Určitě znáte taková ta pořekadla typu „každá sranda něco stojí“ nebo „každá mince má dvě strany“. Všechno to naprosto vystihuje nový Citroën DS5.
Kapitoly článku:
Citroën pokračuje v rozšiřování své prémiové, respektive božské, řady DS. Po nejmenší a prozatím nejúspěšnější DS3 přišla na trh poněkud zvláštní DS4 a teď se dostalo také na DS5. Dosavadní trend byl jednoznačný, DS3, rovná se vylepšená C3, DS4, rovná se vylepšená C4 a všichni očekávali že i DS5 se bude rovnat vylepšené C5. Jenže ouha, ono tomu tak není.
Na tohle téma jsme psali už několikrát. DS5 nedostala všemi očekávaný hydropneumatický podvozek z C5 a naopak jako základ posloužila opět C4 (konkrétně jde o platformu z C4 Picasso), což je mírně řečeno zvláštní a podle mého názoru se sama automobilka do celé překrásné řady DS tak trochu začíná zamotávat.
K DS5 můžete mít spoustu námitek, ale jedno popřít nelze. Tohle auto nikdo na ulici nepřehlédne.
Jak jsem psal už v prvním článku, na tento vůz jsem se hodně těšil. Myslet si o něm totiž můžeme, co chceme, pravda je ale taková, že ho nejde přehlédnout. Francouzi jsou produkcí nepřehlédnutelných aut známí už z let minulých a tohle je pouze další důkazem. Sluší se doplnit, že ne vždy ovšem platilo, že odvážně udělané auto není prodejní propadák.
Musím se přiznat k tomu, že moje první dojmy z nové DS5 byly hodně rozpačité. Auto má totiž řadu řekněme teoretických problémů a člověk dlouho přemýšlí, co je vlastně zač. Jedno je jisté, jde o vůz, který hraje na první dojem. Jednoduše řečeno přijde zákazník do showroomu, uvidí DS5 a hned s ním také odjede, protože si řekne, že tohle auto zkrátka musí mít. Pragmatičtější přístup je trochu komplikovanější. Za podobné peníze se totiž nabízí sice starší, ale o dvě třídy pohodlnější C5, u které dostanete hydropneumatické odpružení a koupit si můžete také šestiválcový motor. A to nejsou úplně zanedbatelné argumenty.
Já osobně jsem zpočátku tápal a přemýšlel, jak k DS5 vůbec přistupovat. Nakonec jsem našel řešení. A co víc, ono se mi to auto nakonec začalo i líbit a to tak, že hodně. Ano, něco do sebe má. Kdyby tenhle model byl nabízen místo DS4, pak by bylo vše v naprostém pořádku.
Hlavní daň: design
Možná si vzpomenete na test Citroënu DS4. Musíte mi prominout, ale tento test se ponese ve stejném duchu. Ono se vlastně není čemu divit, oba modely de facto vznikly podle stejného receptu. Design je prioritou číslo jedna, vše ostatní mu podřídíme. Pravdou je, že takový přístup určitě není obvyklý a že výsledný design karoserie je prostě skvělý. Sice budete přemýšlet, o jaké že kategorii se to vlastně bavíme, ale o tom to právě je. DS5 chce vyvolávat emoce.
Někteří jej označují za umělecké dílo nebo sochu na čtyřech kolech. Je to pravda? Názory jsou různé, ale ty pozitivní převládají.
Citroen DS5 je něco mezi kombíkem a kupé. Designéři navíc chtěli autu dodat vyšší stavbu, respektive trochu genů z kategorie SUV. A zkušenosti z testu potvrzují, že tenhle mix funguje. Auto si prohlíží kde kdo. Mimochodem přicházet k autu obleženému zvědavci není úplně nepříjemný pocit, tedy když vám zrovna nerozbíjejí okna.
DS5 vypadá, jako kdyby nechtěla čekat na sériové provedení a do výroby se vrhla rovnou jako koncept. Když se podíváte na koncept C-Sportlounge, zjistíte, že to je vlastně pravda. Na ulici auto působí jako zjevení, nic podobného zatím po silnicích nejezdí. V České republice pak k tomu situace na trhu přidává ještě větší kouzlo, protože se tady pravděpodobně mnoho DS5 neprodá. Alespoň první týdny působení DS5 na trhu tomu nasvědčují.
Jak bylo napsáno v úvodu, design je prioritou číslo jedna a stejně jako u DS4 si také u o číslo většího prémiového Citroënu vybírá ve spoustě ohledů mnoho daní a nutí řidiče k tomu, aby se přizpůsobil. Stačí se na auto podívat z boku. Například rychle se svažující střecha vzadu podtržená děleným oknem. To nebude kdo ví jaký výhled směrem dozadu.
Pro řidiče je použitelná pouze spodní část okna, což znamená (opět stejně jako u DS4) vnitřní zpětné zrcátko posunuté nepříjemně nízko na čelním skle. A jen tak mimochodem zadní stěrač má asi tak zhruba deset centimetrů, takže když začne pršet, zvládne obsloužit přibližně polovinu plochy a výhled vzad je v takových situacích ještě o kousek „lepší“. Ale co bychom pro krásný design neudělali.
