Ford 20M TS OSI (1966): vrcholné dílo Sergia Sartorelliho

Šedesátá léta byla dobou, v níž italské karosářské školy hledaly ve světě konkurenci pouze obtížně, ať už jde o schopnosti přípravy malosériové i velkosériový výroby, tak pochopitelně o estetické kvality. Italská karosárna OSI (Officine Stampaggi Industriale) byla založena v roce 1960 renomovanými firmami Ghia a Innocenti, a ačkoli neikdy nedosáhla věhlasu Pininfariny, Bertoneho nebo Touringu, vzešlo z ní několik pozoruhodných studií i malosériových modelů.

Model 20M TS OSI vycházel z velkosériového typu Ford Taunus 20M TS (P5)

V následujících letech byly u OSI v omezených sériích vyráběny zejména sportovní vozy vynikající vesměs ušlechtile tvarovanými karosériemi a osvědčenými podvozky. V roce 1966 se na ženevském autosalonu představilo na stánku OSI například úhledné čtyřmístné kupé Ford 20M TS OSI, následované o rok později v Turíně otevřenou verzí obdobného typu. Mimochodem, to bylo navíc vůbec naposledy, co se značka OSI na světových autosalonech prezentovala.

Ford 20M TS OSI vznikl s karoserií kupé v počtu asi 2 200 vozů, přičemž roadster zůstal ve stádiu prototypu

Mladý a nadaný designér Sergio Sartorelli nastoupil roku 1956 do konstrukční kanceláře Ghia. Během času tam vedl celou řadu významných projektů, včetně Fiatu 2300 S, Karmannu Ghia (typ 34) a řady studií pro Renault. Z popudu karosárny Ghia byla v roce 1960 založena společnost OSI, v jejímž vedení stanuli pánové Arrigo Olivetti a Luigi Segre. Když Segre o tři roky později zemřel, nahradil jej v OSI právě Sergio Sartorelli. Pod jeho vedením se zde zrodil právě Ford 20M TS OSI.

Interiér modelu Ford 20M TS OSI měl dýhovanou palubní desku a štít s šesti přístroji

Již podle typového označení je jasné, z jaké techniky nový vůz vycházel. Ford OSI byl o něco delší a širší než Taunus 20M TS (P5), který byl jedním z posledních modelů z dob, kdy fordovy továrny v Německu a Velké Británii produkovaly vlastní modely. Jednoduchá palubní deska byla nová a zdobená dřevěnou dýhou po celé své šířce i na přístrojovém štítě.

Ford Taunus: ryze německé období

Jiří Duchoň

Retro

Tomu dominovaly velký tachometr a otáčkoměr, které byly doplněny čtyřmi menšími kruhovými přístroji. Zleva tam tedy byly tachometr, teploměr chladicí kapaliny, tlakoměr oleje, otáčkoměr, palivoměr a hodiny. Mezi předními, anatomicky tvarovanými sedadly bez opěrek hlavy procházel až k zadním sedadlům vysoký středový panel. Z něj čněla krátká řadicí páka, před níž byl prostor pro instalaci autorádia.

Jeden z dochovaných vozů typu Ford 20M TS OSI na Masarykově okruhu v červnu 2006

Podvozky se do Itálie dovážely lodí ze závodu v Kolíně nad Rýnem, kam se pak stejnou cestou vracely již hotové vozy. Když šel Ford OSI na začátku roku 1967 do sériové výroby, měla továrna OSI celkem asi 800 zaměstnanců. Ti do půli roku 1968 postavili jen asi 2 200 kupé Ford 20M TS OSI se dvěma alternativními motory (šlo o standardní šestiválce Ford s objemy 2,0 a 2,3 l), přičemž roadster, prezentovaný na turínském autosalonu roku 1967, zůstal pouze ve stádiu prototypu. Podle dostupných informací se tento unikát dochoval a v současnosti prochází renovací v německém Wiesbadenu.

OSI DAF City: prototyp minivozu z roku 1966

Na setkání Fordever Clubu na brněnském Masarykově okruhu v červnu roku 2006 se objevil červený Ford 20M TS OSI v žalostném, ale kompletním a restaurovatelném stavu. Zašlá značka „CS“ v rohu jeho zadního okna napovídá, že vůz byl řadu let provozován u nás. Kdo ví, třeba se nám časem podaří vypátrat historii tohoto zajímavého vozu a možná se dočkáme i jeho renovace.

A na závěr ještě pár slov k podivnému „katamaránu na kolech“, který společnost OSI představila pod jménem Silver Fox na turínském autosalonu v roce 1967 po boku roadsteru Ford 20M TS OSI. Původně s ním chtěli vyrazit do Le Mans a pokořit tam světový rychlostní rekord, ale s ohledem na kulminující finanční potíže firmy OSI k tomu již nedošlo.

Pozoruhodný prototyp dvoutrupového sportovního vozu OSI Silver Fox (1967)

OSI Silver Fox měl pozoruhodně tvarovanou karoserii členěnou do dvou podélných částí a řízením vpravo. Za řidičem bylo umístěno rezervní kolo a za spolujezdcem čtyřválcový motor z Renaultu Alpine. Karosárna OSI ukončila svoji automobilovou produkci v roce 1968, ale zůstala činná v kovoobráběcím průmyslu.

A Sergio Sartorelli? Krátce po přípravě modelu Ford OSI odešel k Fiatu, pro který se podílel na vývoji široké škály studií i sériových modelů včetně Fiatů 126, Ritmo a Regatta nebo Lancie Beta.