V čele závodů Formule 1 odjel 640 kol, přesto ani jednou nevyhrál. Bernd Mayländer totiž není jezdcem královny motorismu, ale řidič safety caru, který od roku 2000 chyběl na velké ceně pouze jednou.
Během zatím poslední velké ceny Formule 1, kterou byla noční show v Singapuru, oslavil Bernd Mayländer kulaté výročí. Postavil se totiž na start 300. závodu ve své kariéře coby řidič safety caru. Od roku 2000 pravidelně před každým závodem usedne do svého Mercedesu a čeká, jestli v případě incidentu či kolize dostane příkaz k vyjetí na závodní dráhu.
Během šestnácti let praxe chyběl Mayländer v safety caru pouze jednou. Roku 2001 v Montrealu se zranil a nahradit ho musel švýcarský závodník Marcel Fässler. O svých zkušenostech se rozpovídal v rozhovoru pro Auto Motor und Sport.
„Měl jsem štěstí. Během VC San Marina 1999 jsem jezdil v Porsche Supercupu. Ve čtvrtek odpoledne si mě zavolalo vedení a já se obával, že jsem udělal něco špatně. Požádali mě, jestli bych v závodě F3000 nemohl řídit bezpečností vůz. Oliver Gavin, který to měl na starosti, nemohl, protože v šampionátu sám závodil,“ vzpomíná na své začátky Mayländer.
„Dlouho jsem neváhal. Bylo pro mě super, že jsem se tímto způsobem mohl dostat do kontaktu s FIA (Mezinárodní automobilová federace, pod kterou spadá Formule 1 a další šampionáty). Později se mě zeptali, jestli bych si podobnou spolupráci dovedl představit i ve Formuli 1. Neváhal jsem a okamžitě souhlasil,“ uvedl dále muž, který v královně motorismu se svým safety carem debutoval v roce 2000 a za tu dobu vystřídal už osm Mercedesů.
Spousta kuriózních historek
Když se během rozhovoru došlo na nejkurióznější zážitky z Formule 1, Němec se nemohl zastavit. „Bylo jich opravdu hodně. Nejsilnějším zážitkem byl závod ve Fuji v roce 2007, kdy jsme na trati kroužili 19 kol v kuse a téměř nám došel benzín,“ vzpomíná na závod, v jehož průběhu museli společně s kolegou přesednout do rezervního vozu. „Zajímavý byl také závod v Kanadě roku 2012, který přerušila velmi dlouhá pauza. Pamatuji si, jak jsem seděl u ředitelství a jedl tam mezi nimi koláč. V roce 2001 jsme po závodě v Německu vyzvedli Michaela Schumachera a vezli ho do boxů. Z auta byl nadšený a při cestě po pitlane mával fanouškům z otevřeného okna.“
Formule 1 však za éry Mayländera zažila i nebezpečné situace. Se svým safety carem nechyběl u mnoha desítek kolizí, včetně těch tragických. „Mezi nejhorší zážitky patří nehoda Jacquese Villeneuvea s Ralfem Schumacherem v Melbourne 2001 (po zásahu kolem zemřel traťový maršál). Dále je to nehoda Roberta Kubici v roce 2007 a samozřejmě tragická kolize Julese Bianchiho v Suzuce 2014 (po srážce s bagrem a několika měsících v komatu svým zraněním podlehl),“ popisuje nejhrůznější okamžiky, které však zároveň bere jako součást své práce. „Vždy jedu kolem místa nehody a říkám si, jak to asi dopadne. Ale musím se stoprocentně soustředit na svou práci.“
Když se řidiče bezpečnostního vozu zeptali na nejnáročnější závodní okruhy, není divu, že zmínil ty městské. „Nejnáročnější je Monte Carlo a Singapur. Můj vůz je velký a prostor kolem trati je tu minimální. Rychle se mohu dostat do obtížné situace.“
Nahrazen počítačem
V posledních dvou letech je v královně motorismu stále více populárnější virtuální safety car. Během incidentu, který není tak vážný a nevyžaduje výjezd opravdového safety caru, jsou jezdci nuceni zpomalit a jet takovou rychlostí, aby nepřekročili tzv. „delta čas“.
Dá se tedy říci, že práce Mayländera je nahrazena počítačem. Žárlí na tuto inovaci? „To určitě ne. Myslím si, že je to dobré řešení. Je to adekvátní reakce v případě drobných závodních incidentů. Vyjetí opravdového safety caru znamená vždy minimálně dvě kola ztráty. A pokud se jezdci za mnou musí seřadit, je to další kolo navíc.“
Bernd Mayländer od minulého roku jezdí s vozem Mercedes AMG GTS o výkonu 510 koní. Oproti klasické verzi se tato v mnoha ohledech liší. Nechybí panel pro ovládání výstražných světel na voze a komunikaci s vedením závodu.
