Možná je to docela pochopitelné, že historicky jedno z prvních terénních aut vzniklo právě v Rusku, kde ani dnes není o nepřístupné oblasti nouze, zimy tam bývají vážně kruté a kolem roku 1906 byste i těch udržovaných cest pro jízdu automobilem zrovna moc nenašli. Zdroj: Wikimedia Commons/Swiss Federal Archives

Možná je to docela pochopitelné, že historicky jedno z prvních terénních aut vzniklo právě v Rusku, kde ani dnes není o nepřístupné oblasti nouze, zimy tam bývají vážně kruté a kolem roku 1906 byste i těch udržovaných cest pro jízdu automobilem zrovna moc nenašli. | Zdroj: Wikimedia Commons/Swiss Federal Archives

Když tedy potřeboval tehdejší ruský car Mikuláš II. Alexandrovič cestovat po domovině, vládnout v každém rohu své země a mávat z otevřeného vozu na občany, schopnosti vozového parku jeho impéria často nebyly k jízdě drsnou přírodou matičky Rusi dostatečné. Zdroj: Wikimedia Commons/Swiss Federal Archives

Když tedy potřeboval tehdejší ruský car Mikuláš II. Alexandrovič cestovat po domovině, vládnout v každém rohu své země a mávat z otevřeného vozu na občany, schopnosti vozového parku jeho impéria často nebyly k jízdě drsnou přírodou matičky Rusi dostatečné. | Zdroj: Wikimedia Commons/Swiss Federal Archives

Právě na začátku 20. století ale přichází na scénu francouzský armádní inženýr a vynálezce Adolphe Kégresse. Ten se v roce 1905 přestěhoval do Petrohradu a pro cara Mikuláše mezi léty 1906 až 1916 pracoval jako osobní řidič a vedoucí technického oddělení imperiálního vozového parku. Zdroj: Wikimedia Commons/Maarten

Právě na začátku 20. století ale přichází na scénu francouzský armádní inženýr a vynálezce Adolphe Kégresse. Ten se v roce 1905 přestěhoval do Petrohradu a pro cara Mikuláše mezi léty 1906 až 1916 pracoval jako osobní řidič a vedoucí technického oddělení imperiálního vozového parku. | Zdroj: Wikimedia Commons/Maarten

V tomto období přitom Kégresse navrhl vlastní řešení, jež mělo terénní schopnosti dosavadních automobilů cara vylepšit. Dnes už není přesně známo, u kterého auta inženýr nahradil zadní kola zavěšením používajícím pásy jako první... Zdroj: Wikimedia Commons/Swiss Federal Archives

V tomto období přitom Kégresse navrhl vlastní řešení, jež mělo terénní schopnosti dosavadních automobilů cara vylepšit. Dnes už není přesně známo, u kterého auta inženýr nahradil zadní kola zavěšením používajícím pásy jako první... | Zdroj: Wikimedia Commons/Swiss Federal Archives

...ale výsledkem byla v podstatě první verze takzvaného „polopásového transportéru“ a tedy účelně vybaveného vozidla k jízdě terénem. Zdroj: Wikimedia Commons

...ale výsledkem byla v podstatě první verze takzvaného „polopásového transportéru“ a tedy účelně vybaveného vozidla k jízdě terénem. | Zdroj: Wikimedia Commons

Zadní nápravu s poháněnými pásy pak Kégresse navrhoval tak, aby se dala jednoduše aplikovat na většinu aut v carově garáži. Trochu bizarně se tak pásy neobjevily pouze na limuzíně ruské značky Russo-Balt, ale rovněž na jeho Rolls-Roycu, Mercedesu-Benz či americkém Packardu. Zdroj: Wikimedia Commons/Swiss Federal Archives

Zadní nápravu s poháněnými pásy pak Kégresse navrhoval tak, aby se dala jednoduše aplikovat na většinu aut v carově garáži. Trochu bizarně se tak pásy neobjevily pouze na limuzíně ruské značky Russo-Balt, ale rovněž na jeho Rolls-Roycu, Mercedesu-Benz či americkém Packardu. | Zdroj: Wikimedia Commons/Swiss Federal Archives

Přední náprava s normálními koly zůstávala většinou beze změny, ačkoliv pro jízdu ve sněhu byly v případě nutnosti pod kola montovány ližiny, které společně s nimi zatáčely. Zdroj: Pinterest

Přední náprava s normálními koly zůstávala většinou beze změny, ačkoliv pro jízdu ve sněhu byly v případě nutnosti pod kola montovány ližiny, které společně s nimi zatáčely. | Zdroj: Pinterest

Pásy vzadu pak samy o sobě zajišťovaly lepší průchodnost těžkým terénem díky efektivnějšímu přenosu síly. Dle potřeby byly vybaveny gumovým či ocelovým „vzorkem“. Zdroj: Pinterest

