Na začátku ledna 1967 ztratil motoristický svět významnou postavu - kurážného bristkého patriota Donalda Campbella.
Právě v těchto dnech si připomínáme smrt muže, který rychlost miloval nadevše. Donald Campbell byl synem Sira Malcolma Campbella, rekordmana v rychlosti na vodě, který již v roce 1939 dosáhl rychlosti 228,5 km/h. Donald v rodinné tradici pokračoval, a tak ve stejné lodi jako jeho otec - Bluebird K4 rekord svého otce překonal. Dosáhl dokonce rychlosti 273 km/h. Tento speciál už ale byl na vrcholu svých možností, proto Campbell junior zkonstruoval Bluebird K7.
Během let 1955 a 1964 zaznamenal Campbell mladší se zmíněným speciálem hned sedm rychlostních rekordů. Nejrychleji uháněl úctyhodných 444 km/h. Od té doby, za celých 53 let, vzrostla tato laťka pouze o 69 km/h. Nikdo další svůj světový rekord již tolikrát nepřekonal, natož o tolik.
Skutečnost, že na tohoto výjimečného muže vzpomínáme na tomto webu naznačuje, že úspěšný byl Campbell i na zemi. Pikantní je, že i když mu uznali světový rychlostní rekord i na souši, nebyl tím, kdo jel v té době na zemi největší rychlostí.
Jak je to možné? Když Campbell několikrát překonal svůj rekord na vodě, obrátil svou pozornost na automobily. Pokud se tak vůbec dá turbínový speciál Bluebird CN7 nazvat. Jeho technické předpoklady předurčovaly speciál nejen k pouhému překonání rekordu Johna Cobba z roku 1947, který dosáhl 634 km/h, ale k jeho obrovskému vylepšení. Maximální rychlost Cambell odhadoval na 500 mil za hodinu, tedy 805 km/h. V roce 1960 byl stroj připraven. S vozem se postavil na start slavného závodu na solném jezeře v Bonneville.
První pokus však nedopadl dobře. Campbell ztratil kontrolu nad vozem v rychlosti kolem 560 km/h. Jako zázrakem, a nejspíš i díky tuhé konstrukci bluebirdu, přežil, byť s vážnými zraněními.
Za pouhé čtyři roky to zkusil znovu. S opraveným bluebirdem tentokrát stál na vyschlém jezeře Eyre v Austrálii. Dosáhl rychlosti 648 km/h a zlomil dosavadní rekord. Byť to bylo těsněji, než před čtyřmi lety předpokládal.
V témže roce, jen o pár týdnů dříve, však dosáhl nejvyšší rychlosti v Bonneville Craig Breedlove. Jeho 655 km/h se však coby pozemní rekord nezaznamenalo, jelikož v roce 1964 musely být tyto speciály řízeny volantem, což Breedlovův vůz Spirit of America nesplňoval. Campbell tak sice získal rekord, avšak nejrychlejším mužem planety ke svému zklamání stále nebyl.
Již před prvním Campbellovým pokusem jej otcův a jeho mechanik Villa varoval, že pokud se vydá v otcových stopách, nikdy nebude moci přestat. Jeho proroctví se vyplnilo. Donald se vrátil na vodu a zkonstruoval ještě silnější speciál než dříve. Předpokládaná maximální rychlost měla být až 482 km/h.
A skutečně se mu to povedlo, v první jízdě dosáhl rychlosti 478 km/h. K překonání svého rekordu však podle pravidel tuto rychlost musel potvrdit i v opačném směru. Zřejmě nepočkal, až se po jeho předchozí jízdě hladina zklidní a v absurdní rychlosti 528 km/h naboural do své vlastní vlny. Tato nehoda již pro Donalda Campbella byla osudnou.
Kdyby přežil, jistě by se pokusil o další rekordy. V momentu tragické nehody již měl připraven prototyp nového speciálu, jímž chtěl definitivně potvrdit svou pozici nejrychlejšího muže planety na zemském povrchu. Bluebird Mach 1.1, jak se jmenoval, byl poháněn raketovým motorem, namísto proudového či spalovacího, jako tomu bylo doposud. Předpokládaná rychlost takového vozu vychází z jeho názvu - Campbell chtěl uhánět až 1 358 km/h! Myslíte, že taková rychlost už by mu stačila?
