Kombinace pohonu zadních kol a kluzkého povrchu slibuje zábavu. Jak koupit auto za sto tisíc a nespálit se? Poradíme!
Zima, to nemusí být jen plískanice, drkotající zuby a zmrzlé prsty při každém delším pobytu venku. Co takhle vyrazit třeba na zasněžené parkoviště nebo nějakou uzavřenou plochu a užít si trochu zábavy?
Ideálním nástrojem pro takové radovánky bude auto s pohonem zadní nápravy. Ať už se nám to líbí nebo ne, takových vozů rychle ubývá. Podívali jsme se na pětici aut se zadním náhonem, které bez problému pořídíte do sta tisíc. Tady je náš výběr:
BMW řady 3 E46 (1998 - 2005)
Začněme pěkně podle abecedy - v našem výčtu logicky nemůže chybět zástupce stáje s roztočenou vrtulí ve znaku. Po kterém se poohlédnout? Optimem bude trojková řada. Milovníci precizních jízdních vlastností roky přísahali na provedení E30 z osmdesátých let. Když se většina kusů proměnila v hromádku prachu a rzi, a ceny těch pár zachovalých aut vystřelily k nesmyslným hodnotám, přešli na modernější E36. Jenže už i „třicet šestek“ ubylo.
Zájemci o hezkou zadokolku s logem BMW tak pravděpodobně nezbude, než se zaměřit na modernější E46. Pokud má jít o auto pro radost, vyhnuli bychom se nabídce dieselů - i když ty původní jsou ještě poctivě dimenzované a snadno udržitelné. Jen je nutné dát pozor na zlobivé vířivé klapky v sání, které umí způsobit jeho rychlou smrt.
Klapka v sání pak může mít vliv i na chod a výkon třílitrového řadového šestiválce M54. Opravnou sadu ale pořídíte za 2500 korun. Sledujte také, jak se motor chová na volnoběh - případné chrastění nebo kolísání otáček může prozrazovat opotřebovaný systém variabilního časování ventilů Vanos. Pravidelně se opakující závadou pak jsou selhávající cívky a úniky maziva přes separátor olejové mlhy. Pozor také na netěsnící víka ventilů a domeček olejového filtru. Zkušení mechanici však budou vědět kam sáhnout.
V nabídce naleznete také čtyřválce, které bychom z výběru vynechali. Ty s rokem výroby do 2001 (M43) nevynikají spotřebou, ani výkonem. U pozdějších jednotek N42 a N46 zase hrozí potíže s rozvody a karbonizací.
Důležité je též prověřit další slabinu starších BMW - často problematické chlazení. Vzhledem ke stáří modelu také ponechte peníze stranou na případnou opravu přední nápravy. Vůle jsou zde sice časté, naštěstí ale bývají řešitelné sadou nových silentbloků za necelé dva tisíce. Odolnější je přitom podvozek od modernizace z roku 2001. Do té doby jej dokonce mohly trápit zásadní problémy s uložením zadní nápravy.
Pokračování 2 / 6
Mazda MX-5 NB (1998 - 2005)
Je malá, reziví, podle některých vypadá zženštile, a navíc je podstatně měkčí, než původní provedení. Přesto ji milujeme! Řeč je o druhé generaci legendy zvané miata - v evropském jazyku Mazdě MX-5.
Kompaktní roadster z Hirošimy je s námi už téměř třicet let a jeho popularita rozhodně neklesá. Recept je bytostně prostý: atmosférický čtyřválec vpředu, pohon zadních kol a minimální hmotnost. K tomu přidejme osvědčenou a léty prověřenou techniku, řízení ostré jako samurajská katana a legenda je na světě.
Ano, skutečně je to takto jednoduché. Zájemce se sty tisíci v kapse by se přesto neměl s nákupem unáhlit.
V případě druhé generace, které se ve fanouškovské komunitě neřekne jinak než NB, jde především o volbu motoru. Na výběr byly dva: šestnácti- a osmnáctistovka. Ta ve srovnání s předchůdcem posílila - především díky zvýšené kompresi a instalaci variabilního časování.
Oba motory v praxi stačí na hezkou a příjemnou jízdu, důležitější při výběru je, že silnější z nich mohl být (a ve většině případů také byl) vybaven diferenciálem Torsen s omezenou svorností.
Pozor na to, že některé vozy z přelomu let 1999 a 2000 mohly trpět problémy s ojničním ložiskem, dnes už by však mělo být vše vyřešeno. Dalšími zmiňovanými problémy jsou snad jen občasně selhávající cívky. A pak je tu ta na úvod zmiňovaná koroze.
Pokračování 3 / 6
Mercedes třídy C W203 (2000 - 2007)
Oproti předchůdci nabídla třída C s kódovým označením W203 podstatně osobitější a dynamičtější design. Vůz, který dorazil v roce 2000, přinesl řadu novinek. Za všechny jmenujme například common-railové čtyř- a pětiválce.
Pokud vás láká diesel, především řadový pětiválec 270 CDI je perfektní volbou. I když hledání pěkného kusu, který bude mít v pořádku vstřikovače a nezarezlé žhavicí svíčky, je během na dlouhou trať. Doporučitelné jsou i menší čtyřválce 200 a 220 CDI, které v letištních taxi s přehledem odkroutí milionové nájezdy - pokud je nebudou trápit podfukující vstřikovače. Hledat je v pěkném stavu ale bude obtížné.
