Ford uvádí na trh nový Focus RS, po dlouhé době opět nabízí čtyřkolku. První generace ji ve stejně značené verzi postrádala, na atraktivitě jí to však neubíralo.
Kapitoly článku:
Životopis zkratky RS (Rallye Sport) je v případě modrého oválu předlouhý a zahrnuje i nadupané verze sériových modelů. Ostré Sierry dostaly v osmdesátých letech minulého věku pohon všech kol, který si zachoval dále neméně proslulý Escort RS Cosworth, velmi úspěšný v soutěžích. Řadu Escort po čtyřech generacích ale vystřídal (byť zpočátku ne zcela) na podzim roku 1998 futuristický Focus, který navrhli John Doughty a Claude Lobo. Čas letí a už je z něj pomalu youngtimer, o ostrých modelech to platí dvojnásob.
Showcar Focus RS WRC z Paříže 1998
Poprvé se zkratka RS objevila u soutěžního speciálu WRC, prototyp vystavil Ford v Paříži 1998 a od začátku sezóny 1999 nahradil v továrním týmu Escorty WRC, poslední evoluci okřídleného Cosworthu. Verze pro rallye pochopitelně čtyřkolku měla, protože ji řády FIA dovolovaly, sériové „ereso“ však nikoliv. Původně se mělo jmenovat Racing Focus, ale tady dostal hlavní slovo marketing. Malé kupé Racing Puma se „střevy“ Fiesty se totiž neprodávalo moc dobře, nakonec se tedy legendární písmena po drobné pauze vrátila.
Nejprve Cosworth
Příchod předznamenal v lednu 1999 dnes už zapomenutý modrý třídveřový koncept Focus Cosworth s dvoulitrovým přeplňovaným čtyřválcem Zetec-E o výkonu přes 147 kW (200 k). Pětistupňový manuál MTX-75 přenášel sílu také pouze dopředu, samosvorný diferenciál nesl značku GKN. „Cossie“ si pochopitelně zachoval víceprvkovou zadní nápravu Control Blade ze standardních Focusů a doplnil ji dvojicí příčných zkrutných stabilizátorů, ale snížený podvozek ladili u Eibachu a nastavitelné tlumiče dodalo Koni.
Během sezóny 1999 se představily koncepty Cosworth a R
Svalnatý Focus s decentním spoilerem na výklopné zadní stěně debutoval na autosalonu v Los Angeles, Evropané si jej mohli prohlédnout v Ženevě, používal osmnáctipalcová hořčíková kola s pneumatikami Goodyear Eagle GS rozměru 235/40 a brzdy Brembo se čtyřpístkovými třmeny. Interiér včetně sedaček od Recara a hliníkových pedálů jasně prozrazoval jeho zaměření.
Stroj postavil Cosworth Racing spolu s oddělením SVE (Special Vehicle Engineering) samotného Fordu s tím, že se něco podobného dostane skutečně brzy do výroby. Po debutu v USA a Evropě následoval na konci roku kanadský na autosalonu v Montrealu. Zde vystavený exemplář se ovšem nejmenoval Cosworth, nýbrž R a nebyl modrý, ale stříbrný. Technicky šlo však o jedno a totéž.
RS se závodní technikou
Malosériový Focus RS byl trochu jiný... Postupné odhalování trvalo dva roky, od října 2000, kdy se na autosalonu v Birminghamu ukázal první prototyp. Takřka finální předprodukční vůz Ford představil sice na IAA 2001, ale vyrábět se konečně začal až 2. října 2002 v německém Saarlouis, na produkci se částečně podílel i Auto-Servis-Center Überhern (ACÜ).
I když šlo o vůz pouze s předním pohonem, Ford v jeho případě uplatnil to nejlepší, co měl, většinou skorozávodní komponenty od externích dodavatelů, změnilo se sedmdesát procent dílů. Auto přitom nebylo dílem žádného speciálního týmu, inženýrům Fordu pomáhali jen Tickford Engineering z Milton Keynes. Během dlouhého vývoje jej pochopitelně vyzkoušeli i tehdejší tovární piloti: mistři světa Colin McRae a Carlos Sainz i Ital Piero Liatti, ten byl třetím smluvním jezdcem v sezóně 2000.
