Podle všeho již stojíme na prahu chvíle, kdy skleněné výplně dveří a karoserií běžných automobilů nahradí polykarbonáty.
Hledání alternativních druhů materiálů a způsobů výroby automobilových komponentů je přirozenou součástí vývoje. Pokud se soustředíme na povrchové díly karoserie, neuniknou naší pozornosti průběžné pokusy i řady velkosériových automobilek s hliníkovými kapotami či plastovými blatníky, jejichž posláním je snížit hmotnost vozu a optimalizovat její rozvržení v rámci struktury celého stroje a potenciálně omezit výrobní náklady. Výsledky těchto pokusů nebyly dosud jednoznačné a nyní se pozornost konstruktérů ubírá směrem k zasklení.
Ačkoli třeba v automobilových závodech alespoň části zasklení ustoupily běžnému sklu ve prospěch organického skla již dávno (jsou nejen pružnější, tím i odolnější vůči poškození, ale především citelně lehčí), ve velkosériové produkci je v tomto ohledu pokrok zatím jen velmi pozvolný, ba takřka neznatelný (potíží byly vždy hlavně finance, resp. potřeba skutečně velkosériové výroby). To by se ale mělo záhy změnit. Již v roce 2007 na autosalonu v Ženevě předvedly společnosti Hyundai a GE Plastics nové možnosti využití polykarbonátů na studii Hyundai QarmaQ. Pokud se tímto směrem ale pustí velkovýrobci automobilů v Číně nebo Indii, mohlo by to silně ovlivnit autoprůmysl ve zbytku světa, o čemž pro magazín Ward´s Automotive nedávno hovořil Venkatakrish Umamaheswaran, jeden z šéfů koncernu Sabic Innovative Plastics.
Hyundai QarmaQ z ženevského autosalonu v roce 2007 naznačil nové možnosti polykarbonátových oken
Pokud vám jméno Sabic nepřijde nijak povědomé, pak vězte, že jde o zkratku pro společnost Saudi Basic Industries Corporation, jež nedávno koupila celou divizi GE Plastics. A právě firmy GE Plastics a Bayer Material Science před časem vytvořily dceřinou společnost Exatec zaměřenou právě na vývoj polykarbonátů pro užití v automobilovém průmyslu. Polykarbonáty jsou lehčí než sklo, čímž v důsledku snižují spotřebu paliva automobilu, ale tím to teprve začíná. Aplikací různých příměsí redukujících UV záření lze totiž snižovat potřebu chlazení, resp. vyhřívání prostoru pro cestující, což může úspory v provozních nákladech a emisích CO2 dále navýšit.
Hlavní problém? Pochopitelně cena. Firma Sabic ale věří, že se jí prezentací předností skleněných náhrad podaří přesvědčit automobilky a producenty dílů, aby opustili konvenční sklo. Jednou z dalších předností organického skla je navíc možnost vytvářet v různých osách lomené tvary, pro sklo technologicky takřka nemožné. Pro samotné automobilky je navíc zajímavou variantou odebírat již smontované celky, zahrnující třeba v případě výklopné zádi okno včetně vnitřního čalounění, osvětlení i madel či patřičných emblémů. Umamaheswaran hovoří rozumně, nicméně zatím žádný skutečně velkosériový projekt ve výhledu není. Pokud se na našich silnicích s organickými skly ve větší míře setkáme, nebude to podle všeho dříve než v roce 2015.
