Tohle byl sen. Opuštěné silničky v horách nad Valencií, krátké rovinky, ostré zatáčky, stoupání, klesání... lepší terén pro testování nové generace Porsche 911 Carrera S nemohli organizátoři pro vybrané evropské novináře zvolit.
V kůži Porsche
Zasunul jsem klíček ve tvaru auta do spínací skříňky umístěné vlevo, pohrál jsem si s nastavením sedadla, nemělo chybu, jako kdyby ho někdo tvaroval kolem mé postavy, a během vteřiny jsem měl pocit, jako kdybych na sebe natáhl druhou kůži. Nikoli Johna Malkoviche, ale Porsche. Tak silný pocit to byl. Tak sugestivní.
Od první chvíle, kdy jsem usedl za volant vozu, jsem měl pocit, že to auto bylo zrozené pro mne. Vsadím se však, že podobný pocit v něm zažije každý, kdo do něho usedne.
Vozy připravené pro evropské novináře ve Valencii.
A co teprve když jsem nastartoval. Okamžitě proti mně vystřelil brumlavý baryton, hlas motoru, tak typický pro všechny 911. Vzápětí klesl do nižších tónin, vozem pulsoval důvěrně známý tlukot.
Sedmistupňová dvouspojková převodovka Porsche Doppelkupplungsgetriebe (PDK) řadila jednotlivé stupně hladce, téměř nepostřehnutelně. Při „ekonomické“ jízdě na volné rovné silnici měla snahu zařadit nejvyšší stupeň co nejdříve, aby poklesla spotřeba - stalo se tak při rychlosti někde kolem 120 km/h.
Za samostanou zmínku stála tlačítka řazení na volantu. Některým mým kolegům vadila, brala jim doslova chuť přepnout z automatického do manuálního módu. Já jsem je naopak přivítal. Přišla mi mnohem vhodnější než klasická pádla pod volantem.
Řazení? Zapomeňte na pádla.
Stačilo projet prvních pět zatáček a bylo zřejmé, jak vysoko nová generace 911 posunula laťku. Pořád to byla ta lehká váha jako dříve, která nabízela nenapodobitelné vzrušení. Ale bylo tady něco nového. Když na vůz „tlačila“ obrovská síla při rychlém průjezdu ze zatáčky, tak zafungovala jakási neviditelná pojistka. Porsche uprostřed zatáčky vše „dorovnávalo“ jako by za vás.
A uvědomil jsem si to ještě více ve chvílích, když řídil můj spolujezdec, novinář z Moldávie. Měl neblahý zvyk, že se do zatáček dostával příliš rychle a teprve v nich se snažil s vozem „něco dělat“.
Jak mu v takových chvílích auto „odpouštělo“, bylo nevídané. Jen jednou to přehnal natolik, že už ho nezachránil ani tenhle dokonalý vůz s pohonem zadních kol.
„Utrhl“ zadek ze silnice a svodidla jsme minuli ve vzdálenosti jen několika centimetrů.
Robot v akci
Když bych to shrnul, tak bylo očividné, že nový sporťák díky prodlouženému rozvoru náprav o 100 milimetrů a zvětšenému rozchodu kol neuvěřitelně získal.
Stejně tak zafungoval systém PDCC (Porsche Dynamic Chassis Control). Ten je tvořen aktivními stabilizátory a omezuje naklánění karoserie v brutálně projížděných zatáčkách. Zásluhou tohoto systému jsou pneumatiky neustále v optimální pozici vůči vozovce, mohou přenášet větší boční síly.
Jeho účinnost je ostatně vidět i na fotografiích pořízených ve Valencii na rozlehlém parkovišti, kde jsme absolvovali slalom u závodní dráhy formule 1. Fotograf zde jen těžko lovil snímek „rozkolísaného“ vozu.
Malá rozcvička: jízda s instruktorem ve Valencii na parkovišti u okruhu F1.
Ale pokud říkám A, měl bych dodat i B. Nová generace 911 zároveň i trochu ztratila oproti předchůdkyni. I zásluhou dalších aktivních systémů ubrala na extrému. Na vrtošivosti. I když to teď bude vypadat jako rouhání, tak musím říci, že jízda už mi nepřipadala tak „neskutečně úžasná“, „zapamatovatelná nadosmrti“.
V rouše beránčím i vlčím
Bylo očividné, že stvořitelé nové generace Porsche 911 Carrera S opustili koncept „syrového sporťáku“. Tohle auto není už jen pro nedělní sportovní vyjížďky. Je možné s ním jezdit i v týdnu: do práce, za zábavou…
Test zrychlení se příliš nepovedl. Pneumatiky měly v chladném počasí špatnou přilnavost.
Poznal jsem to třeba ve chvílích, když jsem přejížděl „záplatované“ části horských silniček. Téměř jsem ty překážky nezaregistroval. 911 přes ně klouzala na dvacetipalcových kolech s tlumiči v poloze Normal téměř… ale ano, řeknu to, jako limuzína.
Měla opravdu vytříbené chování i přes svůj tuhý podvozek. Byla v tomto ohledu ještě lepší než Panamera, kterou jsem nedávno řídil.
To byla jedna část osobnosti vozu. Překvapivá část. Ta druhá, která mne ale zajímala mnohem více, se pak projevila ve chvíli, kdy jsem zmáčkl tlačítko s nápisem Sport Plus a tlačítka se symboly tlumiče a výfuků.
V tu chvíli se šelma probudila, vše se najednou odehrávalo mnohem rychleji - „vyostřila“ se dynamika motoru, získal jsem plnou kontrolu nad řazením a kabinou se rozlehl ohlušující řev šestiválcového motoru typu boxer uloženého vzadu o objemu 3,8 litru a výkonu 294 kW (400 koní).
Každé přeřazení provázelo malé nakopnutí, změna rychlosti probíhala až v nejvyšších otáčkách.
Při prudším sešlápnutí plynového pedálu převodovka střelhbitě podřazovala na nižší stupeň a vůz prudce akceleroval...
Carrera S s převodovkou PDK dokáže z klidu na 100 km/h zrychlit během 4,3 sekundy. Po aktivaci režimu Sport Plus, který je nabízen v rámci paketu Sport Chrono, dojde ke zkrácení tohoto času na 4,1 sekundy. Dosahuje maximální rychlosti 302 km/h.
Více v připravovaném testu.