Přísnější bodový systém se pomalu stává realitou. Co nám reálně hrozí?

Policie ČR a Ministerstvo dopravy už před časem zveřejnili návrh zpřísnění bodového systému a sazebníku pokut za přestupky. Teď je návrh v přípomínkovém řízení. Nejzávažnější přestupky mají být nově za 4 a 6 bodů, blokové pokuty se mají většinou zvýšit, razantně mají stoupnout sankce hrozící ve správním řízení. Cílem má být zvýšení bezpečnosti a vymýcení „pirátů silnic“. Opravdu?

Že bezpečnostní situace na našich silnicích není nijak skvělá, nelze příliš rozporovat. Stejně tak je nasnadě, že sama od sebe se patrně nijak zásadně nezlepší. Policie a ministerstvo proto chtějí zpřísnit represivní systém, jakkoli je příčin relativně vysoké nehodovosti v ČR je celá řada. Podíl na loňském zhoršení statistik má, jak přiznal sám ředitel dopravní policie T. Lerch, kromě řidičů samotných také nevyhovující infrastruktura (stav silnic) spolu s množstvím uzavírek i extrémně teplé počasí (korelace mezi rostoucími teplotami a zvyšující se nehodovostí je evidentní a opakovaně prokázaná).

Bodový systém 2019: Za dvě červené bez řidičáku i méně bodů za alkohol?

Petr Schnagl

Český trh

Hlavním, a policejním ředitelem opakovaně zdůrazňovaným problémem, je ale právě chování řidičů. Kromě překračování rychlosti, které je dle policie častou příčinou nehod s vážnými následky, a alkoholu za volantem, jde především o nevěnování pozornosti řízení a přestupky z něj vyplívající. A právě na toto rizikové chování a řidiče, kteří se jej dopouštějí má dopadnout bič přísnějšího bodového systému. Jenže nedopadne. Ani nemůže.

Policie zatím zveřejnila jen část uvažované revize systému. Tu, která bezprostředně reaguje na nejčastější příčiny nehod v minulém roce. Vzorec – zvýšení pokut a vyšší bodové postihy - je ale jasný už z částečné tabulky i prohlášení, že nově budou existovat jen dvě skupiny bodovaných přestupků, za šest a čtyři body.

Mínus šest a mínus čtyři

O tom, že posilnit se v restaurantu a pak sednout za volant by mělo být poukázkou na velmi rychlé odeslání „papírů do čistírny“, asi není sporu. Aktuálně hrozí na více než 0,3 promile alkoholu v krvi sedm bodů a pokuta ve správním řízení (blokově řešit nelze) 2500 až 20.000 Kč. Nově se má pokuta vyšplhat na 7000 až 25.000 Kč, ale jen šest bodů. Což je společně se zákazem řízení stále poměrně tvrdý trest. Speciálně, když vezmeme v potaz, že ve většině zemí EU můžete sednout za volant s 0,5 promile (v Británii a na Maltě dokonce 0,8). Nulová tolerance je spíše výjimkou, kromě ČR platí v Rumunsku, Maďarsku a na Slovensku. Diskuse o tom, zda má nulová tolerance v ČR, která vede tabulky spotřeby alkoholu na hlavu, své opodstatnění, jsou vždy vášnivé, ale tentokrát je přeskočíme.

Za jak dlouho vyprchá jedno pivo? Za volant můžete klidně až za 4,5 hodiny!

Milan Lažanský

Video

Navrhované zpřísnění bodového hodnocení přestupků se zaměřuje hlavně na riziková jednání související s nepozorností a překračováním rychlosti. I pokud pro zjednodušení přijmeme premisu, že „na Čechy nic jiného, než represe neplatí“, nepovede nový systém k „vybodování pirátů“. Určitou šanci má ještě v případě sankcionování rychlosti. Vysoké překročení povolené rychlosti má být nově za 6 bodů místo pěti a 5000 Kč na místě, nebo až 25.000 Kč ve správním řízení. Mimochodem dosud byl maximální hrozící postih ve správním řízení 10.000 Kč, nárůst činí nemalých 150 %.