Pásy vzadu pak samy o sobě zajišťovaly lepší průchodnost těžkým terénem díky efektivnějšímu přenosu síly. Dle potřeby byly vybaveny gumovým či ocelovým „vzorkem“. | Zdroj: Pinterest

Je nutné si uvědomit, že technologie pohonu všech kol byla v období začátku 20. století teprve v plenkách, takže v podmínkách ruského inženýrství se prostě zdálo mnohem jednodušší nahradit zadní kola masivní nápravou s pásy. Zdroj: Wikimedia Commons/Maarten

Je nutné si uvědomit, že technologie pohonu všech kol byla v období začátku 20. století teprve v plenkách, takže v podmínkách ruského inženýrství se prostě zdálo mnohem jednodušší nahradit zadní kola masivní nápravou s pásy. | Zdroj: Wikimedia Commons/Maarten

Pásový Rolls-Royce Silver Ghost byl následně vytvořen Kégressem i pro Vladimira Iljiče Lenina. Svůj vynález polopásového terénního vozidla si koneckonců jeho tvůrce patentoval a dokonce začal pracovat na vozidlech, která by pásy využívala na obou nápravách. Zdroj: Wikimedia Commons/Maarten

Pásový Rolls-Royce Silver Ghost byl následně vytvořen Kégressem i pro Vladimira Iljiče Lenina. Svůj vynález polopásového terénního vozidla si koneckonců jeho tvůrce patentoval a dokonce začal pracovat na vozidlech, která by pásy využívala na obou nápravách. | Zdroj: Wikimedia Commons/Maarten

Po Ruské revoluci v roce 1917 a začátku Leninovy vlády se Adolphe Kégresse vrátil do Francie. Zpátky doma nabídl svůj vynález Citroënu, který jej využil u terénních nákladních i armádních vozidel. Více v článku... Zdroj: Wikimedia Commons/Maarten

Po Ruské revoluci v roce 1917 a začátku Leninovy vlády se Adolphe Kégresse vrátil do Francie. Zpátky doma nabídl svůj vynález Citroënu, který jej využil u terénních nákladních i armádních vozidel. Více v článku... | Zdroj: Wikimedia Commons/Maarten

Když tedy potřeboval tehdejší ruský car Mikuláš II. Alexandrovič cestovat po domovině, vládnout v každém rohu své země a mávat z otevřeného vozu na občany, schopnosti vozového parku jeho impéria často nebyly k jízdě drsnou přírodou matičky Rusi dostatečné. Zdroj: Wikimedia Commons/Swiss Federal Archives
Právě na začátku 20. století ale přichází na scénu francouzský armádní inženýr a vynálezce Adolphe Kégresse. Ten se v roce 1905 přestěhoval do Petrohradu a pro cara Mikuláše mezi léty 1906 až 1916 pracoval jako osobní řidič a vedoucí technického oddělení imperiálního vozového parku. Zdroj: Wikimedia Commons/Maarten
V tomto období přitom Kégresse navrhl vlastní řešení, jež mělo terénní schopnosti dosavadních automobilů cara vylepšit. Dnes už není přesně známo, u kterého auta inženýr nahradil zadní kola zavěšením používajícím pásy jako první... Zdroj: Wikimedia Commons/Swiss Federal Archives
...ale výsledkem byla v podstatě první verze takzvaného „polopásového transportéru“ a tedy účelně vybaveného vozidla k jízdě terénem. Zdroj: Wikimedia Commons
11
Fotogalerie

První off-road vznikl nejspíš v Rusku. Na začátku 20. století v něm jezdil i Lenin

Vozidla schopná jízdy v terénu dnes považujeme za samozřejmost, ale v době rozmachu motorismu na začátku 20. století byla spíše odvážným nápadem...

Možná je to docela pochopitelné, že historicky jedno z prvních terénních aut vzniklo právě v Rusku, kde ani dnes není o nepřístupné oblasti nouze, zimy tam bývají vážně kruté a kolem roku 1906 byste i těch udržovaných cest pro jízdu automobilem zrovna moc nenašli.

Když tedy potřeboval tehdejší ruský car Mikuláš II. Alexandrovič cestovat po domovině, vládnout v každém rohu své země a mávat z otevřeného vozu na občany, schopnosti vozového parku jeho impéria často nebyly k jízdě drsnou přírodou matičky Rusi dostatečné.

Terénní Rolls-Royce? Už dávno…

Právě na začátku 20. století ale přichází na scénu francouzský armádní inženýr a vynálezce Adolphe Kégresse. Ten se v roce 1905 přestěhoval do Petrohradu a pro cara Mikuláše mezi léty 1906 až 1916 pracoval jako osobní řidič a vedoucí technického oddělení imperiálního vozového parku.