Focus RS pomalu mířil do sériové výroby, prototyp z IAA 2001 (uprostřed a vpravo) se od toho o rok staršího birminghamského prakticky nelišil
Dvoulitrový (1988 cm3) řadový zážehový čtyřválcový motor Duratec RS se čtyřventilovou technikou poskytoval vyšších 158 kW, tedy 215 koní v 5500 otáčkách. Vodou chlazené turbodmychadlo Garrett GT25 s „intercoolerem“ podporovalo elektrické vodní čerpadlo. Agregát technici SVE řádně modifikovali, dopřáli mu kované hliníkové písty, tvrzená ventilová sedla, výfukové ventily plněné sodíkem pro lepší chlazení, samotné potrubí odvádějící spaliny ven bylo z nerezové oceli.
158 kW z přeplňovaného čtyřválce 1,99 l slibovalo emoce za volantem a RS je skutečně plnilo...
Spojka AP Racing v kombinaci s manuální pětistupňovou převodovkou se staraly o 310 N.m ve 3500 min-1. Rychlostní skříň byla stejná jako v případě Cosworthu. Je zajímavé, že slabší nepřeplňované provedení ST170 s výkonem 127 kW mělo šestikvalt Getrag. Samosvorný diferenciál ATB pocházel zase od Quaife a byl jedou z největších předností auta, protože posunul trakci na samotné meze koncepce „vše vpředu“.
Točivý moment uměl přerozdělovat samočinně mezi obě přední kola, což zabraňovalo prokluzu a ztrátě přilnavosti. Mechanicky, bez elektroniky... Hřebenové řízení s posilovačem, rychlou odezvou a jen 2,9 otáčkami mezi krajními polohami dodal slabší a o něco starší sourozenec, který se ovšem vyráběl i v pětidveřové karoserii a dokonce jako kombi! Ovladatelnost RS byla špičková, RS se nenechalo zahanbit ani Civicem Type-R, či Alfou 147 GTA a Golfem R32. Stačilo dokonce čtyřkolkám včetně Imprezy WRX...
Rozšířená raketa
Z nuly na stovku dokázalo poháněcí ústrojí 1270 kg těžké auto katapultovat během 6,4 s a v rozletu se 4183 mm dlouhý, 1772 mm široký a 1460 mm vysoký hot-hatch zastavil až u čísla 232 na tachometru. Pak jste ale na udávanou kombinovanou desetilitrovou spotřebu a ještě deci navíc mohli rovnou zapomenout, benzin z pětapadesátilitrové nádrže ubýval bleskově. Na stovku běžně dvanáct, opravdu rychle dvacet a více. Ale to je přece normální, ne?
Verzi RS zvenčí prozrazovaly důležité detaily, hlavně však osmnáctipalcová kola pod širokými blatníky a vstupy vzduchu
Podvozek měl standardní rozvor 2615 mm. Tlumiče i o 25 mm zkrácené tvrdší pružiny pocházely od Sachsu, zásahy si vyžádala také konstrukce předních spodních ramen. Všechna RS jezdila na speciálně vyvinutých osmnáctipalcových kolech OZ s pěticí paprsků, která obouvala pneumatiky Michelin 225/40, větrané kotoučové brzdy (přední 325mm s pevnými čtyřpístky a zadní plovoucí jednopístkové s průměrem 280 mm) dodalo Brembo.
Ze 160 km/h, na které akcelerovala během 15,5 s, díky nim potřebovala k zastavení jen 94 m, ABS samozřejmě nechybělo. Větší ráfky pod vytaženými ocelovými blatníky si vynutily rozšíření rozchodu kol o 65 mm na 1514 mm a odpovídající nárazníky na obou stranách. Mřížkami i žebry po stranách toho předního navíc proudil vzduch do mezichladiče.
Třetí generace Fordu Focus je koncipována jako globální: prakticky stejný model se prodává v Evropě, Americe i Asii. Vznětové motory TDCi a karoserie kombi jsou ale vyhrazeny jen evropským zákazníkům.
Nástupce byl představen 10. dubna 2018 v Londýně. Stojí na zbrusu nové platformě, slibuje větší vnitřní prostor a zejména zcela nové motory. Vedle známých výbavových linií zahrnuje nabídka také luxusní Vignale i off-roadově založenou verzi Active s větší světlou výškou.
Nová generace • Ford Focus ST • Minitest Ford Focus Active 2.0 EcoBlue AT • Hybridní verze • 2.0 TDCi vs. 2.3 EcoBoost