Možná si řeknete, že to je přece v pořádku. Ostatně, že pojedete o 50 km/h více mimo obec se vám skoro určitě nestane omylem (když pomineme různé zastrčené „třicítky“ v nesmyslných místech). Překročení o 40 km/h v obci už ale dílem omylu být může, stačí přehlédnout značku začátku obce. Povolených devadesát mimo obec je oproti padesátce v ní přesně ten čtyřicetikilometrový rozdíl. Není přitom úplně výjimkou setkat se s tím, že si některé obce založily úspěšný byznys na administrativním zvětšení území a přesunutí značky kamsi do polí. I když necháme podobné excesy stranou, má zpřísnění bodového v případě měření rychlosti jen částečnou šanci „vybodovat piráty“.

Překročení rychlosti o 20 – 40 km/h v obci a 30 – 50 km/h mimo ni je aktuálně za tři body. Uvažované změny, kdy mají existovat jen čtyř a šestibodové přestupky, jej nepochybně přesunou do čtyřbodové skupiny. A jakkoli má policie nové radary, flotilu maskovaných „stíhačů“ pro dálnice i silnice (odkazy na články), valnou většinu překročení rychlosti zaznamenají „kamery“. A ty jsou důvodem, proč je zvýšení bodových sankcí za řadu přestupků jen plácnutím do vody a strašákem, nikoli řešením. Zato rozpočty správců komunikací a provozovatelů automatizovaných měřících systémů si s adekvátně stoupajícími finančními postihy notně polepší. To vše díky systému „objektivní zodpovědnosti“ a „prodeje odpustků“.

Už je to tady: EU chce do nových aut instalovat černé skříňky a omezovat rychlost

AutoRevue.cz

Život řidiče

Příkladem je i jízda na červenou, která je nově v klasifikaci „dvakrát a dost“, tedy za 6 bodů. Těch šest bodů ale za toto rizikové jednání nejspíš skoro nikdo neobdrží, zato ovšem nemálo řidičů zaplatí. Obojí totiž z valné většiny zaznamenávají kamerové systémy.

Prodej „odpustků“ za vyšší ceny

Když přestupek zaznamená policie na místě, má možnost tamtéž uložit blokovou pokutu a bodový postih, pokud podezřelý uzná svoji vinu. Řidič má na druhé straně v téže situaci možnost nechat posouzení přestupku postoupit do správního řízení. Výjimku tvoří nejzávažnější porušení pravidel, která na místě řešit nelze a vždy se stávají předmětem správního řízení (alkohol, drogy, neposkytnutí pomoci, způsobení smrtelné nebo těžké nehody, řízení bez ŘP, couvání na dálnici, vysoké překročení rychlosti atd.). Pokud ale přestupek zaznamená „Automatizovaný technický prostředek používaný bez obsluhy“. Pod tímto označením jsou zahrnuty všechny průjezdové kamery měřící rychlost, úseková měření i kamery monitorující světelné signály a provoz na křižovatkách, ale i monitoring parkování.

Přestupky jimi zaznamenanými (a to včetně těch bodovaných) se policie vůbec nezabývá, spadají automaticky do systému lidově zvaného „Prodej odpustků“. Provozovateli vozidla přijde „Výzva provozovateli motorového vozidla k zaplacení určené částky“ dle § 125h odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb, lidově zvaná „Humlovka“ (na počest poslance Humla, který úpravu prosadil), zaslaná příslušným správním odborem. V ní se dočtete ve zkratce zhruba to, že buď můžete zaplatit požadovanou sumu a „všechno bude dobré“, nebo oznámit, kdo vozidlo v danou dobu řídil, nebo postoupit věc do správního řízení, kde se vystavujete vyšším postihům.

Kuvajt nastolil dopravní totalitu: za přestupek vyhoštění

Jaroslav Podolský

Názory

Většina lidí si celkem bez přemýšlení z nabízených možností vybere tu první. A nejen to. Vozový park v ČR do nezanedbatelné míry tvoří vozidla firemní, nebo v majetku leasingových společností. U nich je většinou pevně zasmluvněno, že uživatel je bez dalšího povinen uhradit právě onu určenou částku (u služebních vozů se případně rovnou strhává z platu, aby nedocházelo k prodlením a omylům). Vše tak funguje automaticky, peníze tečou a body za rizikové jednání se neudílejí.

