme, abychom si připomněli především některé ze sportovních modelů Saab.
Ačkoli se Saabu ve sportovních podnicích dařilo, bylo hned zpočátku jasné, že opravdových úspěchů bude možno dosáhnout s vozem třídy GT podle regulí platných v padesátých letech.
Sonett poprvé
Také z tohoto důvodu se na stockholmském autosalonu v roce 1956 představil prototyp Saab Sonett Super Sport (I). Původně vznikal jako soukromá iniciativa konstruktéra Rolfa Melldeho, když se o ní ale dozvěděli vedoucí pracovníci, byl Melose se skupinou pomocníků pověřen prací na prototypu oficiálně. Ovšem pouze ve volném čase a za branami automobilky.
Saab Sonett Super Sport: jeden z šesti vyrobených prototypů (1956)
Hliníkový skelet karosérie vozu byl typu monokok a spojovala lehkost s tuhostí. Není překvapením, že se před přední nápravou vozu ukrýval běžný tříválec z typu 93 s objemem 748 cm3. Pohonné ústrojí bylo ale otočeno o 180 stupňů, takže se převodovka nacházela před motorem. Výkon motoru byl zvýšen z 33 na 57,5 koní (z 24 na 42 kW).
Linie vozu navrhnul osobně Sixten Sason a povrchové díly karosérie byly vyrobeny z plastu zpevněného skelnými vlákny, což bylo v té době činem poměrně průkopnickým. Plně vystrojený vůz vážil jen půl tuny, takže není divu, že vynikal dynamickými vlastnostmi a i přes použití třístupňové, veskrze konvenční převodovky dosahoval rychlosti 160 km/h.
Některé z vozů Saab Sonett se účastnily také menších sportovních podniků
Prototyp byl natolik úspěšný, že podle něj vznikla série šesti vozů, z nichž některé se zúčastnily vybraných okruhových soutěží. Vzápětí se však změnila pravidla a bylo možno nasazovat jen upravená sériová auta. Sonett náhle nebyl potřeba a Saab 93 se přes noc stal vyhledávaným sportovním náčiním. Z šesti vyrobených Sonettů se do dnešních dob dochovalo pět.
Pokus s Formulí Junior
Pro rok 1959 vznikla Formule Junior se záměrem vychovávat mladé generace budoucích závodníků. Předpisy byly celkem volné, ovšem motor musel pocházet ze sériového vozu a jeho zásadní úpravy nebyly povoleny. Řada vozů vznikala (tak jako v Československu) v soukromých garážích takřka na koleně a je jasné, že většina z nich na vítězné jízdy nárok neměla.
Saab: sportovní monoposty Saab pro Formuli Junior trpěly nízkým výkonem a přetíženou přídí
Přesto Formule Junior vytvořila podmínky pro vznik poloprofesionálních dílen, z nichž vzešly třeba firmy Lola, Cooper, Lotus, Elva nebo Osca. V té době se skupina nadšenců kolem vozů Saab rozhodla postavit monoposty s typickými sériovými dvoudobými tříválci, ačkoli byl jejich objem hluboko pod hranicí 1 100 cm3. Postavili prototyp jednomístného závodního vozu, jenž samozřejmě disponoval pohonem předních kol.
Z motoru se podařilo vydolovat 86 koní (63 kW), ale 70% hmotnosti leželo na předních kolech, takže byl vůz fatálně nedotáčivý. Na rovinkách byl mimořádně rychlý, také v zatáčkách mohl brzdit později než ostatní auta, ale celkově na konkurenci nestačil. Stroje Saab Formula Junior byly postaveny pouze dva, startovali s nimi Gösta Karlsson, Carl-Magnus Skogh i Erik Carlsson, ale po několika sezónách jejich závodní kariéra skončila.
Největších sportovních úspěchů dosáhla značka Saab s modelem 93 a pilotem Erikem Carlssonem. Snímek uprostřed pochází z roku 1957, ten vpravo je o dva roky novější a Carlsson je na něm zachycen spolu s jezdcem Mariem Pavonim.
Erik Carlsson po svém vítězství na britské RAC Rallye v roce 1960 a na oslavě tohoto úspěchu o půl století později
Saab je původem švédská automobilka. Saab byl divizí firmy Svenska Aeroplan vyrábějící zbraně. Ta vznikla v roce 1937 a první automobil opustil linku v roce 1944. V roce 1969 se Saab spojil se značkou Scania.
Momentálně Saab vlastní společnost National Electric Vehicles Sweden, ale nemá právo užívat jméno a logo Saabu, proto se vozidla od roku 2012 již nevyrábí.