Opatrnost doporučujeme také u benzinových variant. U čtyřválců jde o kompresorem přeplňované osmnáctistovky. Zejména z počátku výroby se motory občas potýkaly se zakarbonovaným sáním, výsledkem čehož auto občas přecházelo do nouzového režimu.
Asi nejlepší volbou tak budou benzinové šestiválce vyráběné do modernizace v roce 2005. Jde o jednotky řady M112, které vynikají odolností. Snad jen výjimečně u nich dochází k únikům oleje. U šestiválců po modernizaci je nutné zmínit potíže s předčasně opotřebovaným pohonem vyvažovacích hřídelů. Tyto vozy však zatím pod sto tisíc neklesají.
Z ostatních závad musíme zmínit občasné potíže s jednotkami ABS a ESP. Také životnost předního zavěšení je spíše průměrná. I v tomto případě se však může spolehnout na dostupnost druhovýrobních dílů, ale i vstřícnou servisní politiku dovozce. Ten nabízí pro starší vozy vybrané úkony za překvapivě rozumné ceny.
Asi největší slabinou druhé generace Mercedesu třídy C je však protikorozní ochrana. Obzvláště slabá je především u vozů ze začátku výroby. Slušně vzdorují až vyrobené po roce 2004.
Pokračování 4 / 6
Opel Omega B2 (1999 - 2003)
Hodně stranou zájmu dnes stojí Opel Omega, a to i poslední modernizované provedení s označením B2. Možná vás překvapí, že se tento koráb se zadním pohonem nabízel až do roku 2003.
Při výběru zapomeňte na choulostivé dieselové, ale i benzinové čtyřválce. Omega je lákavá zejména v šestiválcovém provedení! Zároveň půjde i o nejspolehlivější volbu z nabídky. I když stejně jako v ostatních případech platí, že bychom byli opatrní při koupi vozu s automatickou převodovkou.
Dokonce i s benzinovými šestiválci je omega spíše rozvážně se pohybujícím autem, ideálním na dlouhé trasy. Motory jsou většinou spolehlivé, vyžadují ale včasnou výměnu rozvodů.
Velmi slušný je i dvouapůlitrový dieselový šestiválec původem od BMW. Zabít jej mohou snad jen vířivé klapky, které motor nasaje. Drahé dieselové vrtochy se však logicky mohou dotknout i jeho.
A pak jsou zde další potíže, které dokážou Omegu potrápit: jmenovitě například utahaný podvozek. Čepy i silentbloky však pořídíte samostatně.
Další slabinou, kromě dnes už všudypřítomné koroze, jsou také podprůměrně účinné brzdy. Staré omegy dnes pořídíte prakticky za odvoz. Právě takovým autům bychom se však vyhnuli. Koráb velikosti pětkového BMW bohužel nejde udržovat při životě s náklady felicie. I když by si to mnozí přáli sebevíc.
Pokračování 5 / 6
Toyota MR2 W30 (1999 - 2007)
Do našeho výběru se dostal také sotva tunový sporťák z dílny Toyoty jménem MR2. A to konkrétně v jeho třetí generaci. Je to tak, i tuto zadokolku s motorem uprostřed pořídíte do sta tisíc korun. Cíl konstruktérů byl prostý - postavit co nejlehčí vůz se sundavací střechou, který bude maximálně zábavný. Povedlo se!
Jako ojetina je však Toyota MR2 třetí generace poněkud kontroverzní volbou. Teď nemluvíme o tom, že jde o auto zcela nepraktické. Spíše máme na mysli zlobivý motor. Celohliníková benzinová osmnáctistovka 1ZZ-FED nabídne slušných 104 kW, které stačí na zrychlení na stovku za 6,8. Zároveň jde ale o jednotku nadmíru choulostivou.
Odchází na ní napínák rozvodů, selhávají katalyzátory, jejichž úlomky se dokonce mohou dostat do motoru. Pravidelnějším problémem však je, že motor umí nadměrně spotřebovávat olej z důvodu nevhodné konstrukce pístních kroužků. Stává se to zejména u hůře servisovaných kusů, kde karbon ucpe mazací otvory v pístu. U řady vozů to dokonce vedlo k zadření a výměně motoru.
Řešením je dívat se po autech, která už výměnu absolvovala, nebo si odložit peníze stranou na převložkování a výměnu pístů. Jinak je ale Toyota spolehlivá a ani díly nejsou extrémně drahé. Zmínit musíme jen podprůměrnou životnost subtilního podvozku.
Pokračování 6 / 6
Verdikt:
Jak ukazuje náš výběr, sehnat zachovalou zadokolku už dnes bude vyžadovat jistou dávku odvahy a trpělivosti. Tedy pokud si zároveň stanovíte cenový strop sto tisíc korun. I nejmladšímu vozu v našem výběru letos bude jedenáct let, těm nejstarším pak táhne na dvacet.
To znamená nejenom to, že za sebou už pravděpodobně budou mít dlouhý a těžký život. Řada z nich už může být na hranici životnosti, u spousty aut také mohou číhat nástrahy, jejichž odstranění bude vzhledem k zůstatkové hodnotě nerentabilní. Ani jeden z našeho výběru navíc právě nevyniká protikozorní ochranou - spíše naopak.
To však neznamená, že neexistují auta, o která by nemělo smysl se ucházet. Hezké zadokolky ze staré školy stále existují. Jen jich rychle ubývá. Pokud ale seženete zachovalý kus, dá se předpokládat, že jeho cena už nebude výrazně klesat. Vždyť třeba ceny pěkných BMW řady 3 E46 se šestiválci už několik let nepadají. Ba naopak!