Z „Humlovek“ se stal velmi prosperující byznys. Dokonce tak rozšířený a divoký, že se různými jeho aspekty již několikrát zabývaly soudy s cílem jasně definovat, co přesně je „Automatizovaný technický prostředek…“, jak se má/smí používat a za jakých okolností (ne)spadá záznam do jaké právní kategorie. Příklad najdete třeba v materiálu nazvaném KOMPLEXNÍ METODICKÉ STANOVISKO K OBJEKTIVNÍ ODPOVĚDNOSTI PROVOZOVATELE VOZIDLA DLE UST. § 125f A NÁSL. ZÁKONA Č. 361/2000 Sb. vydalo ministerstvo dopravy pod č.j. 25/2017-160-OST, v němž je jako normativ uveden rozsudek Krajského soudu v Brně č.j.: 31A 3/2015-37.

Systémem výběru pokut a bodových odpustků se zabýval i Ústavní soud. Řidiči totiž využívali svého ústavního práva nevypovídat proti sobě a osobám blízkým, tedy mediálně známého „zneužívání institutu osoby blízké“ (což je mimochodem hodně nepovedená zkratka a do nebe volající blábol).

Za nedání blinkru pokuta šedesát tisíc? V Rakousku hrozí, ale spíš teoreticky

Dalibor Žák

Život řidiče

Systém se zadrhl a bylo třeba jej opravit. Hotfixem se stalo zavedení tzv. Objektivní odpovědnosti provozovatele motorového vozidla. Aby se nová úprava vešla do právního rámce ČR, byl zaveden „správní delikt“ za porušení právě této odpovědnosti, napínající právo až na samou hranu. Tj. provozovatel není trestán za přestupek - na ten úprava zcela rezignuje - ale za to, že nezajistil, aby s jeho vozem nebyl spáchán. A právě tento právní konstrukt v květnu 2018 posvětil Ústavní soud. Je skoro jisté, že by se až tam tento právní spletenec nedostal naposledy, nebýt toho, že byl pozměněn.

Novela přestupkového zákona platná od 1.7.2017 změnu zapracovala tzv. změnového zákona č. 183/2017 Sb., jehož částí 102. byl novelizován zákon č. 361/2000 Sb. Ze správního deliktu provozovatele vozidla je nově přestupek provozovatele vozidla, za nějž nejsou provozovateli zaznamenány body. I toto ustanovení si jistě časem najde svou cestu soudním systémem až k Ústavnímu soudu. Na principu fungování systému odpustků ale nic nemění. Faktem je, že sazebník pokut se v návrhu citelně zvyšuje, a ještě výrazněji se zvyšují sankce, které mohou vyplynout ze správního řízení.

Příkladně za průjezd na červenou by mělo hrozit šest bodů místo pěti a pokuta 5000 korun místo stávajících maximálně dvou a půl. Je to zároveň typická ukázka přestupku, který je kvůli dynamice provozu a pozorovacím úhlům velmi nesnadné zaznamenat a nepochybně prokázat na místě. Kdyby jen proto, že řidič si jej opravdu nemusí být vědom – při zcela legálním průjezdu na oranžovou mohou rozhodovat centimetry a zlomky sekund. Pokud si tedy řidič v takovém případě myslí, že na červenou nejel a policista si naopak myslí, že na červenou jel, je poměrně jasné, že se nedohodnou – zvláště když by řidiči hrozilo šest bodů.

Ford a Jaguar testují novinku. Bude stání na červenou navždy minulostí?

Stanislav Kolman

Ford

Pokud je ale přestupek zaznamenán fixním kamerou, která bere všechny proměnné v úvahu, je prokazatelný relativně snadno. V takovém případě ale dorazí Humlovka a provozovatel nejspíš bez přemýšlení zaplatí (zvýšenou sazbu). Samozřejmě i finanční postih je motivací k přehodnocení chování. Alespoň u většiny lidí. Zpřísnění bodového systému tím popírá samo sebe, o to více se ale vybere na odpustcích. Zvláště když vyšší „výpalné“ požadované ve výzvě vyváží upozornění, že ve správním řízení hrozí finanční postih až 25.000 Kč, s nímž počítá návrh. To je oproti současnému stavu nárůst o 400 %!

Správní řízení se prodraží

Dodejme ještě, že návrh zpřísňuje postihy také za nedbalostní jednání. Nepoužití bezpečnostních pásů a/nebo autosedačky má být nově za čtyři body (nyní tři), stejně jako držení telefonu za jízdy, které je nyní za body dva. V obou případech se zvedají také hrozící sankce ve správním řízení a to o 100 % respektive 300 % až na 10.000 Kč za telefon. Obě jednání jsou bez diskuse riziková, a navíc zcela zbytečná.

