Tuzemské zastoupení Toyoty, která letos slaví dvacetileté výročí uvedení prvního hybridního modelu na trh, v premiéře na českých silnicích předvedlo svůj vodíkový elektromobil Mirai
Je naprosto čirá, bez zápachu a chuti. Teplota vody, která jako odpadní produkt odkapává ze spodku sériově vyráběného vozu Mirai, je vhodná spíše ke koupání ve vaně, než k pití. Zejména v době, kdy venkovní teploty přesahují třicítku.
Přesto jsme neodolali a po první jízdě s tímto vozem, který využívá ke svému pohonu elektřinu přeměněnou z natankovaného vodíku v palivovém článku, se této tekutiny napili. Taková budoucnost individuální dopravy se nám líbí a určitě pro ní nemůže nic namítat ani ten nejzarytější odpůrce automobilismu.
Měli jsme možnost s tímto modelem největší světové automobilky ujet pouze zhruba desítku kilometrů. Přece jen pozvaných hostů na akci, kde se slavilo dvacet let hybridních modelů Toyoty, bylo mnoho a tankovat tento vůz v Česku nelze. Jakmile tedy zásoba pohonné látky v nádržích došla, muselo auto zpět na plošinu odtahového vozu, který vůz na akci přivezl z Polska.
Pohybovali jsme v Mladé Boleslavi a jejím bezprostředním okolí (stále se nemůžeme ubránit dojmu, že tuto lokalitu zvolila Toyota úmyslně, aby ukázala zdejší nejmenované automobilce technologii, kterou ona nemá a jen tak mít nebude), jezdili jsme se tudíž rychlostmi v pásmu do devadesáti kilometrů v hodině. Auto ale zvládá maximálku 179 kilometrů v hodině a zrychlení z nuly na sto pod deset sekund.
Jízda je velmi podobná té v bateriovém elektromobilu. Tedy, po většinu doby je naprosto nehlučná, pouze při výraznějším stlačení akceleračního pedálu se ozve jakési šumění. Interiér je hodně futuristický, například klimatizace se ovládá přejížděním prstů po vymezení oblasti na centrální konzole. Velká část funkci (vyhřívání sedaček či volantu nebo zapínání a vypínání duální klimatizace) je ovládána pouze dotykem na skleněnou plochu.
Jízda "na pohodu"
Příjemný je jízdní komfort. Kanály a výtluky auto přejíždí bez zvukového doprovodu a s krátkým měkkým zhoupnutím.
Auto je pouze čtyřmístné a vzadu není místa úplně nazbyt. Naopak vpředu je prostoru pro řidiče a spolujezdce dost. Údaje o rychlosti jízdy, dojezd a některé další vidíte na podlouhlém displeji hned pod horní úrovní palubní desky. Další displej je o něco níže a lze na něm promítat navigační mapu, třetí obrazovka slouží pro zobrazování údajů klimatizace.
Do kufru tohoto moc nenaložíte, nakládací otvor je navíc poměrně malý, nicméně pro běžné potřeby postačí. Omezují ho vodíkové nádrže, do nichž se vejde pět kilogramů tohoto zkapalněného plynu. Také bylo třeba do útrob vtěsnat baterii, která ale slouží jen k vyrovnávání "odběrových špiček". Zásoba vodíku by měla postačovat při plynulé jízdě na ujetí vzdálenosti lehce přes pět stovek kilometrů, odborníci na úspornou jízdu prý dokážou zvládnout i sedm set.
Tankování je velmi podobné tomu, jaké známe třeba z plnících stanic CNG a nemá zabrat více než deset minut. V Česku si to ovšem nevyzkoušíte. Nejbližší vodíkové stanice jsou v Německu.
"Společně s Benzinou ale pracujeme na tom, aby snad ještě letos byla v Praze plní vodíková stanice. Pak bychom začali model Mirai nabízet i v tuzemsku," uvedl pro Autorevue.cz generální ředitel tuzemského zastoupení Toyoty Martin Peleška.
Komentovanou fotogalerii zachycující první představení Toyoty Mirai v ČR si prohlédněte zde:
