Minitest Volvo S90 D4 Polestar: První Volvo z Číny je tady!

Volvo s řadou 90 vstoupilo do nové éry. Ať se jedná o sedan, kombi či SUV, tato trojice nastolila nový designový směr značky, koncept řešení interiéru a především staví na platformě SPA. Vše zmíněné nyní přebírají menší modely, jako nedávno testované XC60.

Na podzim roku 2017 přišel na český trh sedan S90 v novém modelovém roku, který zahrnuje mimo jiné lehce inovovaný palubní systém, ale také mění místo produkce. Testovaný vůz je již dovezen z nové čínské továrny automobilky Geely v Daqingu a do Evropy přicestoval vlakem. Zároveň jsem měl možnost vyzkoušet vůz, který je na poměry novinářských kusů vybaven spíše střídmě a v seznamu volí střední "fleetovou" cestu. Jestli je zlatá, to je otázkou...

Tak vypadá nadčasový konzervativní sedan!

Zlatý je ale minimálně lak karoserie. Ten své odstíny maskuje tak dokonale, že jsem si během prvního večera testovacího týdne myslel, že jde o stříbrnou. Odstín se ale rozehraje pod sluncem a pasuje k atmosféře, který právě testovaný kus vyzařuje. Je moderní, jakoby vytesaný ze švédské oceli. Záď ozvláštňují zajímavé svítilny, přidaný příplatkový "spoiler" na víku kufru bych si ale odpustil.

Tohle auto je podle mě příkladem nadčasového designu. Tak si občas majitelé nudných aut obhajují svou volbu - že nezestárne tak rychle - ale S90 přitom nudná není. Hraje na detaily a konzervativní postoj vnímám spíše z celkových proporcí klasického sedanu. V dnešní době kříženců je to osvěžující. 

Raději šetřete na čistírnu...

Interiéry nových modelů Volva se mi opravdu líbí. Zatímco spoustu lidí nemůže dřevo uvnitř auta ani vidět, radím zapomenout na kreace Škody Superb předchozí generace a usadit se do skandinávského vnitřku s lány béžové kvalitní kůže a nádherně zpracovaného dřevěného obložení. Jenže počkat, tady je tomu jinak.

Pokud pominu látkové čalounění, volbou kůže máte na výběr ze tří odstínů. Radím sáhnout po světlejším, ale to je záležitost vkusu každého z nás a čistit béžový vnitřek se také každému nechce... Co už je exaktní, je inovovaný infotainment Sensus. Nyní jsou ikony řazeny přehledněji a musím uznat, že se s tímto systémem žije velice příjemně. I přesto, že mám obecně v autech nejraději otočný ovladač na středovém panelu.

Vše je velice přehledné, na třech kartách, mezi kterými se přesouváte přejetím prstu, a na hlavní straně ve čtyřech oknech. Volvo navíc volí strategii, že na panelu řidiče je to, co jej aktuálně zajímá, a v extrému vlastně středový panel vůbec nemusí používat. "Přenechat" jej tak lze spolujezdci.

Švéd si v garáži staví Volvo s motorem z tanku. Teď už jsme viděli vše

Daniel Havlina

Zajímavosti

Přední sedadla jsou sice velmi pohodlná, ale ukotvena zbytečně vysoko. Mám 190 centimetrů a ve výhledu mi překážel modul asistenčních systémů a zrcátko. Kdybych mohl sedadlo spustit jen lehce níž, měl bych lepší pocit z řízení a snadnější výhled. Na vině je možná bezpečnostní systém, který nechá sedák propadnout v momentě nárazu při pádu ze srázu. Využitím deformační zóny tím chrání míchu.

Na zadních sedadlech je místa dostatek v podélném směru a do šířky, hlava už je omezená. Potěší ale na dálku sklopitelné opěrky hlavy. Testovaný vůz byl vybaven sklápěcími sedadly, které vytvoří nakládací prostor pro delší předměty. Elektrické odjištění je bohužel dostupné jen po otevření dveří, nikoli ze zavazadelníku.

Z prvotního zklamání nad ponurou atmosférou nakonec S90 chválím za uživatelsky přívětivý interiér, včetně vylepšeného softwaru palubního systému.

Nepohoupe, ale dodá jistotu

S platformou SPA se pojí výhradně čtyřválcové jednotky řady Drive-E. Naftovým základem je D3, D4 přidává druhé turbodmychadlo a D5 ještě systém Power Pulse se zásobníkem stlačeného vzduchu. Vyzkoušeli jsme prostřední variantu s pohonem předních kol.

Za téměř 25 tisíc korun dostanete optimalizaci od Polestar. Výkon se u motoru D4 zvýší o deset koní na 200 (147 kW) a newtonmetry poskočí z 400 na 440. Přeladěna je nejen mapa  motoru, ale i chování převodovky a odezva plynového pedálu.

Z jednoho pohledu to funguje - motor má tolik elánu, že byste to při pohledu na jeho parametry neodhadli, zejména ve velkém sedanu. Softwaru se líbí, kdy zvolíte rychlejší tempo, potom do sebe všechno zapadá. Jenže tohle je Volvo a vy občas chcete jet velmi klidně. To není problém, ale musíte se naučit pracovat s plynovým pedálem velice jemně. 

Mně se to po týdnu podařilo, ale první dny jsem si zanadával. Když jsem totiž jen lehce sešlápnul plyn, osmistupňová převodovka od Aisinu začala zběsile podřazovat a auto bylo jakoby napružené. Nezměnil by to ani volič jízdních režimů, který v autě chyběl.

Dříve testovaná XC60 jej měla, stejně jako tento balíček, a takto se chovala i v komfortním módu. Takové zvyky nejspíš inženýři softwaru nakázali, aby si zákazník, který si za modrou hvězdu připlatí, připadal jako v opravdu "nabušeném" autě. Ale není to zbytečné?

Polestar chce přebrat zákazníky BMW či Tesle. Tady je jeho plán

Daniel Havlina

Elektromobily

Přestože jak motor, tak i převodovka umí jezdit úsporně - dlouhodobě pod sedm litrů - a velice jemně, auto se nejlépe cítí v rychlejším tempu i z hlediska naladění podvozku. I tady se přiznám, že jsem si s Volvem první kilometry moc nerozuměl. Naladění pasivních tlumičů mi přišlo zbytečně tuhé. V manažerském Volvu, navíc obutém na sedmnáctipalcových kolech, očekáváte mírné pohupování a zkrátka pohodu. Ne že by auto pohodlné nebylo, ale nerovnosti jsem cítil možná až příliš. Jenže potom přišla první opravdu rozbitá okreska, městské kostky, koleje... A to naladění jsem pochopil.

Víte, pokud auto nemá adaptivní tlumiče či dokonce vzduchové měchy na zadní nápravě, musí dělat kompromisy. Za tužší naladění tlumičů ale dostanete obrovskou jistotu na velkých nerovnostech a vlnách. Kdyby byly tlumiče měkčí, karoserie by se hýbala, ale tady nechávají vyniknout kvalitnímu podvozku s lichoběžníkovou přední nápravou.

S málokterým autem jsem zažil tak suverénní chování na těch nejhorších silnicích druhých a třetích tříd, stejně jako ve městě. Podvozek kola prostě odpruží, zcela bez ran a neklidu. Skvělé je také vedení stopy. K autu můžete být v oblouku opravdu neurvalí, ale neutralitu drží zcela sebevědomě bez velkých náklonů.

Závěr: Prostudujte si příplatkovou výbavu...

S Volvem S90 se to má tak. Můžete mít to klidné "béžové" Volvo na pohodlné cestování. Vykašlete se na nabuzený software od Polestaru a investujte raději do adaptivních tlumičů, které dovolí měkčí pružení na lepších cestách.

Auto zvládá ale také neurvalejší chování a tehdy tovární tuning doporučuji, v podvozku navíc objevíte nečekaně přesné a sebevědomé chování. Prostřední motorizace D4 je doporučeníhodná, není však z nejkultivovanějších a i když odhlučnění v kabině dělá dobrou práci, zvážil bych volbu benzinového agregátu.

Nikde jsem změnu továrny nezaznamenal, auto je perfektně zpracováno a k dojmu precizního filtrování nerovností patří právě i to, že se neozývají různé pazvuky. Každopádně dostanete důstojný a útulný dopravní prostředek. Když kamkoli přijedete, odpadá otázka "jak se vám daří", ale zároveň nepůsobíte nabubřele. Volvo má prostě každý rád, nebo ne?