Nejstarší člen redakce, nově vesničan a jediný s dítětem? Jasně, praktičnost vede, ale bez špetky zábavy to prostě nejde.
Vybírat ta nejlepší auta je rok od roku těžší. Jde to, ale když ještě existovaly hrůzy typu Chevroletu Spark, prastarých SsangYongů (ty nové jsou velmi fajn!) nebo Citroënu C-Zero, nůžky mezi dobrem a zlem byly rozevřeny o něco více. Dnes už si člověk prakticky nemá šanci koupit vysloveně špatné auto – některá jsou lepší, jiná horší, ale úplná past nečeká prakticky u nikoho.
Můj výběr toho nejlepšího je definován požadavky, které vyplývají z věku, rodinného statusu a potřeby neustále něco někam vozit – například čtvrt tuny briket do kotle každý týden, což a) krásně vyrovnává uhlíkovou stopu po všech těch letošních elektromobilech a b) dává možnost zjistit, jak se to které auto chová pod zátěží a co se do něj vlastně vejde. A co třeba jak je snadné vkládat na zadní sedadla dětskou sedačku? Tak pojďme na to – moje (bez pořadí) nejoblíbenější vozy letošního roku rozhodně dokonalé nejsou. Ale z pozice fotříka s duší dítěte a poněkud hovězím naturelem bych každé z nich bral pro život v středočeské vesnici v baráku u lesa na konci polní cesty.
Ford Explorer rozhodně spadá do kategorie „jediné auto pro všechny životní situace.“ V pohodě pojme pět dospělých a dva půlčíky v třetí řadě sedadel, snadno se ovládá, má dostatečné terénní schopnosti a parádní pohon. Ano, včetně jeho plug-in části - pokud máte kde nabíjet, což u rodinného domu s wallboxem majitel určitě dělat bude. Systémový výkon 336 kW a 825 N.m točivého momentu dávají tomuto mastodontovi skvělou pružnost v přímce, přeplňovaný šestiválec má ušlechtilý zvuk, a pokud vybijete baterii, na dvouapůltunové benzinové auto není spotřeba okolo deseti litrů bůh ví jak strašná – a navíc má nádrž o kapacitě 70 litrů. Dovnitř pak dáte až 2274 litrů nákladu, na kouli utáhne brzděných 2,5 tuny... Univerzální vesnické rodinné auto, jak má být.
Z podobného ranku je i druhá letošní hvězda – konkrétně ze souhvězdí Plejád, které má Subaru ve znaku. Nový Outback staví na tradiční receptuře a dále ji vylepšuje, nedávné doby, kdy majitelé vozů japonské značky díky narůstajícím požadavkům na moderní a složitější prvky výbavy poněkud hudrali, úspěšně mizí. Ovládání se oproti starším Subaru zpřehlednilo a zpřístupnilo i těm, kteří neměli se staršími modely zkušenosti. Praktičnost je na poměry akčních kombi excelentní, počínaje prostorným a dobře uspořádaným zavazadelníkem a konče výklopnými střešními příčníky u tří ze čtyř dostupných výbav. Pohon je sametový, čtyřkolka funguje krásně, asistenční systémy pomáhají a nepřekáží – další univerzální řešení mobility pro život mimo město.
Poslední z vrcholné trojky je opět něco s hvězdnou tematikou: Mercedes-Benz Marco Polo Activity. V testovací konfiguraci s cenou velmi lehce přes dva miliony dostáváte opět auto pro všechno, ale navíc s možností velmi důstojného bydlení na cestách. Motorizace 300d v kombinaci s pohonem všech kol 4Matic vás vytáhne za dobrodružstvím na sněhu i bahnu, kempovací úprava pak v žádném ohledu neomezuje praktičnost pro každý den – i tím, že nijak nezasahuje do využitelnosti vnitřního prostoru. S výškou 1,99 metru se pak nemusíte bát většiny podzemních garáží. Spací prostor ve střeše je zpracován mimořádně kvalitně, variabilita interiéru se blíží naprosté dokonalosti.
Čestné zmínky: Parádní byla rozlučková jízda s Fordem Ranger Raptor, který nyní pokračuje (zatím bez ostré verze) v nové generaci. Podle vývojářů se máme opravdu na co těšit. Dále potěšila Dacia Duster s naftovým motorem a pohonem 4x4, i když jsem konstatoval, že benzin jí k čtyřkolce sluší o chlup více. Hezké svezení bylo i s modernizovanou Mazdou CX-30, která pro řidiče crossoveru přináší opravdu povedené jízdní zážitky díky parádní mechanice i fajnovému ovládání.
A zklamání roku? Není jen jedno. Jak už zaznělo, narazit na po všech stránkách nepovedené auto už dnes vlastně nejde, takže půjde o osobní a subjektivní záležitost, týkající se mnoha aut z koncernu VW. Dotykové plošky, nelogičnosti stran ovládání, pomalu startující infotainment – to vše kazí jinak povedené vozy. Že jde o problém automobilky uznaly už tím, že chystají výkonnější střeva a nápravu funkcí, které jste nechtěně aktivovali při obsluze. Tak je vše snad na lepší cestě, vždyť i takové BMW ve svých největších dělech nabízí otočné ovladače klimatizace i hlasitosti a regulaci jasu podsvícení klasickým voličem.
Závěrem - když už jsem jednu Mazdu zmínil, po pětileté odstávce se mi podařilo konečně oživit svou MX-5 druhé generace z roku 1998. Je po repasi hlavy motoru, výměně mnoha komponent, náplní, má čerstvé pneumatiky a funguje jako zamlada. Mohl jsem tak splnit slib své pětileté dcerce, že se spolu konečně pořádně projedeme. Tak vše dobré do nového roku, milí čtenáři!