Úvod
Patřila a stále ještě patří k největším trhákům české automobilky, ale v příštím roce definitivně skončí. Takzvaný „chalupářův sen“ nebo „Fobie v kombajnu“ – šikovně veliké auto pro široké spektrum zákazníků od mladých rodin až po stěhovavé důchodce bylo jedním z posledních vozů svého typu na evropském trhu, padlo za oběť emisním normám, což se u konzervativně a pragmaticky smýšlejících zákazníků rovná vlastizradě. Zvlášť když Škoda pravdivě a bezelstně v rámci konce tohoto modelu přiznává, že se místo dostupného praktického auta hodlá soustředit na elektrifikované vozy.
Takto vyjádřeno to zní skoro jako zlomyslnost – tak ty bys chtěl fér prostorné auto za dobré peníze? Kdepak, tumáš elektromobil! Tak to samozřejmě není, příchod normy Euro 7 prostě automobilky musejí řešit v předstihu a pustit k vodě auta, která se do emisních počtů nehodí a nevyplatila by se jim.
Pokračování 2 / 3
Předchůdci Škody Fabia Combi
V poválečné historii značky byla tím prvním kombíkem Škoda 1101/1102 STW, tedy Station Wagon. Třídveřový vůz se vyráběl v letech 1949 až 1952 celkem na šesti místech, proto se kusy z jednotlivých fabrik drobně lišily. Vznikal v Kvasinách, ve Vrchlabí, v Rousínově, Praze - Letňanech, Plzni i v Brně. Celkově bylo postaveno 4393 kusů, z nichž bylo modelu 1102 pouhých 239 kusů. Následovala Škoda 1200 STW, Škoda 1201 STW a od října 1961 až do roku 1973 pak Škoda 1202. Dalším kombíkovým hitem byla Škoda Octavia, která v této karosářské verzi vznikala od roku 1960. Ve výrobě vydržela až do roku 1971.
S příchodem Škody 1000 vznikl pro možnou praktickou variantu problém. Když máte vzadu motor, kam dáte kufr? Řešením mohl být vůz na bázi prototypu Škoda 990 Hajaja. Tuto zvláštní přezdívku dostal právě kvůli svému motoru, který byl uložen naležato s hlavou po levé straně, napravo se nacházel vodní chladič.
Dozadu se vešly až 1,6 metru dlouhé předměty a další prostor byl samozřejmě pod kapotou, ale byl zde také jeden vážný problém. Při plném obsazení činila užitečná hmotnost pouhých 80 kilogramů, litrový čtyřválec s 31 kW (42 k) byl pak obtížně přístupný a ani jeho chlazení nebylo ideální. A tak zatím co klasické Embéčko vzniklo mezi lety 1964 až 1969 v 440 639 kusech, kombi existuje jediné a k vidění je ve Škodováckém muzeu.
Základ úspěchu Fabie kombi položila Škoda Forman. Představila se 12. září roku 1990 na 32. Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně, oproti Favoritu (který měl stejný rozvor) bylo kombi o 34,5 centimetru delší a dovnitř se vešlo 400 až 1300 litrů nákladu. Mimochodem, s „Fávem“ měl společné páté dveře, tyto díly byly zaměnitelné. Schválně si vzpomeňte, kolik jich jezdilo po našich silnicích – už tady se začala formovat mantra „kus auta navíc“ na jednoduché a robustní technice (nutno dodat, vyjma koroze). Nástupcem se stala Felicia Combi, která zažila svou premiéru na autosalonu v Brně v roce 1995. Dovnitř se vešlo 447 až 1366 litrů nákladu, do roku 2001 vzniklo 351.895 kusů.
Pokračování 3 / 3
Malá česká hvězda
První Fabia Combi měla díky svým předchůdcům zaděláno na velký úspěch. Představila se koncem roku 2000 a posloužila také jako základ pro užitkovou variantu Praktik. Ta se obešla bez zadních sedadel, na jejichž místě se nacházela podlaha z překližky s úchytnými oky. Nákladový prostor byl oddělen mříží a pojal až 1290 litrů, okna zadních dveří měla plechové výplně. Pro zajímavost si můžete přečíst dobovou recenzi Praktiku od Martina Vaculíka ze Světa motorů.
Jedničková Škoda Fabia Combi vznikla v 574.600 kusech, druhá generace existovala v 513.400 exemplářích. Její specialitou byla verze RS, poháněná motorem 1.4 TSI o výkonu 132 kW (180 k). Zatím stále vyráběná trojková Fabia Combi svou ostrou verzi nedostala, Škoda ji ale využila pro stavbu zajímavých konceptů pro tradiční tuningový sraz GTI u Wörthersee. Jedním byla Fabia R5 Combi, tedy úspěšný závodní speciál, oděný do nezvyklé karoserie. Nešlo o pouhý showcar, vůz měl funkční pohon, tvořený přeplňovanou šestnáctistovkou s 205 kW a závodní čtyřkolkou.