Civilní edice sportovní Fabie R5 v mnohém naznačuje, jak dobrá by mohla být sériová malá ostrá škodovka. Přesto se nedá zcela vyhnout myšlence, že tohle je tak trochu promarněná příležitost.
Kapitoly článku:
Výtečný podvozek kombinující komfort s jistotou
Řízení, i když poskytuje jen malou zpětnou vazbu
Rozsáhlá základní výbava
Sladění motoru s převodovkou
Podvozek by snesl mnohem výkonnější motor...
...o něm si ale můžete nechat jen zdát
Pouze s DSG
Obrácená logika řazení
8 /10
Při vzpomínce na sladce ostrou Toyotu Yaris GRMN se nedá v prvním momentě za volantem Fabie s přídomkem Edition R5 udělat nic jiného než pousmát. Tohle že má být oslava světového titulu v rallye? Jedovatě zelená kola, skoro neviditelné nálepky a čtvrtý válec navíc? Řekněte pravdu, točí se tu skrytá kamera, že? Nebo mi snad něco uteklo a na stupních vítězů se dnes už bouchá láhev se sodovkou?
Je opravdu velmi snadné nechat se strhnout pocitem marnosti a dívat se na nový mladoboleslavský vrchol mezi malými automobily touto optikou a asi bych se ani moc nedivil, kdyby většina lidí reagovala podobně. Myslím, že mi to utrhlo alespoň jeden synaptický spoj, když jsem se nejdříve podíval dovnitř oknem a zjistil, že místo manuálu mám před sebou vůz s automatem. Nějak mi totiž v záplavách jiných informací nedošlo, že tohle je jediná možná volba.
K této práci se nicméně s vypjatými emocemi dost dobře přistupovat nedá. Ne, když víte, kolikrát se už za ta léta stalo, že podceňované nebo možná až vysmívané auto více než příjemně překvapilo nebo naopak sebevědomě vypadající novinka se zástupem respektovaných předchůdců i slavným rodokmenem propadla na celé čáře.
Takže se na chvíli všichni hezky uklidníme. Ti, co mají v garáži škodovácký oltář i druhá skupina z opačné strany, která je přesvědčená, že po každém mém testu umře koťátko a dostanu od místního zastoupení za odměnu auto, si dají studenou sprchu a společně mě necháte zabouchnout dveře, abych se R5 v klidu podíval na zoubek. Domluveno?
Tuningu jen špetka
Fabii jako takovou si tady snad představovat nemusíme. Pokud čekáte odstavce popisující „linie střechy“ či „prolisy na karoserii“, bude jistější, když se podívejte z okna. Je více než pravděpodobné, že tam nějaká stojí. Za ty skoro čtyři roky, co se prodává, jich jezdí hodně a prozatím se nezměnila.
Pro potřeby tohoto článku by mělo stačit připomenout, že civilní edice „eR-pětky“ vychází ještě z modelu před mezigenerační modernizací, automobilka ve snaze zvýšit výjimečnost tohoto vozu nevyrobí více než 1300 kusů a že základem pro něj se stala v zásadě kompletně vybavená varianta Monte Carlo s pár decentními spoilery.
Jinak mnoho možností úprav aktuálně nejsilnější Fabie nemáte. Ve Škodě si řekli, že je bílá dobrá, takže si můžete hrát pouze s několika odstíny kol. V základu dostanete bílé sedmnáctky a bez dalších příplatků je můžete nechat vyměnit za stejný typ disků, akorát lakovaných černou, popřípadě radioaktivně zelenou, která má být odkazem na soutěžní speciál, i když vypadá spíše jako garážový experiment s plasti-dipem. Docela hodně lidí se zatvářilo překvapeně, když zjistili, že jde o tovární úpravu.
Pak tu máme drobné nálepky na zadních dveřích, ještě nenápadnější na předních blatnících a poslední drobnost je vskutku neviditelná, ale o to zajímavější. Auto má o patnáct milimetrů snížený a upravený podvozek, což ale bez přímého srovnání s běžnou Fabii nepoznáte, možná dokonce ani s ním.
Uvnitř tak trochu mini-Octavia RS
Jak asi tušíte, ani interiér ve vás nevyvolá neodbytný dojem, že byste měli přijmout občanské jméno Jan Kopecký a nutně potřebujete nehořlavé spodky, overal a pořádnou helmu s interkomem. Ale zatímco zvnějšku si ve škodovce hráli pouze s barevnými koly a plastovou fólií s trochou lepidla, vnitřek působí o ždibíček speciálněji.
Zvláštní plaketu s pořadovým číslem a věnováním nehledejte. I ve škodovce pochopili, že by to v případě lehounce vyladěného vozu vypadalo poněkud směšně, byť jde o limitovanou sérii. Což mi připomíná, že mohli ve stejném duchu přemýšlet i nad volantem s naprosto samoúčelně plochým věncem.
Nicméně, přední sedadla (opět z Monte Carla) s integrovanými hlavovými opěrkami mají slušné boční vedení, příjemně prodloužené sedáky i uspokojivě tuhé výplně, a když to spojíte s velmi solidní nabídkou prostoru a vynikající pozicí za rozsáhle stavitelným sloupkem řízení, začnete přemýšlet spíše o podružných detailech než skutečných chybách. Abych neteoretizoval, tak třeba o tom, jestli prošívání nemohlo být sladěné s barvou kol.
Samozřejmě asi mohlo, někdo si dal ale dost záležet, aby tato Fabia uvnitř připomínala Octavii RS. Což může působit docela trapně, když o tom někomu vykládáte, ale ve skutečnosti jsou ty změny natolik decentní, že to jako celek funguje poměrně obstojně.