Kdo nepřipoutá dítě do sedačky, měl by se nad sebou opravdu zamyslet – a pokud mu k tomu pomohou čtyři trestné body, tak snad jedině dobře. Nepřipoutaný řidič sice vystavuje riziku především sebe, ale může i z relativně banální nehody utrpět vážnější zranění. Pokud si to neuvědomuje, nebo je mu to jedno, stále je zde argument zvýšených léčebných výloh (plus výjezdu složek IZS) a zvýšení rizika trvalých následků úrazu – obojí zaplatíme všichni ať už formou daní, solidárního zdravotního či sociálního pojištění.

Půl století dětských autosedaček: Od látkové pleny po kosmický program

Miro Mihálik

Retro

Obsluha telefonu, a to nejen samotné telefonování, ale i posílání SMS, chatování, nebo užívání sociálních sítí, je za volantem opravdu nemístným nešvarem. Navíc rozšířeným, jak se lze každodenně přesvědčit v provozu, a zcela zbytečným. Ne, opravdu neexistuje nikdo, kdo by si musel za jízdy zkontrolovat stav lajků pod nejnovějším příspěvkem na Facebooku. Je to čirý zlozvyk a na pozornost věnovanou řízení má destruktivní vliv. Zda se ztráta pozornosti nějak výrazně liší od té, kterou představuje ovládání všudypřítomných dotykových infotainmentových systémů (které umí mj. zrcadlit displej telefonu), je na jinou diskusi. Pokud řidičům pomůže čtyřbodová sankce uvědomit si, že „ty internety“ počkají, nelze nic moc namítat.

U obou těchto přestupků je ale zajímavé, že navrhované blokové pokuty pro řešení na místě jsou v podstatě stejné jako dnes. I zde je evidentní snaha řidiče hrozbou násobně vyšších šancí odradit od správního řízení. Oba přestupky se v něm totiž neprokazují úplně snadno. Morální zhodnocení situace a volba postupu v případě obvinění z těchto přestupků je samozřejmě na každém řidiči, to hodnotit nehodláme, i tak ale zůstává tendence obsažená v návrhu evidentní.

Zvýšení bezpečnosti?

Zda je pro zvýšení bezpečnosti tou správnou cestou posílení represe a sankcí zůstane minimálně ještě v roce 2019 otázkou (návrh, ať už v jakékoli finální podobě, dříve legislativním procesem neprojde).

V mezidobí by stát mohl zkusit zapracovat třeba na urychlení modernizace infrastruktury. Nebo alespoň na koordinaci nutných uzavírek tak, aby co nejméně narušovaly provoz alespoň na hlavních tazích a nefrustrovaly řidiče, kteří pak chybují. Nebo na tom, aby STK skutečně neprocházela bezpečnostně nevyhovující auta v bídném stavu. Místo hrubšího sankcionování průjezdu na červenou by možná stálo za úvahu zavedení odpočtů zbývajícího času na semaforech (jako jsou k vidění v zahraničí), které by jistě razantně snížilo počet průjezdů na „tmavě oranžovou“ zaviněných spíš nepřesným odhadem či nepříznivou okolní situací, než čirým úmyslem a záměrným jednáním. Nebo… pokračovat bychom mohli dlouho.

Přísná pravidla pro STK se změní. Platila jenom pár týdnů

E15.cz, Michal Nosek

Český trh

Zatím si ale všichni přejme, abychom vždy dojeli bezpečně. A alespoň ty telefony bychom, ruku na srdce, opravdu odložit mohli. Konec konců jde o bezpečnost, zdraví a životy nás všech. Navzdory tomu, že Ministerstvu dopravy a Policii je trochu těžko uvěřit, že i jim jde hlavně o bezpečnost a vybodování nejméně zodpovědných řidičů.

Věru těžko, když navrhované postihy ve správním řízení rostou o stovky procent a zároveň zde existuje konstrukt popírající bodový systém. Konstrukt finančně motivovaný, který v mnoha případech umožní se bodovému postihu vyhnout a jen přispět do automatizovaného systému výběru. Nezbývá než doufat, že vybrané odpustky se snad někdy časem využijí i na tu bezpečnější infrastrukturu a opravy silnic.