Před padesáti lety začali v německém Cvikově vyrábět otevřenou verzi modelu Trabant. Nejprve pro vojáky, pak i pro lesníky. O dalších deset let později se objevila i civilní verze
Brzy po zahájení sériové výroby modelu Trabant 601 se objevil od orgánů moci v tehdejší Německé demokratické republice požadavek na vhodný model pro vojenské hlídky, a následně také pro lesníky.
První kusy modelu Trabant 601 A Kübel (písmeno A označuje armádní provedení) opustily továrnu ve Cvikově již v roce 1966. Na jaře roku 1967, tedy právě před 50 lety se dostalo i na lesníky. Vůz určený pro ně měl typové označení P 601 F.
Přední část vozu byla prakticky stejná jako u klasické verze dodávané pro běžné obyvatelstvo. Jen mřížka chladiče chyběla. Plechový nárazník nahradila v rozích karosérie ohnutá trubka. Od A sloupku dále dozadu u´ž byla karosérie z plechu. Dveře chyběly, dovnitř do tohoto kabrioletu se nastupovalo přes zvýšené prahy. Zadní lavice zůstala, auto tak mohlo převážet čtyři východoněmecké soudruhy. Vzadu pak bylo přimontováno rezervní kolo.
Vojáci se museli spokojit s civilní technikou
Oproti standardní limuzíně byl "kübel" o sedm a půl centimetru kratší (měříl 3480 milimetrů), světlá výška zůstala standardních 15,5 centimetru. Auto s pohotovostní hmotností 645 kilogramů bylo možné zatížit dalšími 375 kilogramy.
Motor se také neměnil. Nejprve vůz poháněla verze s výkonem 23 koní od roku 1969 po modernizací získal dvouválcový dvoutakt k dobru další tři koňské síly. Jeho točivý moment se přenášel také pouze na kola přední nápravy. Aby byla zajištěna přece jen větší průchodnost terénem, dostaly vozy úzké pneumatiky s hrubším vzorkem.
Maximální rychlost činila 100 kilometrů v hodině, spotřeba dosahovala v průměru 7,7 litru na sto kilometrů.
Před nepřízní počasí posádku chránila plátěná střecha, kterou nesly tři trubkové oblouky. Bylo jí možné složit za zadní sedačky. Také boky bylo možné zakrýt plachtou.
Ve výbavě vojenské verze vozu obvykle bývala výkonná radiostanice, byly zde i držáky pro zbraně a další výbavu. Na sloupku čelního skla u řidiče býval pátrací světlomety, ty hlavní na přídi měly taktické zakrytí.
Stejně jako klasické trabanty se i tento typ vyráběl až do roku 1989. Průměrně jich každým rokem výrobní linku opustilo kolem pěti stovek a celková bilance se zastavila na dvanácti tisíci kusech. Tento počet ještě od roku 1978 rozmnožovaly i civilní verze "kübelu" s názvem Tramp. Měl ozdobnou mřížku chladiče a inovovanou přístrojovou desku. Karosérie mohla již mít jinou barvou, než klasickou khaki. Produkce však byla dosti omezená. Nejvíce - 224 kusů - bylo smontováno v roce 1983.
Vozy Trabant Tramp se vyvážely i do zahraničí - například od Dánska a Řecka.
Obrázky, při jejichž prohlížení se s tímto vozem můžete seznámit důkladněji, si prohlédněte na tomto místě: