Kromě klasické Toyoty Prius a Priusu Plug-in Hybrid obsahuje tato modelová řada také první hybridní MPV na trhu označené jako Prius+. Jak se s takovým automobilem jezdí?
Kapitoly článku:
Poslední dobou se nám to tu hybridy jen hemží, nicméně vám mohu slíbit, že nebude trvat dlouho a podíváme se zase na auta s pořádným a rovnou dvanáctiválcovým motorem. Každopádně pokud vám hybridy nejsou příliš po chuti, pak bude asi nutné smířit se s faktem, že se s nimi budeme setkávat čím dál častěji. Zda je to dobře nebo ne, to si nechme na nějaký samostatný článek.
Toyotu Prius+ jsme si začátkem léta představili v rámci prvních jízdních dojmů. Stručně řečeno jde o trochu přifouknutý starý a všem dobře známý Prius. Úprav na autě je více než dost, ale co se hybridního ústrojí týká, žádné změny nehledejte. Pořád je vpředu umístěná benzinová jedna-osmička, pořád se pracuje s hybridní planetovou převodovkou a stále máte k dispozici výkon 100 kW.
Na první pohled pořád stále stejný Prius. Design se příliš neliší, což byl záměr.
Jediné, co se změnilo, jsou akumulátory. Stejně jako Plug-in Hybrid, také Prius+ už nepoužívá starší typ NiMH, ale modernější, lehčí a hlavně menší Lithium-iontové články. Důvod je prostý. Toyota chtěla nabídnout sedmimístný hybridní automobil a k tomu, aby to mohla udělat, musela „vyprázdnit“ záď, jinak by nebylo kam třetí řadu sedadel dát. Díky použití menších akumulátorů se jejich modul vešel mezi přední sedačky. Upřímně, je to s prostorem „tak tak“, ale dobře to dopadlo a vy můžete vzadu vozit ještě další dva cestující.
Starý známý Prius
Popisovat interiér by bylo asi tak stejně smysluplné, jako aktuálně shánět v obchodech nějaké to ostřejší pití. Prius+ sice má kompletně jinou palubní desku, podstata ovšem zůstala stejná a ve finále si neznalý člověk všimne leda tak hranatého středového panelu případně jiného (jednoduššího) displeje umístěného na palubní desce.
Palubní deska je zcela nová a jiný je také displej. Jinak zde je vše při starém.
Materiály jsou stejné, design taktéž. Ano, všude vládnou plasty, které byly v některých místech nahrazeny měkčím materiálem (osobně mi připomíná linoleum). Hodnotit materiály jako takové se mi ale vůbec nechce. Zastávám názor, že každý automobil má svého typického zákazníka a ten, který se zajímá o hybridní MPV zřejmě nebude mít na prvních místech žebříčku priorit měkčené plasty.
Bavíme se o MPV, tedy podstatný je prostor a jeho využití. Jak už jsem naznačil, akumulátory si svou daň vybraly, přestože jsou umístěné mezi předními sedačkami. Zaprvé je zde trochu těsno a zadruhé pod loketní opěrkou nenajdete nějaký dechberoucí prostor, ale odkládací místo na drobnosti. Ono vůbec s těmi odkládacími prostory to není u Priusu+ zas tak slavné, jiná MPV dokáží nabídnout více, ale jak se říká, „lepší něco, než nic“. Tedy pokud budete chtít, určitě si odložíte vše, co budete potřebovat. Pravda, láhev o objemu 1,5 litru nikam nedáte (tak jako v tom božském Rapidu), z toho se ovšem svět nezboří (beztak se řidiči z takto velké láhve za jízdy pije nejlépe v případě, že ji podává spolujezdec).
Jako každé správné MPV, také Prius+ přidává ve druhé řadě trojici samostatných sedadel a zcela rovnou podlahu. Místa zde je více než dost. Sedačky lze posouvat, manipulovat s opěradlem nebo sklápět. Vše snadno a jednoduše. No a konečně se dostáváme k tomu hlavnímu – třetí řada sedadel. Právě tohle je věc, která by měla částečně odlišit model Verso od Priusu+, který má šesté a sedmé místo vždy, zatímco u Versa si za něj musíte připlácet.
Zanechme ale polemizování nad tím, jak moc si tyto modely navzájem konkurují. Jak se cestuje ve třetí řadě? Abych řekl pravdu, žádná sláva to není. Pro lidi nad cca 180 cm jde vyloženě o nouzové řešení a to ještě za předpokladu, že se ti před vámi posunou vpřed. Vzhledem k rozměrům auta se to asi dalo čekat. Sympatická je ale manipulace, kdy sedadlo vyklopíte z podlahy zavazadelníku jedním pohybem. Další sympatickou záležitostí je schránka pod zavazadelníkem. Pokud cestujete s plně obsazeným autem a dáte pryč dno, je zbývající prostor stále docela použitelný.
