Test Mini Cabrio Cooper S – Klukům vstup povolen!

Kapitoly článku:

• Úvod, Auto pro kadeřníky?
• Knedlík lehce nakynul, Dlouháni, přikrčte se
• Jak je to tedy s tím výkonem?
• Mini za milion, Verdikt, Technické údaje
• Mini Cooper S Cabrio - fotogalerie

Vždycky mě fascinovaly kabriolety s obrovskými, nejlépe osmi- nebo dvanáctiválcovými motory, nicméně pokud se na ně člověk podívá z ryze praktického a možná i ekonomického hlediska, jsou takové vozy v podstatě zbytečné. Už v dálničních rychlostech do nich fouká a dříve nebo později stejně přijde čas zvolnit, nebo natáhnout střechu. Tím samozřejmě přijde část investice a kouzla vniveč a řidiče napadne, jestli si neměl koupit buď silné kupé, nebo naopak o něco slabší, ale za to levnější kabrio.

Prohlédněte si Mini JCW Convertible na dalších fotkách [fotogalerie]

Lukáš Dittrich

Design

Kdyby ale zájemci o sportovní vozy vždy uvažovali pouze racionálně, byly by některých modelů stále plné sklady a jiné by se už dávno přestaly vyrábět. Nastal čas si přestat pokládat otázku „proč bych si měl kupovat dvanáctiválcové kabrio“, ale jít na to z druhé strany a říci si, že to vlastně není až tak špatný nápad. Jenom tak, čistě spontánně. Do hry totiž vstupuje touha mít něco výjimečného, možná i okázalého, a podobné je to i s Mini Cooperem S Cabrio z dnešního testu.

I s nataženou strechou to Mini Cabrio dost sluší, obzvláště když do očí bije britská vlajka. Tento prvek je však dražší, než byste možná řekli.

Jistě, není tak nadpozemské jako například osmiválcové BMW 650i Cabrio nebo šestilitrový Mercedes-AMG SL 65, stejně jako v případech velkých kabrioletů si jej ale lidé kupují hlavně proto, že ho prostě chtějí a je jim úplně fuk, co si o tom myslí okolí. Dost možná pak autu dokážou i hodně odpustit, což je někdy opravdu důležité.

Auto pro kadeřníky? Ale kdeže…

Předně je ale třeba si ujasnit jednu věc – zcela chápu, když si Mini Cabrio koupí i někdo jiný než mladá slečna nebo kadeřník. Pravda, po ukončení výroby roadsteru, který byl beztak jenom o něco méně praktický než kabriolet, zřejmě ubylo pár zájemců o otevřené Mini, tahle verze je ale na druhou stranu už pomalu klasika. Žádné zbytečné pohyby při stahování střechy – složí se elektricky za zadní sedadla za 18 sekund, je pak hezky vidět jako například u prvního Volkswagenu Beetle, a co víc, za jízdy to lze provést do rychlosti 30 km/h, případně tlačítkem na klíčku, pokud vůz stojí. To je frajeřina!

Otevírání střechy probíhá nadvakrát - nejdříve se posune část nad předními sedadly a vznikne střešní okno, zbytek se dokončí až po druhíém stisknutí příslušného tlačítka.

Nicméně i toto na první pohled úsporné řešení (u řady kabrioletů a roadsterů se střecha zcela chová pod zadní víko) trochu omezuje zavazadlový prostor. S nataženou střechou máte k dispozici 215 litrů, se staženou o 55 litrů méně, i tak je mezigenerační nárůst o čtvrtinu docela znát. Přístup malinkým sklopným víkem jako u pick-upů vypadá na první pohled docela mizerně, protlačíte jím však dva cestovní kufry a pár drobností, navíc víko se dá použít také jako praktická lavička, tedy alespoň pokud nevážíte více než 80 kilogramů. A co vám budu povídat – na chvíli zastavit, posadit se a sledovat okolní krajinu je prostě relax.