V tomto období přitom Kégresse navrhl vlastní řešení, jež mělo terénní schopnosti dosavadních automobilů cara vylepšit. Dnes už není přesně známo, u kterého auta inženýr nahradil zadní kola zavěšením používajícím pásy jako první, ale výsledkem byla v podstatě první verze takzvaného „polopásového transportéru“ a tedy účelně vybaveného vozidla k jízdě terénem.

Zadní nápravu s poháněnými pásy pak Kégresse navrhoval tak, aby se dala jednoduše aplikovat na většinu aut v carově garáži. Trochu bizarně se tak pásy neobjevily pouze na limuzíně ruské značky Russo-Balt, ale rovněž na jeho Rolls-Roycu, Mercedesu-Benz či americkém Packardu.

Přední náprava s normálními koly zůstávala většinou beze změny, ačkoliv pro jízdu ve sněhu byly v případě nutnosti pod kola montovány ližiny, které společně s nimi zatáčely. Pásy vzadu pak samy o sobě zajišťovaly lepší průchodnost těžkým terénem díky efektivnějšímu přenosu síly. Dle potřeby byly vybaveny gumovým či ocelovým „vzorkem“.

Je nutné si uvědomit, že technologie pohonu všech kol byla v období začátku 20. století teprve v plenkách, takže v podmínkách ruského inženýrství se prostě zdálo mnohem jednodušší nahradit zadní kola masivní nápravou s pásy.

Pásový Rolls-Royce Silver Ghost byl následně vytvořen Kégressem i pro Vladimira Iljiče Lenina. Svůj vynález polopásového terénního vozidla si koneckonců jeho tvůrce patentoval a dokonce začal pracovat na vozidlech, která by pásy využívala na obou nápravách.

Zpátky ve Francii 

Po Ruské revoluci v roce 1917 a začátku Leninovy vlády se Adolphe Kégresse vrátil do Francie. Zpátky doma nabídl svůj vynález Citroënu, který jej využil u terénních nákladních i armádních vozidel. Polopásové vozy francouzské značky přitom v průběhu 20. a 30. let ukazovaly veřejnosti své výhody v rámci několika mezinárodních expedic po Severní Africe, Jižní Americe a Střední Asii.

Se začátkem druhé světové války bylo jasné, kde se Kégressův patent využije nejvíce. Polopásové armádní transportéry používala ve velkém strana Osy i Spojenců. Americká armáda přitom řadu transportérů Citroën zakoupila ještě před válkou a na základě licence je začala později vyrábět.

Nacisté na druhou stranu mnoho transportérů při dobývání Francie jednoduše zabavili, upravili je a poté začali požívat ve vlastních řadách. Samotnou konstrukci však využili i při stavbě vlastních polopásových transportérů.

Terénem trochu jinak

Jak už ale víme, po válce se konstrukce čistě terénních automobilů vydala trochu jiným směrem. Úspěch legendárního amerického Jeepu, rozmach technologie pohonu všech kol, nástup vyšších podvozků a účinnější systémy odpružení – tohle všechno mělo za následek, že teréňák už nebyl výsadou pouze bohatého cara v Rusku, armády nebo dobrodruhů na mezinárodní expedici.

Automobilky začínaly nabízet svá vlastní terénní vozidla určená i pro běžného zákazníka, který uměl lepší průchodnost mimo silnici ocenit taktéž. Přetočte čas do současnosti a model určený alespoň okrajové k jízdě lehkým terénem dnes nabízí takřka každý mainstreamový výrobce aut – i když se jízda v autě s vyšším podvozkem dnes stala spíše moderním trendem než opravdovou nutností k dojetí do cíle.

Zatímco tedy Kégresseův vynález polopásového vozidla časem zastaral a rozmachu osobních terénních aut zrovna příliš nepomohl, během největšího konfliktu lidstva hrál vcelku důležitou roli. Francouzský inženýr ale přece jen motoristickému světu daroval jeden vynález, který se později masově uchytil.

Byl to právě Kégresse, který ještě před druhou světovou válkou pracoval na myšlence dvouspojkové převodovky. Fungující prototyp sice před svou smrtí v roce 1943 ještě nedokázal vytvořit, ale jeho vývoj s nástupcem výpočetních technologií v 80. letech opět dostal kurz a nakonec pokračoval až do konstrukcí automatických dvouspojkových skříní, jak je známe dnes.

Jeep

Jeep, založený v roce 1941, zvítězil v soutěži vyhlášené americkou armádou. Od roku 1945 začal vyrábět i civilní terénní automobily.

Je to tradiční výrobce off-roadů a jeho název je často synonymem pro tento typ automobilů. Patří do skupiny Stellantis.

Jeep Renegade • Jeep Compass •​ Jeep Cherokee •​ Jeep Wrangler

Doporučujeme

Články odjinud