Případ údajné průmyslové špionáže v Renaultu opět obrátil pozornost na fenomén dneška, krádeže citlivých dat. Lze jim zabránit? A jak? Co mají automobilky podniknout?
Ohrožený Pentagon
Absolutní ochrana neexistuje. Dokazuje to i případ starý několik dní. Americký federální soud na Havaji odsoudil šestašedesátiletého inženýra Noshira Gowadiu, který se podílel na vývoji takzvaného neviditelného bombardéru B-2, k 32 letům vězení za prodej armádních tajemství Číňanům. Také v minulosti bylo několik amerických zbrojních expertů odsouzeno za průmyslovou špionáž, většinou ve prospěch Číny. Naposledy loni v únoru byl k 15 letům vězení odsouzen muž, který chtěl Pekingu předat citlivé informace o raketoplánech a o amerických nosných raketách.
Kolik stojí zrada
Malomyslné napadne, když se neutají ani ta nejpřísněji střežená vojenská „know how“, co teprve ta automobilek. Tajemství totiž nejsou ani tak drahá, jak bychom si mohli myslet. Třeba Gowadia si přišel za informace, které nyní pomáhají změnit poměr sil ve světě, na „pouhých“ 110 000 dolarů (téměř dva miliony korun), které potřeboval na splacení hypotéky na dům. Za takovou částku riskoval vše.
Audi Quattro Concept, 2010 / BMW 7 ActiveHybrid Concept, 2008 / Citroën Survolt Concept, 2010
Hlad po informacích
Aféra kolem Renaultu, jehož tři bývalí manažeři v těchto dnech čelí obvinění, že vynesli ven informace o třech nových elektromobilech, opět učinila z průmyslové špionáže velké téma světových médií. Vše kolem nás se totiž mění mnohem rychleji, než v minulosti. Proto jsou největší společnosti světa dnes tak hladové po tajemstvích svých soupeřů. I sebemenší informace jsou k nezaplacení při vývoji nového produktu.
„Globalizace je stále větší, je tu více hráčů, tím pádem i větší soutěž. No a čím větší je soutěž, tím více je i zločinů,“ řekl deníku The Financial Times Olivier Buquen, šéf ekonomického zpravodajského oddělení. To bylo v Paříži otevřeno v roce 2009 a zaměstnává 12 expertů. Jeho hlavním cílem je koordinovat činnost zpravodajských služeb Francie, čelit hrozbě průmyslové špionáže.
Jsou nenápadní, jsou všude
Automobilky jsou vedle počítačových a telekomunikačních firem nejčastějším terčem útoků. Hodně nových informací konkurenti získávají legálními způsoby, třeba sběrem dat na veletrzích, ale ještě více nečestně. Nejčastější metodou je zaměření na zaměstnance opouštějící firmu. Domluvit se s nimi ve chvíli, kdy je s nimi rozvázán pracovní poměr (a oni jsou roztrpčení), aby zkopírovali a vynesli ze společnosti citlivá data, nebývá až tak velký problém. Ve světě mobilních telefonů není možné vše uhlídat.
Špioni však využívají i méně obvyklé metody. Společnost dodávající díly pro francouzské automobilky pozvala obchodní partnery z jedné asijské země na prohlídku svého výrobního závodu. Jeden z manažerů si všiml, že jeho asijský kolega se neustále skláněl a upravoval si boty. Ukázalo se, že při každém shýbnutí sebral ze země kousek kovového odpadu, který později zamýšlel analyzovat.
Fisker Karma S Concept, 2009 / Ford Start Concept, 2010 / Renault DeZir Concept, 2010
Hraje se o miliardy
Podle amerických zpravodajců průmyslová špionáž způsobuje každoročně americkým firmám škody ve výši nejméně 100 miliard dolarů. Nejznámější případy napadení byly v minulosti spojovány s automobilkami General Motors, Ford, a dále se společnostmi General Electric, Intel a Boeing.
Podobně vysoké ztráty však utrpěly i evropské automobilky. Špionáž odhalená v Renaultu jen dokázala, že vše pokračuje. Nebyla proto náhoda, že provozní ředitel Renaultu Patrick Pelata hovořil v minulých dnech o "organizované mezinárodní sítí", která nelitovala prostředků na nákupy dat o nákladech a ekonomickém modelu programu elektromobilu. Dodal však, že hlavní prvky technologie se zhruba 200 patenty zůstaly naštěstí v bezpečí. Přitom program elektrického vozu je významným prvkem strategie, do níž Renault v posledních letech investoval spolu s japonskou partnerskou automobilkou Nissan miliardy eur. "Byla to práce profesionálů," uvedl Patrick Pelata v rozhovoru pro list Le Monde. "Renault se stal obětí organizované mezinárodní sítě."